07.12.2014
Euroskop
Rozpočet EU na rok 2015 stále neschválen, členské státy chtějí více času na splacení příspěvků, EP hlasoval o odvolání Komise, Zpráva mechanismu varování zahájila Evropský semestr
Rozpočet EU na rok 2015 stále neschválen, členské státy chtějí více času na splacení příspěvků
Draft general budget 2015 – 2 (COM(2014)723)
Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (KOM(2014)704)
Zástupci Rady a EP 17. 11. 2014 nedosáhli v dohodovacím výboru kompromisu o podobě rozpočtu na příští rok ani o úhradě závazků EU v tomto roce. Členské státy chtějí současně odložit termín splatnosti korekcí navyšujících jejich příspěvky do rozpočtu EU.
Pozadí
Schvalování rozpočtu EU na příští rok se potýká s opakovanými neshodami nad řešením nesplacených závazků EU. Předseda Komise José M. Barroso 2. 10. 2014 svým otevřeným dopisem adresovaným italskému předsednictví vyzval rozpočtové autority schvalující rozpočetu EU (tj. Radu a EP) k přijetí těchto opatření, které mají napomoci vyřešení opakovaného problému mezer v rozpočtu EU: (1) schválení rozpočtu na rok 2015 ve výši navrhované Komisí a (2) přijetí opravných rozpočtů na rok 2014a, jak navrhuje Komise.
Rada nicméně navrhla pro rozpočet 2015 škrty ve výši 2,1 mld. € v alokaci pro platby oproti návrhu Komise (viz v příspěvku „Rada chce opět škrty v rozpočtu na rok 2015“, Institucionální záležitosti v září 2014).
Doposud rovněž nedošlo ani ke schválení revizí letošního rozpočtu. Jedná se především o opatření navyšující rozpočet o 4,7 mld. €, převážně využívající tzv. pohotovostní rezervu rozpočtu EU. Členské státy argumentují mimo jiné tím, že navrhovaná úprava rozpočtu vede k přílišnému přiblížení se stropu stanovenému ve víceletém finančním rámci a neposkytuje dostatečnou rezervu. Komise a EP argumentují dohodou o víceletém finančním rámci, při které tyto instituce členským státům ustoupily směrem ke snížení celkových stropů rozpočtu EU výměnou za zajištění několika nástrojů flexibility (vč. pohotovostní rezervy).
Rozpočtový výbor EP 7. 10. 2014 odmítl škrty v rozpočtu 2015 a naopak ještě navýšil rozpočet EU oproti návrhu Komise (o více než 4 mld. € v oblastech vzdělávání, výzkumu a podpory SME). To potvrdilo 22. 10. 2014 i plénum EP navýšením rozpočtu v prostředcích na závazky i na platby (u obou na cca 146,4 mld. €). Podobně jako v předchozích letech EP podmiňuje schválení rozpočtu na následující rok vyřešením mezer rozpočtu aktuálního roku. Rada nadále trvá na svém postoji snížit rozpočet EU v prostředcích na platby na 140 mld. €.
Vyjednávání institucí EU bude navíc komplikovat letošní oprava přepočtu příspěvků členských států na základě jejich HND do rozpočtu EU. V tomto roce dochází k narovnání historických nesouladů metodiky od roku 2002. To ovšem v důsledku znamená, že např. Velká Británie, která měla vykazovat v minulých letech statisticky nižší, než byla skutečná výše jejího HND, bude muset do rozpočtu EU doplatit cca dalších 1,7 mld. €. To vyvolalo ostrý nesouhlas premiéra Davida Camerona.
V tomto roce se jedná o historicky nejvyšší úpravu příspěvků členských států (9,5 mld. €), která je 2,5 vyšší než v rámci doposud nejvyšší korekce v roce 2007. Termín pro splacení korekce je stanoven na první pracovní den v prosinci příslušného roku (více v příspěvku „Komise vyzývá členské státy k úhradě závazků v rozpočtu EU“, Institucionální záležitosti v říjnu 2014).
Klíčové a sporné body
Rada 7. 11. 2014 vyzvala Komisi, aby předložila částečný pozměňovací návrh k nařízení Rady týkající se vlastních zdrojů (nařízení Rady č. 1150/2000), kterým by bylo umožněno členským státům prodloužit lhůtu splatnosti svých příspěvků nejpozději do 1. 9. následujícího roku v případě, že došlo k výrazné změně úrovně HND daného členského státu.
Komise 12. 11. 2014 zareagovala předložením příslušného návrhu na možnost prodloužení termínu do 1. 9. 2014 za určitých podmínek, a to bez úročení. K tomu dojde, pokud dodatečný příspěvek jednotlivého členského státu přesahuje dvojnásobek jeho průměrné měsíční platby do rozpočtu EU a v případě všech členských států, pokud celková korekce je vyšší než polovina průměrného celkového příspěvku členských států do rozpočtu EU.
Členské státy jsou povinny současně předložit a dodržovat závazný „splátkový kalendář“ opožděných plateb, v opačném případě budou nárokovány ze strany Komise úroky.
V rámci dohodovacího výboru EP trvá na svém postoji, kdy chce nejdříve vyřešit otázku nesplacených pohledávek letošního rozpočtu před uzavřením dohody o rozpočtu na příští rok. Současně kritizuje Radu za neschopnost dosáhnout kompromisu na úrovni členských států, které se prioritně zabývají problematikou výše kontribucí členských států namísto rozpočtu v tomto i příštím roce.
Za nejurgentnější EP považuje splacení závazku ve výši 4,7 mld. € již v roce 2014, který by měl být pokryt z příjmů EU plynoucích z pokut udělených v rámci ochrany hospodářské soutěže v EU – namísto jejich rozdělení mezi členské státy (jak prosazuje Rada). Podle Komise by v případě jejich nesplacení bylo zahájeno nové rozpočtové období s nevyřízenými závazky ve výši až 28 mld. €.
Rada dosáhla na úrovni Coreper kompromisu o své vyjednávací pozici pro dohodovací výbor až 17. 11. 2014, tj. v den vypršení termínu (v 24:00). Vyslovila se pro využití nástrojů flexibility v rámci víceletého finančního rámce 2014-2020. Ustoupila tak ze svého požadavku, aby pohotovostní rezerva rozpočtu, jako nástroj určený pro nejzazší situace, nebyla použita pro úhradu nesplacených závazků. Rada je však ochotna poskytnout pouze polovinu z částky necelých 5 mld. €, o kterou požádala Komise již v květnu jako nezbytné minimum pro pokrytí svých závazků a kterou následně urgoval i EP.
Jednání na poslední chvíli tak ztroskotala. Po selhání dohodovacího výboru musí dle rozpočtové procedury Komise předložit nový návrh rozpočtu. Tak učinila 28. 11. 2014. V revidovaném návrhu stanovuje výši prostředků určených na závazky na 145,2 mld. € a 141,3 mld. € v prostředcích určených na platby, tj. 1,8% respektive 0,7% nárůst oproti roku 2014.
Předpokládaný další vývoj
Jednání trialogu budou pokračovat jak o novém návrhu rozpočtu na rok 2015, tak o pozměňovacích návrzích pro rok 2014. Pokud nebude schválen rozpočet k 1. 1. 2015, financování EU bude fungovat v režimu rozpočtového provizoria, tj. pro každý měsíc ve výši 1/12 rozpočtu roku 2014.
Návrh nařízení Rady na prodloužení termínu splatnosti dodatečných příspěvků bude přijat Radou po konzultaci EP.
Odkazy
- Letter from President Barroso to the Italian Presidency of the EU Council on the EU budget payment shortages
- EU Budget 2014 and 2015: What’s the issue? Why does it matter?
- Proper funding for EU priorities: Budgets Committee puts figures on 2015 budget
- 2015 EU budget talks go to conciliation
- Revision of member states‘ GNI contribution – Q&A
- Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství
- PRESS RELEASE, 3343rd Council meeting, Economic and Financial Affairs, 7 November 2014
- Presidency conclusions on the budgetary issues in the current year and on the request to the Commission to submit a proposal for amendment of Regulation
- EU budget: first 2014, then 2015, say Budgets Committee MEPs
- EU budget: rule change to give more flexibility on exceptional adjustments to national contributions
- The EU budget’s „own resources“ and the Commission’s proposed changes
- PRESS RELEASE, 3345th Council meeting, Economic and Financial Affairs, 14 November 2014
- Parliament gives Council extra time to sort out its position on the EU budget
- Council agrees its position for the final round of budget conciliation talks
- Unpaid bills sink EU budget talks
- EU budget talks to restart from a fresh Commission proposal
- Budget 2015: Commission makes new proposal to Parliament and Council
EP hlasoval o odvolání Komise
Plénum EP 27. 11. 2014 se jednoznačně vyjádřilo proti návrhu skupiny poslanců na odvolání Komise. Hlasování bylo vyvoláno na základě proniknutí informací o působení bývalého premiéra Jean-Clauda Junckera v lucemburské vládě.
Pozadí
EP disponuje pravomocí odvolat Komisi jako celek. Plénum tak může učinit v případě souhlasu tzv. dvojí většiny, tzn. 2/3 odevzdaných hlasů a většinou všech členů EP (tj. 376 poslanců). Ke zvolení nové Komise došlo na konci října 2014 (více v příspěvku „EP potvrdil nové složení Komise“, Institucionální záležitosti v říjnu 2014).
Klíčové a sporné body
Hlasování bylo iniciováno členy frakce EFDD a nezařazenými poslanci (celkem 76 členy) na základě úniku informací o daňové regulaci bývalé Junckerovy vlády v Lucembursku, která zvýhodňovala daňové podmínky pro mezinárodní korporace v kontrastu s ambicí Komise bojovat proti tzv. daňovým rájům.
Ve prospěch pokračování mandátu nedávno zvolené Komise hlasovala převážná většina poslanců (461:101:88).
Předpokládaný další vývoj
Komise v současnosti připravuje svůj pracovní program na rok 2015, který bude vycházet z tzv. deseti politických zásad, kterými představil předseda Komise Jean-Claude Juncker své priority před EP. Program bude součástí diskuse s EP a nově i Radou pro všeobecné záležitosti. Cílem je jeho přijetí v polovině prosince 2014.
Odkazy
- Motion of censure against the Commission rejected by a large majority
- Lux leaks: debate on motion of censure against Juncker and his team
- Towards a work programme for a new start for Europe
- A New Start for Europe: My Agenda for Jobs, Growth, Fairness and Democratic Change
Zpráva mechanismu varování zahájila Evropský semestr
Evropská komise: Zpráva mechanismu varování 2015 (KOM(2014)904)
Komise 28. 11. 2014 vydala již čtvrtou zprávu mechanismu varování a zahajuje tak roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze, která brání hladkému fungování ekonomik členských států a může ohrožovat řádné fungování hospodářské a měnové unie.
Pozadí
Zpráva mechanismu varování používá srovnávací přehled 11 ukazatelů a soubor pomocných ukazatelů, podle nichž se prověřuje, zda členské státy nevykazují potenciální ekonomické nerovnováhy vyžadující politické kroky. U členských států identifikovaných ve zprávě mechanismu varování provede Komise hloubkový přezkum s cílem posoudit, jak se akumulují či zmenšují rizika v členských státech, a zjistit, zda existuje nerovnováha či nadměrná nerovnováha.
Klíčové a sporné body
Makroekonomická nerovnováha vyvolává i nadále vážné obavy a podtrhuje nutnost rozhodných, komplexních a koordinovaných politických opatření. Vysoké a neudržitelné schodky běžného účtu byly výrazně sníženy, odstraněny, nebo se změnily v přebytky a proces korekce bilance pokračuje ve všech odvětvích ve většině zemí. Rovněž je povzbudivé oživování konkurenceschopnosti díky nápravě stavu v jednotlivých zemích a tržním reformám, ale trvalý vzestup konkurenceschopnosti je nadále zásadním problémem zejména pro členské státy s velkou vnější nerovnováhou. Vysoký soukromý i veřejný dluh ve většině zemí a vysoké vnější závazky v mnoha státech stále znamenají značnou zranitelnost z hlediska růstu, zaměstnanosti a finanční stability.
Pomalý hospodářský růst a nízká inflace (až dezinflační tendence) brání snižování nerovnováh a makroekonomických rizik. Předpokládá se, že v roce 2014 a 2015 hospodářská činnost v EU vzroste o 1,25 až 1,5 %, zatímco v roce 2013 byl vykázán nulový růst.
Na základě ekonomických závěrů vyvozených ze srovnávacího přehledu Komise konstatovala, že je nutné v hloubkových přezkumech podrobně posoudit kumulaci a odstraňování nerovnováh a související rizika v 16 členských státech. U ČR Komise dospěla k závěru, že makroekonomické problémy nepředstavují nerovnováhu ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze.
Předpokládaný další vývoj
Komise zveřejní hloubkové přezkumy na jaře 2015 a související zjištění se zohlední v doporučeních pro jednotlivé země v rámci „Evropského semestru“ koordinace hospodářských politik.
Odkazy