10.01.2015
Euroskop

Rada pro řešení problémů bank má již své členy, Komise žádá po některých státech peníze zpět, Rozpočet na rok 2015 byl schválen, Nový začátek – byl schválen pracovní plán Komise, BIS hodnotil dodržování pravidel Basel v EU

Rada pro řešení problémů bank má již své členy

A decision appointing the chairperson, vice-chairperson and four other full-time members of the single resolution board (15121/14).

A regulation determining the contributions to be paid by banks to the EU’s single resolution fund (14593/14).

Rada 19. 12. 2014 jmenovala stálé členy Single Resolution Board a přijala metodiku příspěvků bank do fondu pro řešení problémů bank.

Pozadí

SRM je mechanismus s centralizovanou radou s rozhodovacími pravomocemi a fond pro řešení problémů bank. Díky tomu bude rozhodnutí zemí o postupu při řešení problémů přijato koordinovaně a účinně, s minimálním negativním dopadem na finanční stabilitu a reputaci bank. Cílem je zajistit řádné řešení úpadků bank bez využití peněz daňových poplatníků tím, že se do záchrany zapojí předně akcionáři a věřitelé (v souladu se směrnicí BBRD) banky a speciálně vytvořený fond financovaný samotnými bankami. SRM bude doplňovat jednotný mechanismus dohledu (SSM) nad úvěrovými institucemi v eurozóně (více v příspěvku „SRM byl finálně přijat“, Institucionální záležitosti v červenci 2014).

Klíčové a sporné body

Rada oficiálně jmenovala předsedu, místopředsedu a další čtyři stálé členy Single Resolution Board. Předsedkyní je E. König. Funkční období prvního předsedy je 3 roky (poté, co vstoupí v platnost nařízení SRM), obnovitelné na dobu 5 let. Funkční období dalších členů je 5 let. Nařízení zřizující SRM bude použitelné od 1. 1. 2016.

Fond pro řešení problémů je nezbytnou součástí SRM. Bude vybudován do 8 let a dosáhne cílové úrovně alespoň 1% výše pojištěných vkladů ze všech úvěrových institucí v zúčastněných členských státech. Banky budou muset zasílat roční příspěvky do fondu. Ty budou vypočteny na základě jejich závazků, s výjimkou vlastních zdrojů a pojištěných vkladů, a upravené o riziko.

Směrnice o zotavení bank a řešení problémů stanovila základní pravidla o tom, jak vypočíst příspěvky jednotlivých bank do národních fondů pro řešení problémů, která bude platit i pro výpočet příspěvků do SRF. Akt v přenesené pravomoci EK určuje, jak zaúčtovat riziko a jaký vztah by měl být mezi paušální sazbou příspěvku (všechny banky musí zaplatit) a rizikově upravenou mírou, která se bude pohybovat mezi 0,8 až 1,5. Národní fondy států, které se účastní bankovní unie, budou nahrazeny SRF ke dni 1. 1. 2016.

Cílová úroveň národních fondů pro řešení problémů je stanovena na národní úrovni a vypočtena na základě pojištěných vkladů, cílová úroveň SRF je součet pojištěných vkladů všech institucí členských států, které se účastní v bankovní unii. Aby se po přechodu z národní na evropskou cílovou úroveň předešlo náhlému zvýšení poplatků pro banky v některých členských státech, prováděcí nařízení stanoví přizpůsobovací mechanismus během počátečního období 8 let, kdy SRF bude vybudován.

Zákonodárci také schválili, že příspěvky bank do fondů pro řešení problémů se vypočítají od ledna 2015.

Odkazy

Komise žádá po některých státech peníze zpět

Komise 19. 12. 2014 sdělila Řecku, Irsku a Slovinsku, že od nich žádá zpět finance, které byly neoprávněně vynaloženy.

Pozadí

V rámci SZP jsou členské státy z valné většiny odpovědny za řízení plateb. Platby jsou administrovány pomocí platebních agentur v jednotlivých členských státech. Státy jsou taktéž zodpovědné za kontroly plateb a Komise provádí asi 100 auditů každý rok. Audity ze strany Komise mají za cíl prověřit efektivitu a správnost kontrol členských států. V případě, že jsou odhaleny nedostatky, může Komise žádat zpět vynaložené finanční prostředky.

Klíčové a sporné body

Komise požaduje navrácení částky 102 mil. € od Řecka, Irska a Slovinska, a to z důvodu nedodržení pravidel EU a neadekvátních kontrolních postupů zemědělských výdajů. Peníze jsou po státech žádány v rámci schvalování účetní závěrky. Tato částka by měla být navrácena zpět do rozpočtu EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude v kontrolách pokračovat.

Odkazy

Rozpočet na rok 2015 byl schválen

Draft general budget 2015 – 2 (COM(2014)723)

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (KOM(2014)704)

EP 17. 12. 2014 schválil rozpočet EU na rok 2015 a potřebné navýšení prostředků pro rok 2014. Konečný kompromis mezi EP a vládami členských zemí v Radě počítá pro rok 2015 se závazky ve výši 145,3 mld. € a platbami ve výši 141,2 145,3 mld. €.

Pozadí

Schvalování rozpočtu EU na rok 2015 se potýkalo s řadou problémů a s opakovanými neshodami nad řešením nesplacených závazků EU. Předseda Komise José M. Barroso v říjnu 2014 svým otevřeným dopisem adresovaným italskému předsednictví vyzval rozpočtové autority schvalující rozpočetu EU (tj. Radu a EP) k přijetí těchto opatření, které mají napomoci vyřešení opakovaného problému mezer v rozpočtu EU: (1) schválení rozpočtu na rok 2015 ve výši navrhované Komisí a (2) přijetí opravných rozpočtů na rok 2014a, jak navrhuje Komise.

Rada nicméně navrhla pro rozpočet 2015 škrty ve výši 2,1 mld. € v alokaci pro platby oproti návrhu Komise (vice v příspěvku „Rada chce opět škrty v rozpočtu na rok 2015“,Institucionální záležitosti v září 2014).

Rozpočtový výbor EP 7. 10. 2014 odmítl škrty v rozpočtu 2015 a naopak ještě navýšil rozpočet EU oproti návrhu Komise (o více než 4 mld. € v oblastech vzdělávání, výzkumu a podpory SME). To potvrdilo 22. 10. 2014 i plénum EP navýšením rozpočtu v prostředcích na závazky i na platby (u obou na cca 146,4 mld. €). Podobně jako v předchozích letech EP podmiňoval schválení rozpočtu na následující rok vyřešením mezer rozpočtu aktuálního roku. Rada nadále trvala na svém postoji snížit rozpočet EU v prostředcích na platby na 140 mld. €.

Vyjednávání institucí EU navíc komplikovala oprava přepočtu příspěvků členských států na základě jejich HND do rozpočtu EU. V tomto roce docházelo k narovnání historických nesouladů metodiky od roku 2002. To ovšem v důsledku znamená, že např. Velká Británie, která měla vykazovat v minulých letech statisticky nižší, než byla skutečná výše jejího HND, bude muset do rozpočtu EU doplatit cca dalších 1,7 mld. €. To vyvolalo ostrý nesouhlas premiéra Davida Camerona.

V tomto roce se jedná o historicky nejvyšší úpravu příspěvků členských států (9,5 mld. €), která je 2,5 x vyšší než v rámci doposud nejvyšší korekce v roce 2007. Termín pro splacení korekce je stanoven na první pracovní den v prosinci příslušného roku

Rada 7. 11. 2014 vyzvala Komisi, aby předložila částečný pozměňovací návrh k nařízení Rady týkající se vlastních zdrojů (nařízení Rady č. 1150/2000), kterým by bylo umožněno členským státům prodloužit lhůtu splatnosti svých příspěvků nejpozději do 1. 9. následujícího roku v případě, že došlo k výrazné změně úrovně HND daného členského státu.

Komise 12. 11. 2014 zareagovala předložením příslušného návrhu na možnost prodloužení termínu do 1. 9. 2014 za určitých podmínek, a to bez úročení. K tomu mělo dojít v případě, že dodatečný příspěvek jednotlivého členského státu přesahuje dvojnásobek jeho průměrné měsíční platby do rozpočtu EU a v případě všech členských států, pokud celková korekce je vyšší než polovina průměrného celkového příspěvku členských států do rozpočtu EU.

V rámci dohodovacího výboru EP trval na svém postoji a chtěl vyřešit otázku nesplacených pohledávek letošního rozpočtu před uzavřením dohody o rozpočtu na příští rok. EP současně kritizoval Radu za neschopnost dosáhnout kompromisu na úrovni členských států, které se prioritně zabývají problematikou výše kontribucí členských států namísto rozpočtu v tomto i příštím roce.

Za nejurgentnější EP považoval splacení závazku ve výši 4,7 mld. € již v roce 2014, který by měl být pokryt z příjmů EU plynoucích z pokut udělených v rámci ochrany hospodářské soutěže v EU – namísto jejich rozdělení mezi členské státy (jak prosazovala Rada). Podle Komise by v případě jejich nesplacení bylo zahájeno nové rozpočtové období s nevyřízenými závazky ve výši až 28 mld. €.

Rada dosáhla na úrovni Coreperu kompromisu o své vyjednávací pozici pro dohodovací výbor až 17. 11. 2014, tj. v den vypršení termínu (v 24:00). Vyslovila se pro využití nástrojů flexibility v rámci víceletého finančního rámce 2014-2020. Ustoupila tak ze svého požadavku, aby pohotovostní rezerva rozpočtu, jako nástroj určený pro nejzazší situace, nebyla použita pro úhradu nesplacených závazků. Rada byla však ochotna poskytnout pouze polovinu z částky necelých 5 mld. €, o kterou požádala Komise již v květnu jako nezbytné minimum pro pokrytí svých závazků a kterou následně urgoval i EP.

Dohodovací výbor nenašel shodu a jednání ztroskotala na poslední chvíli. Po selhání dohodovacího výboru musí dle rozpočtové procedury Komise předložit nový návrh rozpočtu. Učinila tak brzy poté již 28. 11. 2014. (více v příspěvku „Rozpočet EU na rok 2015 stále neschválen, členské státy chtějí více času na splacení příspěvků“, Institucionální záležitosti v listopadu 2014). Komise byla přesvědčena o nezbytnosti přijetí rozpočtu včas, tedy do konce roku 2014, a proto v novém návrhu vycházela z jednání v rámci dohodovacího výboru. Pokrok v rámci dohodovací procedury do velké míry odpovídal původnímu návrhu rozpočtu vypracovanému Komisí ve znění návrhu COM(2014) 637.

Klíčové a sporné body

Celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2015 je schváleným rozpočtem stanovena na 145 321,5 mil. € a celková výše prostředků na platby pro rok 2015 je stanovena na 141 214,0 mil. €, což představuje nárůst o 3 529,6 mil. €. Součástí této částky je i 126,7 mil. € týkajících se uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Nový návrh rozpočtu, který byl schválen, předpokládá tedy s 1,8% nárůstem prostředků na projekty oproti roku 2014 a celková částka by měla stačit na zvýšení plateb o 0,7 %. V členských státech by mělo být vydáno 88 % rozpočtových prostředků, 6 % z rozpočtu by mělo plynout na zahraniční politiku a dalších 6 % na administrativu EU. Celkový rozpočet by měl představovat výdaje o něco více než 1 % HND EU.

V rámci dohody o rozpočtu se Rada, EP a Komise shodly, že budou usilovat o snížení objemu neuhrazených faktur v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce, se zvláštním zaměřením na politiku soudržnosti.

Komise k problematice předběžného financování operačních programů v roce 2014 a k Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí prohlásila, že pro rok 2014 potvrzuje předběžné financování operačních programů, které byly formálně předloženy v roce 2014 a které splňují nezbytné podmínky stanovené v příslušných právních aktech. Dále Komise potvrdila, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí patří i nadále mezi vysoké politické priority a že převod souvisejících prostředků na platby z roku 2014 do roku 2015 nepovede ke zpoždění v jejím provádění.

Odkazy

Nový začátek – byl schválen pracovní plán Komise

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek (KOM(2014) 910)

Komise 16. 12. 2014 vydala svůj pracovní program pro rok 2015, kde specifikovala kroky, které chce přijmout během následujících 12 měsíců v oblasti zaměstnanosti, růstu a inovací.

Pozadí

Nová Komise vstoupila do úřadu s tím, že bude dělat věci jinak. EU by měla být dle slibu Komise transparentnější a snáze kontrolovatelná v tom, co dělá a jak to dělá. Instituce se dohodly, že spolu budou navzájem více spolupracovat, což se projevilo i u přípravy pracovního plánu. Komise tvrdí, že si uvědomuje, že občané si přejí, aby bylo do jejich každodenních životů zasahováno méně. Řada otázek by tedy měla být řešena na nižší úrovni (národní, regionální), protože může být řešena lépe a snadněji. Komise při vypracování svého pracovního programu poprvé spolupracovala také s EP a s členskými státy, aby pro něj získala podporu dříve, než jej oficiálně představí.

Klíčové a sporné

V rámci pracovního programu Komise stanovila 23 iniciativ, které představují politický závazek Komise pro rok 2015. Stanovené úkoly by měly být realizovány v průběhu následujících 12 měsíců. Úkoly jsou v souladu s 10 prioritami podle politických směrů předsedy Junckera, jako je zaměstnanost, růst a investice.

Komise se zavázala splnit v roce 2015 zejména následující úkoly: (1) Naplnit Investiční plán pro Evropu, což s sebou přináší vytvoření legislativních opatření v návaznosti na plán ohlášený v listopadu 2014 s cílem aktivovat veřejné a soukromé investice do reálné ekonomiky v příštích třech letech o objemu nejméně 315 mld. € (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

(2) Podpořit balíček pro jednotný digitální trh, jehož cílem je vytvoření podmínek pro aktivní digitální ekonomiku a společnost. Mělo by dojít k úpravě regulace v oblasti telekomunikací, modernizací autorskoprávních předpisů, zjednodušením předpisů pro on-line a digitální nakupování, zvýšením kybernetické bezpečnosti a plošným rozšířením digitalizace.

(3) Vytvořit prostředí pro evropskou energetickou unii, což vyžaduje zajištění bezpečnosti dodávek energie, silnější integrace vnitrostátních trhů s energií, snížení poptávky po energii v Evropě a snižování emisí uhlíku.

(4) Podporovat spravedlivější přístup ke zdanění, s nímž se pojí akční plán pro boj proti daňovým únikům a podvodům, včetně opatření na úrovni EU směřujících k přechodu na systém, v němž by stát, v němž jsou generovány zisky, byl také státem zdanění, a včetně automatické výměny informací o daňových rozhodnutích a stabilizace základu daně z příjmu právnických osob.

(5) Usilovat o Evropskou migrační politiku, což by mělo přinést vytvoření nového přístupu k legální migraci, který by z EU učinil atraktivní destinaci pro talentované a schopné lidi. Zásadním úkolem v této oblasti je lepší řízení migrace do EU pomocí větší spolupráce se třetími zeměmi, solidarity mezi členskými státy a boje proti obchodu s lidmi.

(6) Pokračovat v úsilí o hlubší hospodářskou a měnovou unii, která by měla zajistit větší ekonomickou stabilitu a nalákat do Unie nové investory.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude průběžně hodnotit planění pracovního plánu.

Odkazy

Nový začátek: Pracovní plán Evropské komise pro zaměstnanost, růst a investice

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek (KOM(2014) 910)

Komise 16. 12. 2014 vydala svůj pracovní program pro rok 2015, kde specifikovala kroky, které chce přijmout během následujících 12 měsíců v oblasti zaměstnanosti, růstu a inovací.

Pozadí

Nová Komise vstoupila do úřadu s tím, že bude dělat věci jinak. EU by měla být dle slibu Komise transparentnější a snáze kontrolovatelná v tom, co dělá a jak to dělá. Instituce se dohodly, že spolu budou navzájem více spolupracovat, což se projevilo i u přípravy pracovního plánu. Komise tvrdí, že si uvědomuje, že občané si přejí, aby bylo do jejich každodenních životů zasahováno méně. Řada otázek by tedy měla být řešena na nižší úrovni (národní, regionální), protože může být řešena lépe a snadněji. Komise při vypracování svého pracovního programu poprvé spolupracovala také s EP a s členskými státy, aby pro něj získala podporu dříve, než jej oficiálně představí.

Klíčové a sporné

V rámci pracovního programu Komise stanovila 23 iniciativ, které představují politický závazek Komise pro rok 2015. Stanovené úkoly by měly být realizovány v průběhu následujících 12 měsíců. Úkoly jsou v souladu s 10 prioritami podle politických směrů předsedy Junckera, jako je zaměstnanost, růst a investice.

Komise se zavázala splnit v roce 2015 zejména následující úkoly: (1) Naplnit Investiční plán pro Evropu, což s sebou přináší vytvoření legislativních opatření v návaznosti na plán ohlášený v listopadu 2014 s cílem aktivovat veřejné a soukromé investice do reálné ekonomiky v příštích třech letech o objemu nejméně 315 mld. € (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

(2) Podpořit balíček pro jednotný digitální trh, jehož cílem je vytvoření podmínek pro aktivní digitální ekonomiku a společnost. Mělo by dojít k úpravě regulace v oblasti telekomunikací, modernizací autorskoprávních předpisů, zjednodušením předpisů pro on-line a digitální nakupování, zvýšením kybernetické bezpečnosti a plošným rozšířením digitalizace.

(3) Vytvořit prostředí pro evropskou energetickou unii, což vyžaduje zajištění bezpečnosti dodávek energie, silnější integrace vnitrostátních trhů s energií, snížení poptávky po energii v Evropě a snižování emisí uhlíku.

(4) Podporovat spravedlivější přístup ke zdanění, s nímž se pojí akční plán pro boj proti daňovým únikům a podvodům, včetně opatření na úrovni EU směřujících k přechodu na systém, v němž by stát, v němž jsou generovány zisky, byl také státem zdanění, a včetně automatické výměny informací o daňových rozhodnutích a stabilizace základu daně z příjmu právnických osob.

(5) Usilovat o Evropskou migrační politiku, což by mělo přinést vytvoření nového přístupu k legální migraci, který by z EU učinil atraktivní destinaci pro talentované a schopné lidi. Zásadním úkolem v této oblasti je lepší řízení migrace do EU pomocí větší spolupráce se třetími zeměmi, solidarity mezi členskými státy a boje proti obchodu s lidmi.

(6) Pokračovat v úsilí o hlubší hospodářskou a měnovou unii, která by měla zajistit větší ekonomickou stabilitu a nalákat do Unie nové investory.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude průběžně hodnotit planění pracovního plánu.

Odkazy

BIS hodnotil dodržování pravidel Basel v EU

Assessment of Basel III regulations – European Union.

Basilejský výbor pro bankovní dohled (BIS) zveřejnil 5. 12. 2014 zprávu hodnotící provádění kapitálového rámce Basel III v EU.

Pozadí

Basilejský výbor pro bankovní dohled se skládá z vysokých představitelů orgánů bankovního dohledu a centrálních bank. Hodnocení bylo provedeno Výborem regulatorního posuzování konzistence programu (RCAP). Klíčovým prvkem tohoto programu je posoudit soulad a úplnost přijatých norem a význam případných odchylek regulačního rámce. RCAP podporuje plné a důsledné přijetí basilejského rámce tím, že identifikuje vnitrostátní předpisy pro mezinárodně působící banky, které nejsou v souladu s literou i duchem příslušných norem Basel. Hodnocení RCAP probíhá pomocí čtyřstupňové škály: vyhovující, do značné míry v souladu, materiálně nevyhovující a nevyhovující. Hodnocena je každá z klíčových součástí rámce a poté je určen celkový stupeň.

Klíčové a sporné body

Minimální ustanovení příslušných standardů Basel splňuje 8 ze 14 komponentů a byly proto hodnoceny jako “vyhovující”, 4 z komponent byly vyhodnoceny jako “do značné míry v souladu” (tj. většina, ale ne všechna ustanovení byly splněny). Jeden komponent – interní rating (IRB), přístup k úvěrovému riziku – byl hodnocen jako “materiálně nevyhovující“. Týká se především zacházení s expozicemi malých a středních podniků, podniků a vlád. Jako ‘‘nevyhovující“ (nejnižší stupeň) byl ohodnocen komponent – rámec úvěrového rizika protistrany. Stávající pravidla v EU totiž umožňují výjimky pro nástroje, které nejsou obchodovány na burzách nebo širším trhu, a proto může být těžké je ocenit. To výrazně zvyšuje ukazatele kapitálové přiměřenosti bank.

Celkově EU obdržela druhé nejnižší hodnocení “materiálně nevyhovující” a není tak v souladu s pravidly Basel. Hodnocení je horší také ve srovnání s USA, které bylo ohodnoceno jako “do značné míry v souladu” s pravidly, obecně jsou tak jejich nedostatky menší a méně početné.

Odpověď EK konstatuje, že některé změny jsou již v jednání, ale do značné míry zpochybňuje výklad pravidel BIS. Hodnocení však vyvolává také otázky ohledně kvality a důkladnosti nedávných zátěžových testů ECB a Evropského orgánu pro bankovnictví, s čímž EK nesouhlasí. Dle BIS v rámci dodržení pákového poměru bude muset 12 velkých evropských bank zvýšit svůj kapitál o dalších 66 mld. €. I přes souhlas následovat Basel III pravidla, EU navrhuje a realizuje specifické právní předpisy a nejednou změnila pravidla tak, aby vyhovovaly její vlastní potřebě. Basilejský výbor může vydat usvědčující rozsudek k přístupu EU, nemůže však vynutit změnu.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality