10.01.2015
Euroskop

Rada se dohodla s Parlamentem ve věci mezibankovních poplatků, Coreper souhlasil s aktualizací pravidel o platebních službách na vnitřním trhu

Rada se dohodla s Parlamentem ve věci mezibankovních poplatků

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mezibankovních poplatcích za platební transakce založené na kartách (KOM(2013)550)

Rada se 17. 12. 2014 dohodla s Parlamentem na jednotných pravidlech pro mezibankovní poplatky.

Pozadí

Právní rámec, který by reguloval malé platby v EU, byl vypracován v minulých 12 letech. Společná měna euro byla pro tuto iniciativu urychlujícím faktorem. Nařízení EP a Rady č. 2560/2001 o rovnocennosti poplatků za vnitrostátní a přeshraniční platby v eurech, které se vztahuje na platby do výše 50 tis €, stanovilo pravidla pro příhraniční platby v eurech, aby se zajistilo, že poplatky za tyto platby jsou stejné jako poplatky za platby v eurech uvnitř členského státu. Toto nařízení spustilo další iniciativy na vytvoření vnitřního platebního trhu.

Fungují a konkurenceschopné elektronické platby mají velmi pozitivní dopad na vnitřní trh. S rostoucím množstvím elektronických obchodů se nadále zvyšuje význam elektronických plateb. Překážkou v efektivním fungování je dle Komise řada restriktivních pravidel, která některé státy uplatňují. Z těchto důvodů vypracovala Komise návrh, který by měl zefektivnit platební styk. Navrhované nařízení by mělo zavést maximální možnou úroveň poplatků za transakce s platebními kartami, které spotřebitelé velmi často využívají. Maloobchodníci nemají možnost přijímat platby kartou za příplatek, a proto tento problém často řeší navýšením cen.

V dubnu 2014 plénum EP přijalo svůj postoj k návrhům na zastropování poplatků za platby platebními kartami. Poplatky za platby kartou jsou v současnosti regulovány vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a jejich výše se napříč členskými státy liší. Členové EP se obávají, že obchodníci, jimž banky poplatky strhávají, poté musí navyšovat cenu zboží a služeb a zatížení tak přenáší na spotřebitele. Poplatky ročně stojí obchodníky v EU více než 10 mld. €. Pravidla týkající se bezpečnosti online plateb by měla být novelizována, aby držela krok s technickým pokrokem, vývojem na trhu a stále rostoucím počtem plateb prováděných na internetu. (více v příspěvku „EU podporuje levnější platby kartou“, Spotřebitelé v dubnu 2014). V září Soudní dvůr EU ve svém rozsudku MasterCard, potvrdil, že mezibankovní poplatky jsou porušením antimonopolních pravidel EU.

Klíčové a sporné body

Instituce se dlouho nedokázaly shodnou na konkrétním stropu, který by nemohly poplatky přesahovat. Dohoda, která byla dosažena mezi Parlamentem a Radou, stanovuje v případě přeshraničních transakcí debetními kartami strop na 0,2 % z hodnoty transakce. U tuzemských transakcí by měl být použít strop ve výši 0,2 % z roční vážené průměrné hodnoty transakce všech domácích transakcí v rámci systému karet. Vyjednavači Parlamentu trvali na tom, že systém uplatňování uzávěrů na základě váženého průměru bude platný pouze po dobu 5 let. Poté by měly poplatky za domácí transakce podléhat jednoduššímu a transparentnějšímu režimu, u kterého by byl strop stanoven ve výši 0,2 % z hodnoty transakce, nebo by měl být nastaven pevný poplatek nejvýše však ve výši 5 centů za transakci.

Dle dohody by měly být poplatky u transakcí kreditní kartou maximálně ve výši 0,3 % z hodnoty transakce. Podle navrhovaných pravidel by maloobchodníci měli mít možnost zvolit, které karty budou akceptovat. Vyjednavači se také dohodli na tom, že nová pravidla by se neměla vztahovat na tzv. trojstranné karetní systémy (three party card schemes) jako jsou Diners a American Express za předpokladu, že karta je jak vydaná, tak zpracována ve stejném schématu. Komerční karty používané pouze pro podnikatelské výdaje by měly být rovněž osvobozeny od nových pravidel.

Další vývoj

Dohoda musí být ještě schválena členskými státy v Radě a Výborem pro hospodářské a měnové záležitosti. Poté může být návrh předložen ke hlasování v Parlamentu.

Odkazy

Coreper souhlasil s aktualizací pravidel o platebních službách na vnitřním trhu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES 2013/36/EU a 2009/110/ES a kterou se zrušuje směrnice 2007/64/ES (KOM(2013)547)

Coreper 8. 12. 2014 souhlasil s úpravou pravidel, jež by měla revidovat režim platebních služeb v rámci EU.

Pozadí

Trh platebních služeb v EU je podle Komise v sou­časnosti roztříštěný a drahý, což znamená, že náklady na něj dosahují více než 1 % HDP EU (130 mld. € ročně). Přitom praktický každý majitel bankovního účtu má debetní kartu a 40 % z nich i kartu kreditní. Podle Komise 34 % spotřebite­lů nakupuje na internetu a přes 50 % z nich rovněž vlastní tzv. chytrý telefon, díky němuž mohou mít přístup i k mobilním platbám. V některých sektorech – např. v odvětví cestovního ruchu – pro­bíhá přes internet nebo mobil většina plateb (více v příspěvku ,,EU podporuje levnější platby kartou“, Spotřebitelé v dubnu 2014). Důvodem pro návrh směrnice byl velký posun v oblasti e-commerce a on-line bankovnictví.

Klíčové a sporné body

Revize směrnice o platebních službách by měla posílit práva spotřebitelů, pokud jde o převody a poukazování peněz mimo Evropu nebo o platby v jiných měnách než je euro. Návrh by měl chránit spotřebitele před chybnými platbami či zneužitím platebních karet, a to díky efektivnějším pravidlům pro jejich stornování. Prostředky za nepovolené platby by měly být vráceny do 24 hod. od okamžiku, kdy budou zpozorovány. Klienti by však mohli být nuceni nést odpovědnost za ztráty vyplývající z nelegálního využití ztracené či odcizené platební karty či přístroje do maximální výše 50 €.

Návrh směrnice by měl rovněž umožnit obchodníkům využívat alternativní platební systémy či levnější zařízení pro zpracování plateb, aniž by banky či poskytovatelé těchto služeb účtovali další poplatky. Návrh směrnice stanovuje, aby byl zaveden jednotný rámec, který by umožňoval dohled ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

Předpokládaný další vývoj

Návrh by měl být v Parlamentu přijat během prvního čtení. Poté by měly mít členské státy 2 roky na provedení směrnice do svých vnitrostátních právních předpisů.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality