05.02.2015
čtk
Německo si přeje, aby nová levicová vláda v Řecku upustila od slibů, které dala v prvních dnech po svém zvolení a které by znamenaly omezení politiky utahování opasků. Berlín žádá, aby se kabinet Alexise Tsiprase vrátil k úsporným opatřením, na nichž se jeho předchůdci dohodli s mezinárodními věřiteli. Vyplývá to z dokumentu, na který se odvolává agentura Reuters.
Dokument vznikl v Berlíně před čtvrteční schůzkou zástupců zemí platících eurem. Ti se budou zabývat otázkou, jak má eurozóna odpovědět na požadavek Řecka odepsat či restrukturalizovat jeho dluh. Tématem by měl být i požadavek ukončení rozpočtových škrtů a některých úsporných opatření.
V dokumentu se podle Reuters zdůrazňuje, že Atény nesmějí omezit žádné z dosavadních úsporných opatření a reforem, jejichž cílem je vylepšit špatný stav řeckých veřejných financí a obnovit na trzích důvěru.
Co všechno SYRIZA slibuje
Nová vláda, vedená krajně levicovou stranou Syriza, má svůj program oficiálně představit v sobotu. Nicméně její ministři už veřejně slíbili zvýšit minimální mzdu, zastavit prodej státního majetku, znovu zaměstnat státní zaměstnance, kteří přišli o práci bez příčiny a obnovit vánoční příplatek pro chudé důchodce.
Kabinet v Aténách se snaží znovu vyjednat podmínky, za kterých Řecko dostává finanční podporu od eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu (MMF), a získat tak větší nezávislost při rozhodování o hospodářských otázkách země a více prostoru pro podporu ekonomického růstu.
Tsiprasova vláda také chce, aby na dodržování reforem přestala dohlížet takzvaná trojka – zástupci Evropské komise, MMF a Evropské centrální banky (ECB). Jejich cesty do Řecka, které se konají co čtvrt roku, jsou pro mnoho obyvatel této země symbolem ztráty suverenity.
Německo na dojednaném plánu trvá
Nicméně podle německého dokumentu má být tento systém zachován. Berlín v něm také vyzývá Řecko, aby dalo jasně najevo, že respektuje závazek splácet dluhy vůči ECB, MMF, záchrannému fondu eurozóny i vůči jejím jednotlivým zemím.
Německo požaduje, aby Řecko letos dosáhlo primárního přebytku ve výši tří procent HDP a příští rok 4,5 procenta HDP. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu. Atény také mají podle Berlína dodržet dohodu, že veřejný sektor opustí 150.000 lidí, že zavedou důchodovou reformu tak, aby výše příspěvků do systému úzce souvisela s výší vyplácených dávek, nebo že udrží minimální mzdu na snížené úrovni.
Na základě německého dokumentu má pokračovat rovněž privatizace přístavů a nemovitostí, stejně jako prodej státního majetku v energetice. Spolu s přímými zahraničními investicemi by takto Řecko letos mohlo získat zhruba 2,2 miliardy eur (asi 61 miliard Kč).
„Na základě vyjmenovaných bodů jsme ochotni prohloubit spolupráci s Řeckem, a podpořit tak jeho růst a tvorbu nových pracovních míst. Je třeba dělat víc – jak na bilaterální úrovni, tak v rámci EU,“ píše se v německém dokumentu.
Autor: Euroskop, čtk
