Lucie Priknerová, Euroskop, 16.2. 2015
Evropská vesmírná agentura (ESA) otestovala miniraketoplán Intermediate eXperimental Vehical (IXV). Jde o dálkově řízený stroj, na němž si chtějí evropští vědci otestovat, zda jsou schopní dostat raketoplán z orbity zpět na Zemi.
„V cestě na orbitu je Evropa perfektní, máme dobré odpalovací rampy /a/ skvělé know-how v oblasti provozování komplexních systémů v orbitě,“ řekl BBC projektový manažer ESA Giorgio Tumino. „To, v čem trochu zaostáváme, je umění vrátit se zpět z orbity“, dodal.
Největší výhodou testované technologie je možnost opakovaného využití raketových stupňů, stroj by se také mohl vrátit z mise na jiných planetách, citoval Tumina server Space.com. ESA by tak mohla výrazně ušetřit.
Jde o zařízení o délce 5 metrů, šířce 2.2 metry a výšce 1,5 metrů. IXV nemá křídla, což je rozdíl oproti podobnému americkému zařízení Dream Chaser společnosti Sierra Nevada a strojů, které posledních 30 let používala NASA, uvedla agentura Reuters.
Tvar IXV je klíčový pro jeho vstup do atmosféry při návratu. Podle Roberta Angeliniho, který pracuje jako manažer projektu pro výrobce Thales Alenia Space, umožňuje, aby stroj při navigaci mohl interagovat s atmosférou.
Model cesty miniraketoplánu Intermediate eXperimental Vehical (IXV). zdroj: ESA/J. Huart
Miniraketoplán IXV se úspěšně vrátil na Zem
Miniraketoplán IXV odstartoval z Francouzské Guyany na raketě Vega. Původně měl vyletět už v listopadu. Snaha pečlivě zajistit požadovanou dráhu letu, která byla pro výzkum stěžejní, ale vyslání IXV a Vegy pozdržela až do 11. února.
Důkladná příprava se evidentně vyplatila. Po oddělení od Vegy pokračoval IXV sám výš do vesmíru, a poté zamířil zpátky domů. Při řízeném sestupu byl raketoplán vážící při startu i s palivem dvě tuny přibrzděn pomocí padákového systému. Na konci své cesty skončil IXV v oceánu, kde ho nafukovací balóny pomohly udržet nad vodou.
Podle ředitele ESA Jeana-Jacquese Dordaina to „nemohlo dopadnout lépe…, ale celá mise není ukončena, teď se budou analyzovat data“, uvedl pro BBC.
ESA se nechce vázat na Rusko
ESA vyjde miniraketoplán na 150 milionů eur. Na financování má lví podíl zejména Itálie. Kromě ní se na rozvoji tohoto zařízení podílela Francie, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Irsko a Švýcarsko.
Zatímco pro Evropu je to první vlaštovka, americká NASA i ruská agentura Roskosmos jsou napřed. Raketoplány byly v minulosti výkladní skříní NASA. Ikonami amerického vesmírného výzkumu se staly raketoplány Discovery, Atlantis, Endeavour, testovací Enterprise, ale i Challenger, který havaroval v roce 1986 a Columbie, na jejíž palubě při leteckém neštěstí v roce 2003 zemřelo sedm astronautů.
Americký program raketoplánů stál celkem 209,1 miliard dolarů. V roce 2004 prezident George W. Bush rozhodl program ukončit. K tomu došlo v roce 2011. Monopol získal raketoplán Soyuz ruského Roskosmosu.
„Nejsme v dobré situaci, a když říkám v dobré, tak to je eufemismus“, řekl tehdy šéf ESA Dordain listu The Wall Street Journal. Proto se ESA snaží svůj skluz napravit.
Projekty ESA pro příští roky
První pokusy o vlastní raketoplán v minulosti zastavila hlavně cena. V 80. letech 20. století vědci vkládali naděje do projektu Hermes. Ačkoli byl kvůli finančním nákladům zastaven, jeho výsledky nevyšly vniveč.
Nový projekt IXV využívá např. „hermesovský“ tepelný ochranný systém, řekl pro Space.com Giorgio Tumino. Evropský raketoplán musel při vstupu do atmosféry čelit teplotě cca 1700 stupňů Celsia. ESA v rámci projektu zkoumá tepelnou odolnost různých materiálů např. materiály na bázi korku a silikonu nebo keramické kompozity umístěné na „čumáku“ miniraketoplánu.
IXV je jen začátek. Na konci února by se měl na Zem vrátit automaticky pilotovaný stroj Georges Lemaitre, který několik měsíců sloužil jako „odpadkový koš“ Mezinárodní vesmírné stanice.
Po úspěšném pokusu by na řadu měl přijít raketoplánový projekt PRIDE, který má mnohem širší záběr činnosti. Na oběžné dráze by ještě před návratem na Zem měl rozmístit satelity. Počítá se také s jeho využitím pro robotický výzkum, experimenty s mikrogravitací nebo snaze o čistší vesmírný prostor v blízkosti Země, uvádí ESA.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop