Marie Bydžovská, Euroskop, 23.2. 2015
Za zdánlivě malichernými rozdíly v názvosloví se v posledních dnech odehrával souboj o budoucnost Řecka. Přinášíme přehled zásadních pojmů, které padaly v diskuzi o řecké budoucnosti.
Prodloužení záchranného programu
Hlavní spor se se vedl o to, zda Řecko požádá o prodloužení záchranného programu, který vyprší na konci února 2015. Neústupně na tomto požadavku trvalo Německo. Mluvčí německého ministerstva financí uvedl, že prodloužení dohody o úvěru nelze oddělit od závazků k reformám v záchranném programu.
Naopak Řekové na schůzce ministrů financí návrh, který počítal s žádostí Atén o šestiměsíční prodloužení jeho mezinárodního záchranného programu, odmítli jako „absurdní“ a „nepřijatelný“.
Překlenovací úvěr
Místo toho žádala řecká vláda o prodloužení finanční pomoci. Ta se podle jejích představ měla obejít bez části dosavadních závazků úsporných opatření a reforem.
Řecký ministr financí Janis Varufakis navrhl uzavření překlenovacího úvěru, který by Řecku umožnil překonat období potřebné k dojednání nových podmínek řešení státního dluhu. „New Deal“, neboli Nový úděl, vyjednaný s věřiteli by podle deníku Kathimerini začal platit v září.
Na pátečním jednání euroskupiny ale muselo Řecko ustoupit a požádalo o prodloužení pomoci na čtyři měsíce. Do pondělí 23. února má představit seznam reformních opatření, jenž bude v souladu se současným uspořádáním. Mezinárodní věřitelé ho následně budou muset schválit.
Řecký ministr financí Janis Varoufakis při příjezdu do Bruselu na páteční jednání Euroskupiny (foto: čtk)
Konec Trojky
Částečný úspěch slavili řečtí vyjednávači v jednom z hlavních předvolebních slibů vítězné Syrizy – zrušení nenáviděné Trojky – instituce sdružující zástupce mezinárodních věřitelů (Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky). Jejich cesty do Řecka, které se konaly každé tři měsíce, se pro mnoho obyvatel staly symbolem ztráty suverenity.
Řecký premiér Alexis Tsipras deklaroval, že „Trojka skončila“. Nicméně nadále platí, že ty samé „instituce“ budou provádět technické hodnocení řeckých plánů. Jen už se nebudou nazývat „Trojka“, ale „tři instituce“.
Sestřih (restrukturalizace) dluhu
Řecký ministr financí Janis Varufakis se v únoru vyjádřil pro německý magazín Der Spiegel, že „všichni vědí, že Řecko nedokáže unést svou dluhovou zátěž… Restrukturalizace dluhu by Řecku umožnila hospodářské zotavení. Je to v zájmu německých i evropských občanů,“ řekl.
Podle portálu Stratfor nicméně Varufakis navrhl, že je ochoten přistoupit na jiný termín než „sestřih dluhu“, který je nepřijatelný pro německé voliče. Oddlužení sice není součástí dohody vyjednané na páteční Euroskupině, není vyloučené, že se toto téma nevrátí v blízké budoucnosti.
Teorie her – hra na kuře (game of chicken)
Ministr financí Janis Varufakis sice nemá zkušenosti s žádnou politickou funkcí, přesto jeho jméno nebylo ani před jeho nástupem do vlády neznámé. Získal doktorát na britské University of Essex, poté působil na universitách v Británii a později v Austrálii, USA a v Řecku.
Největší popularity z jeho knih dosáhl titul Globální Minotaurus, řecký ministr ale napsal i knihu „Teorie her: Kritický text“. Podle komentátorů Varufakis zkoušel při jednání s eurozónou použít teorii her v praxi, především tzv. hru na kuře neboli zbabělce. Je to zjednodušeně hra nervů, kde vítězí ten, kdo uhne jako poslední. Bohužel s sebou nese riziko, že neuhne ani jeden z hráčů a dojde k fatální srážce.
Nakonec byl Varufakis v Bruselu přeci jenom nucen „uhnout“ a vzdát se velké části požadavků. Podle irského ministra financí Michaela Noonana eurozóna v páteční dohodě nijak neustoupila a veškeré ústupky se odehrály na řecké straně. „To oni teď musí přicházet s kompromisy, což také dělají, a to podstatně,“ řekl ministr v rozhovoru pro irskou RTE.
Také německý ministr financí Wolfgang Schäuble upozornil na to, že řecká vláda zažije těžké chvíle při vysvětlování dosažené dohody svým voličům. Německý ministr novým vládcům Řecka vzkázal, aby „si zvykli na nároky, které vládnutí obnáší“.
Janis Varoufakis po jednání. (foto: čtk)
Odliv vkladů z bank
„Největší hrozbou pro Řecko bylo, že by se do příští středy zhroutil jejich bankovní systém,“ řekl ve zmiňovaném rozhovoru Noonan. Podle zdroje Reuters jen v pátek „odtekla“ z řeckých bank zhruba miliarda eur (přes 27 miliard Kč).
Vkladatelé se báli, že jednání zkrachují a Atény by mohly v příštích dnech vyhlásit státní bankrot, zastavit výběry vkladů z bank a vrátit se k vlastní měně. Od prosince Řekové stáhli z bank podle odhadů asi 20 miliard eur.
(Ne)řízený odchod z eurozóny – Grexit
Fatální situací by v případě Řecka byl jednak bankrot země, ale také i nedobrovolný odchod z eurozóny. K dobrovolnému vystoupení Řecka z měnového klubu patrně nedojde, protože ani jedna strana si jej nepřeje.
O Řeckém návratu k drachmě se spekuluje již od propuknutí krize v roce 2010. Sázky na to ale zatím nikdy nebyly tak vysoko. Po neúspěšném jednání euroskupiny v pondělí 16. února zvedla Commerzbank pravděpodobnost řeckého vystoupení z měnového klubu až na 50 procent.
Před zatím posledním jednáním Euroskupiny v pátek, pronikla na veřejnost zpráva, že Evropská centrální banka již připravuje na případný odchod Řecka z eurozóny. Zaměstnanci banky prý pracují na scénářích, jak by zbytek měnové unie mohl dál držet pohromadě.
Podívejte se na repotáž Euroskopu o řecké krizi
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop