Lucie Priknerová, Euroskop, 18.3. 2015
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová navštíví na konci března Kubu. Dochází k tomu v době, kdy se zlepšují i vztahy mezi Kubou a jejím odvěkým rivalem Spojenými státy. Mogheriniovou bbude v květnu měl následovat francouzský prezident François Hollande.
Podle agentury AFP se rozhovory zaměří na usnadnění dovozu kubánských výrobků do EU. Nejdůležitější kubánský vývozní artikl (tabák) je totiž v současnosti zatížen 26 procentním celním tarifem.
EU a USA vyjednávají souběžně
„Kuba prožívá velmi zajímavé období a Evropská unie by chtěla vidět, jak posun vztahu nabírá rychlý spád“, uvedla Mogheriniová pro agenturu Reuters. Podle ní Brusel vývoj na ostrově pečlivě sleduje, protože „vytváří novou dynamiku v regionu a na Kubě samotné a nové příležitosti pro všechny.“
Mogheriniová se při své oficiální návštěvě setká s kubánským ministrem zahraničí Brunem Rodriguezem, zástupci neziskového sektoru, ale také s kardinálem Jaimem Ortegou. Hlava kubánské katolické církve patří ke kritikům režimu, již v roce 2008 vystoupil proti Obamově snaze o otepení vztahů mezi Havanou a Washingtonem.
Kontakty USA a EU s Kubou probíhají takřka paralelně. S Rodriguezem se totiž setká i americká špičková diplomatka Roberta Jacksonová, která se specializuje na Latinskou Ameriku. Ta by měla zahájit třetí kolo americko-kubánských jednání. Jedním z požadavků Kuby je vymazání z amerického seznamu států podporujících terorismus. Aktuální je i možné znovuotevření ambasád.
Raúl Castro přiblížil zemi EU
Přímá snaha o intenzivnější dialog mezi EU probíhá od února 2014. Má za cíle posílit obchodní a investiční spolupráci, ale i debatu o lidských právech a demokracii. Američané přišli s politikou uvolnění loni v prosinci.
Současné zlepšování vztahů Kuby a Západu je záležitostí posledních sedmi let. Předtím byla EU s Kubou na ostří nože, zejména poté, co v roce 2003 kubánský režim uvěznil 75 disidentů.
Změnu postoje motivovala zejména změna v kubánském vedení, kdy dlouholetého vůdce Fidela Castra nahradil jeho mladší bratr Raúl. Ten zemi více otevřel světu a zavedl částečné ekonomické reformy.
EU v roce 2008 zrušila protikubánské sankce, které byly na zemi uvaleny kvůli špatnému stavu lidských práv. Od té doby se EU dostala v žebříčku nejvýznamnějších kubánských obchodních partnerů hned po Venezuele na druhé místo, např. v roce 2012 mezi EU a Kubou proběhly transakce v objemu 3,7 miliard dolarů.
EU navíc od roku 2008 vydala 67 milionů dolarů na tamní rozvojové projekty – například na pomoc při odstraňování následků hurikánů Gustav a Sandy.
Kuba má do demokracie stále daleko
Hlavní požadavek, který EU na Kubu při loňském zahájení jednání měla, se ale netýkal ekonomiky a tržně orientovaných reforem. Ty jsou pro EU spíše prostředkem k politické liberalizaci, uvádí agentura Reuters.
„Doufám, že Kuba udělá svoje, zejména v oblasti lidských práv“, řekla tehdy EUobserveru Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová. Tempo jednání mezi EU a Kubou to mělo reflektovat.
Zdá se, že Západ je zatím spokojen. Od loňské dohody s USA kubánský režim podle nevládní organizace Člověk v tísni propustil 53 politických vězňů. Přesto situace stále není ideální.
„Novináři, umělci, aktivní občané, kteří nesouhlasí s pořádky režimu, jsou pod stálým tlakem policie a státních agentů. Dochází k jejich veřejné šikaně, jsou pod neustálou kontrolou a jsou i zatýkáni. Většinou jen na pár dní, ale ani dlouhodobé vězení není vyloučeno,“ řekl vedoucí latinskoamerického programu organizace Člověka v tísni Ondřej Juřík.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop