Martin Farkač, 8.4. 2015, psáno pro Euroskop
Digitální technologie jsou každodenní součástí života obyvatel celé EU. Na druhou stranu stále existují omezení dané národními hranicemi členských států. Jde například o blokování služeb na základě zeměpisné polohy, neefektivita v doručování přeshraničních zásilek nebo nepropojené elektronické služby. K odstranění těchto neduhů má přispět připravovaná strategie Evropské komise zaměřená na vytvoření jednotného digitálního trhu.
Jean-Claude Juncker představil téma propojeného jednotného digitálního trhu již v úvodním projevu na zasedání Evropského parlamentu v červenci 2014 v rámci své kandidatury na post předsedy Komise, a to dokonce jako svoji druhou prioritu, hned po investičním balíčku na podporu růstu. Tato iniciativa v sobě totiž skrývá potenciální přínos pro evropskou ekonomiku až ve výši 340 milionů eur ročně, v dlouhodobé perspektivě se pak počítá s příspěvkem do HDP EU částkou přesahující 500 miliard eur.
Diskuse Evropské komise z 25. března 2015 vymezila prioritní oblasti, na něž se zaměří příprava souhrnné strategie pro jednotný digitální trh, která má být zveřejněna v květnu. Jedná se o následující body:
1) lepší přístup k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky,
2) formování vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb,
3) vytvoření evropské digitální ekonomiky a společnosti s dlouhodobým růstovým potenciálem.
Digitální agenda i přes své nesporné výhody pro evropskou ekonomiku, podniky a společnost nemusí být nakonec tak snadno průchodná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Má-li jednotný digitální trh fungovat skutečně efektivně, bude třeba posílit práva spotřebitele, kyberbezpečnost i ochranu dat. Změnou budou muset projít i autorská práva. Právě podobné zdánlivě zanedbatelné problémy negativně postihly návrh nařízení týkajícího se zrušení poplatků za roaming, jež mělo vstoupit v platnost do konce roku 2015, ale vzhledem k nesouhlasnému postoji členských států jej Rada prozatím odložila.
Na přípravě strategie pro jednotný digitální trh bude vzhledem k prolínání mnoha resortních témat spolupracovat tým čítající celkem 14 komisařů včetně Věry Jourové, komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví, jež by se měla zapojit do práce ve všech prioritních oblastech. Vůdčí roli ve formování a implementaci strategie by měli hrát místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip a komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther H. Oettinger.
Lepší přístup k digitálnímu zboží a službám
V současnosti pouze 15 % spotřebitelů nakupuje prostřednictvím internetových obchodů z jiné země EU. České podniky patří sice v přeshraničních online obchodech ke špičce v EU, unijní průměr podílu podniků využívajících internetu k prodeji v jiných členských státech však činí pouhých 6,5 %. To je způsobeno jak vysokými náklady pro podnikání v jiném členském státu, tak poplatkem za doručení zboží, který mnohdy výrazně převyšuje cenu vlastního produktu. Cílem nové strategie by proto mělo být zajištění snadnějšího přeshraničního elektronického obchodu, zejména pro malé a střední podniky, a to díky harmonizovaným spotřebitelským a smluvním podmínkám a efektivnějšímu a cenově dostupnému doručování zásilek. Překážku pro obchod napříč hranicemi členských států EU představují rovněž složité daňové předpisy jiných zemí. Náklady spojené s DPH, vznikající v důsledku existence různých požadavků, odhaduje Unie na 80 miliard eur. Cílem proto bude zjednodušit režimy DPH.
Dalším problémem je blokování služeb na základě zeměpisné polohy, tzv. geo-blocking, který zabraňuje občanům využívání online služeb, které jsou k dispozici v jiných zemích EU. Jedná se o zpravidla o případy, kdy jsou zákazníci přesměrováni na lokální obchod s jinými cenami nebo jim je zablokován přístup ke sledování internetového vysílání na základě jejich současné polohy. Aby se dosáhlo zlepšení v přístupu občanů ke kultuře prostřednictvím digitálních technologií, je třeba propojit zamezení geo-blockingu s modernizací autorského práva, jež by zajistilo správnou rovnováhu mezi zájmy tvůrců a uživatelů, otevřelo nové příležitosti pro umělce a vytvořilo rámec k dokonalejšímu prosazování práv duševního vlastnictví.
Formování vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb
Dle průzkumů Evropské unie mají až tři čtvrtiny internetových uživatelů obavy z využívání online služeb kvůli poskytování příliš mnoha osobních údajů. Jelikož ekonomický význam internetových platforem typu vyhledávačů, obchodů a sociálních médií stoupá, zaměří se Komise na brzké přijetí legislativy k ochraně údajů a zkoumání cest, jak posílit důvěru v internetové služby prostřednictvím větší transparentnosti a jak umožnit rychlé odstraňování nezákonného obsahu.
Vysokorychlostní internet a zabezpečené sítě jsou dnes nezbytnou podmínkou pro přístup k digitálním službám, aplikacím a obsahu. Podpoření investic do této klíčové infrastruktury by mělo být provedeno skrze revizi současných telekomunikačních a mediálních předpisů, aby lépe odpovídaly novým požadavkům a úkolům, např. rostoucímu počtu hlasových volání přes internet. Komise se chce zasadit také o lepší koordinaci mezi členskými státy v oblasti vlnového spektra, skrze něž je internet šířen. Společný evropský přístup k jeho správě by měl zabránit opakování případů, kdy absence vhodného spektra zpozdila zavádění nejnovějších 4G technologií v Evropě.
Vytvoření evropské digitální ekonomiky a společnosti
V rámci třetí tematické oblasti chce Komise vytvořit lepší prostředí pro průmyslové podniky a zvýšit konkurenceschopnost EU. Součástí nové strategie by proto měla být pomoc průmyslovým odvětvím v integraci nových technologií a v přechodu na inteligentní průmyslový systém, zrychlení vzniku nových standardů a zkvalitnění rámce pro sdílené sítě, tzv. cloudy. Ignorována by neměla být ani problematika velkoobjemových dat, jejichž potenciál je omezen v důsledku nevyřešených otázek ohledně vlastnictví, ochrany údajů a standardů. Přitom pokud by předních sto výrobců v EU používalo efektivněji velkoobjemová data, mohlo by se dosáhnout úspor ve výši 425 bilionů eur. Pro běžného občana by mělo mít významný pozitivní přínos lepší využívání interoperabilních elektronických služeb v oblastech veřejné správy a zdravotnictví. Komise chce Evropany rovněž motivovat k rozvíjení svých digitálních dovedností, aby mohli čerpat z příležitostí internetu a zvýšili své šance na získání pracovního místa.
Česká republika a digitální technologie
Evropská komise ročně provádí hodnocení pokroku při vzniku digitálních ekonomik a digitální společnosti v členských zemích, a to prostřednictvím indexu DESI (digitální ekonomika a společnost). Jedná se o soubor ukazatelů sdružených do 5 oblastí: konektivita (pokrytí internetem a možnosti připojení), lidský kapitál (uživatelé a jejich dovednosti), využívání internetu (mj. sledování vysílání, e-banking), integrace digitálních technologií (sdílení a obchod přes internet) a digitální veřejné služby (mj. e-government), hodnocených od 0 do 1, přičemž vyšší číslo značí lepší hodnocení.
Česká republika se dle indexu DESI 2015 řadí na 17. místo mezi zeměmi EU, přičemž její celkové skóre (0,46) odpovídá průměru EU. Zatímco čeští občané vykazují relativně dobrou úroveň digitálních dovedností, díky čemuž mohou využívat internet k široké škále aktivit, zvláště k nákupům přes internet a internetovému bankovnictví, dosahuje Česká republika tristně nízkých hodnot v zajišťování digitálních veřejných služeb. Svědčí o tom pouhých 14 % uživatelů, kteří přes internet vyplňují a zasílají formuláře orgánům veřejné správy, což řadí Českou republika až na 26. místo v Unii. Oproti tomu české malé a střední podniky jsou na předních místech v online prodeji, kdy v podílu počtu podniků, které prodávají přes internet, jim patří 1. místo, stejně jako v obratu z tohoto prodeje. Komparativně vysokých hodnot pak čeští občané dosahují pouze ve sledování internetového zpravodajství, v ostatních kategoriích se řadí spíše k průměru či lehce pod něj.
Dá se tedy očekávat, že případná implementace připravované strategie k vytvoření jednotného digitálního trhu by se měla v České republice projevit zejména v elektronizaci veřejné správy. Naopak snížení nákladů internetového nakupování přes internet by mohlo ohrozit obrat českých malých a středních podniků, kteří profitují z nevýhodnosti přeshraničního prodeje. Nejproblematičtěji se prozatím jeví snaha o harmonizaci a zjednodušení režimů DPH, která bude jen velice obtížně prosaditelná. Podobný osud však může potkat i řešení geo-blockingu, ochrany osobních údajů a autorských práv. I zdánlivě neškodná témata se totiž mohou stát předmětem ožehavého sporu, jak naznačil již případ týkající se návrhu na zrušení roamingových poplatků.
Trnitá cesta vpřed?
Jednotný digitální trh je součástí širší digitální agendy unijní strategie Evropa 2020, do níž spadá i omezování překážek v rámci přeshraničních telekomunikací, a tedy mj. roaming. Evropská unie začala regulovat roamingové poplatky od roku 2007, kdy zastropovala prostřednictvím nařízení č. 717/2007 maximální možné částky, které může operátor účtovat za telekomunikační služby poskytované v zahraničí. Evropský parlament pak ve snaze dosáhnout úplného zrušení roamingových poplatků do konce roku 2015 odhlasoval zrušení poplatků za roaming v rámci EU-28 již 3. dubna 2014.
Rada se však na svých dosavadních jednáních stavěla k tomuto návrhu značně zdrženlivě. Členské státy se totiž nacházejí pod tlakem národních operátorů, kteří se zrušení poplatků za roaming chtějí pochopitelně vyhnout. Ačkoli např. Česká republika zrušení roamingových poplatků podporuje, vláda dává přednost pečlivě připravenému návrhu i za cenu jistého zdržení před snahou jiných států prosadit zrušení co nejrychleji. Další členské státy mají strach, že by mohla být ohrožena výstavba vysokorychlostních sítí, kterou financují mobilní operátoři. Poplatky za roaming ze zemí EU přitom tvoří zanedbatelnou část jejich příjmů. Daleko větší hrozbu pro operátory představuje otevření telekomunikačního trhu v rámci EU, k němuž by zrušením roamingu mohlo dojít.
Problém návrhu spočívá i ve skutečnosti, že se jedná o nařízení, které bude platit přesně ve znění, na němž se dohodnou státy EU, a nikoli o směrnici, jejíž implementaci si může každý stát přizpůsobit. Evropští operátoři tak nyní u Rady lobbují, aby se rozhodnutí odložilo do roku 2016, kdy se budou dále revidovat současné limity na cenu roamingových poplatků. Prozatím se jejich snažení zdá býti úspěšným.
Rušení roamingových poplatků nicméně výstižně poukazuje na skutečnost, nakolik komplikované je přijímání jakýchkoli opatření v rámci digitální agendy, a to už jenom z důvodu, že ovlivňují nepřeberné množství aktérů, nehledě na složitost vlastního nastavení opatření, aby nekolidovala s dalšími cíli. Zda se týmu komisařů skutečně podaří na základě strategie k jednotnému digitálnímu trhu, jejíž zveřejnění je očekávané v květnu, dosáhnout hmatatelných výsledků do konce funkčního období Junkcerovy komise v roce 2019, zůstává více než na pováženou.
Autor: Martin Farkač (CDK)
