Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v dubnu 2015

08.05.2015
Euroskop

Rada přijala pravidla pro konzulární ochranu všech občanů EU ve třetích zemích, V EU se změní systém přidělování ochranných známek

  • EU přijme pravidla pro poskytování konzulární ochrany všem občanům EU
  • Instituce se shodly na zjednodušení a zlevnění systému ochranných známek na národní i unijní úrovni

Rada přijala pravidla pro konzulární ochranu všech občanů EU ve třetích zemích

Návrh směrnice Rady o konzulární ochraně občanů Unie v zahraničí (KOM(2011)881)

  • Rada 20. 4. 2015 přijala návrh směrnice, která stanovuje pravidla pro přístup všech občanů EU ke konzulárním službám jiných členských států EU ve třetích zemích.

Pozadí

Komise představila návrh směrnice v prosinci 2011. Ochrana, kterou velvyslanectví a konzuláty členských zemí EU ve třetích zemích poskytují nejen svým občanům, ale i občanům nezastoupeným, má být známkou solidarity a identity EU. Legislativní návrh má nahradit rozhodnutí č. 95/553 o konzulární ochraně občanů EU.

EP se ve svém usnesení z listopadu 2009 vyslovil pro posílení koordinace a spolupráce v oblasti konzulární ochrany, čímž navázal na své usnesení z prosince 2007. V tuto chvíli existují pouze 4 třetí země, kde má své zastoupení všech 28 členských států EU (Spojené státy, Čína, Indie a Rusko).

Jedná se o právo, které vyplývá z občanství EU, a je zakotveno v čl. 20 odst. 2 písm. c) a v článku 23 Smlouvy o fungování EU a v článku 46 Listiny základních práv EU. V praxi však ochrana nefunguje tak automaticky, jak by se mohlo zdát, a občan, který v dané třetí zemi nemá své národní zastoupení, se často nachází v nepříjemné, nebezpečné nebo zranitelné situaci. Nedostatky ochrany v praxi se ukázaly mimo jiné během krizí v Libyi, Egyptě nebo Bahrajnu nebo při zemětřesení v Japonsku v roce 2011.

Odborníci vedli debatu nad tím, zda mají občané individuální právo na konzulární nebo i diplomatickou ochranu, kterou však návrh Komise nezahrnuje a vztahuje se pouze na případy, které nejsou způsobeny jednáním státu.

Poslanci výboru LIBE v září 2012 navrhovaly, aby občan, který se stal obětí zločinu, utrpěl zranění nebo se nachází v zemi postižené krizí nebo přírodní pohromou, mohl žádat ochranu nebo o pomoc na zastupitelském úřadě jakékoli členské země EU, která v dané zemi tento úřad má, nebo na zastoupení EU, a to pokud v této zemi není zastoupení jeho státu. Toto právo se má vztahovat jak na občany, kteří jen cestují, tak na občany s trvalým pobytem v daném státě.

Zastoupení EU ve třetích zemích by se měla stát klíčovým aktérem a měla by koordinovat a zajišťovat spolupráci zastupitelských úřadů jednotlivých členských zemí v dané třetí zemi. Mohla by navíc přebrat některé konzulární úkoly, podílet se na místních dohodách se členskými státy nebo výměně informací (více v příspěvku „EP požaduje konzulární ochranu ve třetích zemích pro všechny občany EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2012). Směrnice je však přijímána zvláštním legislativním postupem (dříve procedurou konzultace), což staví EP pouze do role konzultujícího orgánu a rozhodovací pravomoc náleží Radě.

Klíčové a sporné body

Tři roky od zahájení legislativního procesu Rada přijala návrh směrnice, který garantuje konzulární ochranu občanům EU, kteří v dané zemi nemají diplomatické zastoupení svého členského státu v případě těchto událostí: (1) zatčení či vazba; (2) oběť trestního činu; (3) závažné onemocnění nebo nehoda; (4) úmrtí; (5) pomoc a návrat do vlasti v případě mimořádné události; (6) cestovní doklady v případě mimořádné události. Součástí pravidel je nejen výčet případů oprávněných k využití konzulární ochrany, ale i následný postup, který například zajišťuje, že občané EU bez zastoupení v dané třetí zemi nebudou podléhat vyšším správním poplatkům oproti občanům s trvalým pobytem ve státě, který konzulární ochranu zde poskytuje.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy EU budou povinny implementovat směrnici do 1. 5. 2018.

Odkazy

V EU se změní systém přidělování ochranných známek

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství (KOM(2013)161)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (KOM(2013)162)

  • Rada a EP se 21. 4. 2015 dohodly na podobě reformy systému přidělování ochranných známek na národní i unijní úrovni.

Pozadí

Komise 27. 3. 2013 navrhla změny systému ochranných známek používaných v EU. Podle Komise by měl být zápis ochranných známek „levnější, rychlejší, spolehlivější a předvídatelnější“. Komise také navrhla změnit systém poplatků – měly by se hradit za každou třídu výrobků zvlášť (dnes se poplatek může vztahovat až na 3 třídy výrobků), a to jak u přihlášek ochranné známky Společenství, tak u přihlášek vnitrostátních. Toto opatření by nicméně pro žádný subjekt nemělo znamenat vyšší náklady, právě naopak. Obecně by se měly zápisy vnitrostátních ochranných známek sladit se zápisy známky Společenství, i s ohledem na judikaturu Soudního dvora EU, „dvoukolejnost“ systému (národní a unijní) by ale měla zůstat zachována (vnitrostátních ochranných známek je v EU cca 400 tis., ochranných známek Společenství cca 100 tis.). Současně by mělo být možné efektivněji bojovat proti padělanému zboží při tranzitu přes území EU, i díky spolupráci mezi úřady členských států a unijním Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM).

Formálně by mělo dojít k revizi směrnice č. 2008/95 a nařízení č. 207/2009 a č. 2869/95.

V případě prvních dvou textů se na ní podílí Rada s EP (procedurou spolurozhodování), pokud jde o třetí text, tím, že jej Komise bude přijímat jako prováděcí akt, musí jej předtím schválit příslušný výbor pro poplatky OHIM.

Klíčové a sporné body

  • Cílem reformy, která má zjednodušit a zefektivnit systém přidělování ochranných známek, je přispět k podpoře inovací podnikatelských subjektů, jejichž zájem o obdržení ochranných známek historicky narůstá. Zpřístupnění má napomoci i výrazné snížení poplatků pro žadatele i držitele ochranných známek, a to dle výpočtů až o 37 %.

V rámci financování administrace evropských ochranných známek, které tvoří 10 % z celkového počtu přidělených ochranných známek, bude 5 % rozpočtu OHIM převedeno na národní úřady pro průmyslové vlastnictví. V případě vyššího přebytku rozpočtu OHIM se může procentuální míra změnit. Současně má podnítit spolupráci národních orgánů s OHIM ve věci sjednocování postupů také alokace 15 % příjmů orgánu OHIM na tyto kooperativní projekty.

Unijní orgán bude přejmenován na Evropský úřad pro duševní vlastnictví (European Union Intellectual Property Office).

Předpokládaný další vývoj

Instituce musí ještě formálně odsouhlasit návrhy směrnice i nařízení, který následně vstoupí v platnost. Transpoziční lhůta pro převzetí směrnice do národních právních řádů je stanovena na 3 roky.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality