Vnitřní trh v květnu 2015

09.06.2015
Euroskop

Rada a EP se dohodly na vzniku Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), Rada bude vyjednávat s EP o snadnějším zakládání jednočlenných s.r.o.

  • Rada a EP dosáhly neformální dohody o vzniku a podobě Evropského fondu pro strategické investice

  • Rada se shodla na podmínkách pro zjednodušený postup pro zakládání společností s jedním vlastníkem napříč EU

Rada a EP se dohodly na vzniku Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (KOM(2015)10)

  • Rada a EP se 28. 5. 2015 shodly na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice, který má dle plánu Komise finanční podporou vybraných projektů stimulovat ekonomiku až ve výši 315 mld. €.

Pozadí

Komise v listopadu 2015 zveřejnila svůj Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který by měl nastartovat investice v rámci EU. Investiční plán by měl mobilizovat asi

315 mld. € v průběhu následujících 3 let (do konce roku 2017). Prostředky by měly pomoci unijnímu hospodářství dostat se na úroveň investic před rokem 2007. Následkem ekonomické a finanční krize poklesla míra investic v EU od roku 2007 (kdy dosáhla vrcholu) asi o 15 % (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

Investice jsou v EU tlumeny nejistotou, nejasným hospodářským výhledem a vysokým i soukromým zadlužením. Investiční plán by měl propojit projekty s dostupnou likviditou a také by měl nasměrovat finanční prostředky tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Junckerův plán vyvolal řadu kritických a negativních reakcí. Kritici, zejména z řad levicových poslanců, tvrdí, že jde pouze o transfer peněz a plán tedy nepřináší žádné nové finanční zdroje. Kriticky se k plánu vyjádřila i skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která není přesvědčena o funkčnosti plánu a výsledcích, které by měl přinést.

Návrh nařízení o EFSI, který Komise představila, by měl stanovit právní rámec a rozpočtové příděly pro první dvě části investičního plánu, což je mobilizace 315 mld. € a nasměrování investic k reálné ekonomice. Pokud bude návrh přijat, tak by měl být prováděn Komisí a EIB s cílem zapojit nové subjekty z různých úrovní. Pro třetí část investičního plánu, týkající se regulačního prostředí a odstranění překážek pro investice, vypracovala Komise první soubor opatření ve svém pracovním programu. Komise by měla ve všech oblastech spolupracovat s ostatními unijními orgány (více v příspěvku „Komise vytváří právní základ pro Junckerův plán“, Vnitřní trh v lednu 2015).

  • Rada dne v březnu 2015 schválila společný postoj týkající se návrhu nařízení o EFSI, což umožnilo započít jednání lotyšského předsednictví jménem Rady s EP. Dle prvotních předpokladů by mělo být dohody dosaženo do konce června 2015. A to z toho důvodu, aby mohly být investice poskytovány již od druhé poloviny roku 2015.

EP na základě zprávy Hospodářského a měnového výboru navrhl parlamentní dohled nad činností EFSI. EIB a Investiční výbor by měly EP předkládat každých 6 měsíců zprávu, 8 členů Investičního výboru by mělo být schvalováno EP a devátý člen, generální ředitel, by měl být vybrán také se souhlasem EP. Poslanci se v rozpravě shodli na tom, že se EFSI musí zaměřit na nedostatečně pokryté oblasti a nesmí kopírovat jiné rozpočtové nástroje EU (více v příspěvku „Rada schválila fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v březnu 2015).

Vyjednávači Rady a EP se poprvé sešli 23. 4. 2015 a vyjádřili odhodlání dosáhnout dohody co nejdříve, aby ke konečnému přijetí návrhu nařízení o EFSI mohlo dojít v létě 2015. Oba aktéři se shodli na tom, že EFSI představuje důležitý prvek pro růst zaměstnanosti, udržitelný růst a zotavení EU. Problémem zůstává financování EFSI. První jednání mělo za cíl dohodnout zejména pracovní postup pro přijetí návrhu.

Francie v březnu 2015 oznámila, že přispěje 8 mld. € do EFSI. Příspěvek poskytne skrze francouzské banky – Národní propagační banku Caisse des dep (CDC) a Bpifrance (BPI).

Itálie rovněž v březnu 2015 přislíbila, že přispěje také sumou 8 mld. € na projekty využívající financování z EFSI, který je základním Investičního plánu pro Evropu. Příspěvek bude poskytnut prostřednictvím italské národní propagační banky Cassa . Itálie se stala čtvrtou zemí, která k plánu přispěla ještě před tím, než byl fond formálně zřízen.

Během února 2015 nejen Německo slíbilo příspěvek ve výši 8 mld. € přes KfW, ale také Španělsko oznámilo přispět 1.5 mld. € přes Instituto de Crédito Oficial (ICO) více v příspěvku „Rada schválila fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v březnu 2015).

Lucembursko 7. 4. 2015 přislíbilo přispět 80 mil. € na projekty financované z EFSI prostřednictvím národní propagační banky Société Nationale de Crédit et d’Investissement (SNCI).

Polsko rozhodlo 21. 4. 2015, že přispěje prostředky do EFSI a to ve výši 8 mld. €. Příspěvek bude poskytnut skrze Bank Gospodarstwa Krajowego(BGK) a další veřejné instituce např. PIR.

Během dubna se k návrhu vyjádřily výbory EP. Rozpočtový a hospodářský výbor EP (BUDG) a Hospodářský a měnový výbor (ECON) hlasovaly o návrhu 20. 4. 2015. Unesení výborů bylo schváleno a byly navrženy změny v návrhu Komise.

  • Dle výborů by Komise měla nalézt jiné zdroje pro financování garančního fondu a neměly by být využity prostředky z programu Horizont 2020.

Poslanci navrhli použít prostředky z víceletého finančního rámce 2014 -2020 a zbývající prostředky z rozpočtu. Projekty, které by EFSI zaručoval, by měly být především životaschopné a také by měly být v souladu s cíli EU. Výbory také navrhly, aby Investiční výbor fondu měl 8 členů, což by lépe odráželo zeměpisnou rozmanitost EU a zajistilo by širší spektrum odborných znalostí. Řídící výbor by měl mít 4 členy. Operace fondu, by měly být předmětem auditu Evropského účetního dvora a měly by být předmětem každoroční prověrky ze strany EP. Poslanci požádali o detailnější přezkum možného fungování EFSI a také o vyjasnění časového horizontu. Rada chtěla omezit program na 3 roky, ale Komise je připravena rozšířit investiční plán, pokud se prokáže jeho úspěšnost. Někteří liberální a euroskeptičtí poslanci kritizovali hlasování v rámci ECON, protože dle jejich slov nebyl dostatek času k prostudování kompromisního návrhu. Návrh obdrželi pouze 2 hodiny před hlasováním. Evropská asociace univerzit (EUA) a Science Europe vyjádřily po jednání výboru radost, že pro financování by neměly být využity prostředky z Horizontu 2020.

V rámci jednání, které se konalo 29. 4. 2015 Rada i EP potvrdily, že fond by měl být veden silným dvoustupňovým řízením, tak jak již dříve navrhovala Rada. Předsednictví jménem Rady opět zdůraznilo potřebu jednotného, transparentního a plně depolitizovaného řízení EFSI. Rada také zdůraznila důležitou roli investičních platforem a národních propagačních bank při plnění cílů fondu. V rámci jednání Rada trvala na nezrušitelnosti a bezpodmínečnosti záruky ze strany EU.

Instituce se zavázaly uzavřít neformální dohodu do konce května 2015.

Klíčové a sporné body

Primárním cílem navrhovaného fondu by měla být mobilizace soukromých i veřejných investic v minimální výši 315 mld. €. Fond pro strategické investice bude zřízen v rámci struktury EIB. V prvotní tříleté fázi bude podporovat širokou škálu odvětví, tj. dopravu, energetiku, širokopásmové sítě, vzdělávání, výzkum, zdravotnictví nebo rizikový kapitál pro MSP.

  • Dle požadavků Rady bude fond vystavěn na zárukách ve výši 16 mld. € z rozpočtu EU a na 5 mld, přičemž do roku 2020 by mělo být dosaženo minimálně 8 mld. €, což představuje 50 % prostředků, které by měly pocházet z unijního rozpočtu.

V souladu s návrhem Komise by finance měly plynout jak z programu Horizont 2020 -výzkum a inovace (2,2 mld. €), z Nástroje na propojení Evropy (CEF, 2,2 mld. €) – doprava, energie a telekomunikační sítě, tak z nevyužitých položek rozpočtu EU (23 mld. €). EFSI odhaduje celkový multiplikační efekt na 1:15 v reálných investicích. Jinými slovy řečeno, 1 € záruky za riziko poskytnuté fondem by mohlo vygenerovat v průměru 15 € investic do reálné ekonomiky.

  • V rámci dojednaného kompromisu by EFSI měl mít dvoustupňovou řídící strukturu – Řídící výbor a nezávislý Investiční výbor. Řídící výbor by měl stanovovat celkovou strategii, rizikový profil fondu a investiční politiku. Nezávislý investiční výbor by měl vybírat projekty pro podporu ze strany EFSI (více v příspěvku „Rada schválila fond pro strategické investice (EFSI)“, Vnitřní trh v březnu 2015).

Návrh také počítá se zřízením Evropského centra pro investiční poradenství, jehož cílem by měla být pomoc při identifikaci, přípravě a rozvoji projektů napříč Unií (více v příspěvku „Komise vytváří právní základ pro Junckerův plán“, Vnitřní trh v lednu 2015).

Třetí osoby, kam se řadí i vnitrostátní banky podporující vývoz („national promotional banks“), by měly být schopny spolufinancovat projekty spolu s EFSI, buď na základě projektu, nebo prostřednictvím investičních platforem.

První projekty již byly EIB schváleny.

Předpokládaný další vývoj

Návrh musí ještě po technickém dokončení schválit Rada a EP.

Odkazy

Rada bude vyjednávat s EP o snadnějším zakládání jednočlenných s.r.o.

Proposal for a directive of the European parliament and of the Council on single-member private limited liability companies (COM(2014)212)

  • Rada schválila 28. 5. 2015 kompromisní znění návrhu směrnice, jejímž cílem je vytvoření nového statusu jednočlenných společností s ručením omezeným.

Pozadí

Komise předložila návrh směrnice o společnostech s jediným společníkem v dubnu 2014 společně s revizí směrnice o právech akcionářů. Malé a střední podniky (MSP) jsou v EU páteří hospodářství, a proto Komise usiluje o snazší a méně nákladné zakládání společností s jediným společníkem. Kvůli různým barierám, ať už jazykovým, administrativním či právním, působí pouze malé procento MSP v zahraničí. Komise tento stav považuje za nevhodný, a proto se rozhodla navrhnout směrnici, které by MSP usnadňovalo fungování na jednotném trhu (více v příspěvku „Komise chce optimalizovat prostředí pro firmy“,Vnitřní trh v dubnu 2014).

Klíčové a sporné body

Cílem směrnice o společnostech s jediným společníkem je odstranit překážky, které brání MSP v ekonomické aktivitě na společném trhu, tj. usnadnit jejich přeshraniční aktivitu. Návrh standardizuje požadavky na založení společnosti s jediným společníkem a zřízení jednočlenných společností jako dceřiných společností v jiných členských státech. Hlavními body návrhu směrnice je povinnost umožnit online registraci tzv. SUP (Societas unius personae), které by mohly vznikat v celé EU za stejných podmínek. Některé členské státy již mají své vlastní národní systémy pro elektronickou registraci společností. Dohodnuté znění návrhu směrnice má za cíl, aby online registrace byla bezpečná a v souladu se stávajícími vnitrostátní pravidly jak nejvíce je to možné. Dle návrhu by hodnota nejnižšího kapitálu SUP mohla být pouze symbolické 1 € (nyní se částka liší mezi státy).

S cílem zajistit přiměřenou ochranu věřitelů a zúčastněných stran budou muset členské země zajistit, aby jejich vnitrostátní právní předpisy poskytly mechanismy, které ochrání SUP před neschopností splácet své dluhy. Příkladem může být požadavek, aby podnik vytvořil zákonem stanovené rezervy, zřídil testování účetní rozvahy a/nebo vydal prohlášení o solventnosti.

Ustanovení týkající se oddělení sídla společnosti byly z původního návrhu Komise odstraněny. Obdobně aspekty pracovního práva budou nadále pokryty stávajícími vnitrostátními předpisy.

Předpokládaný další vývoj

Dohoda bude sloužit jako základ pro nadcházející jednání s EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality