Marie Bydžovská, Euroskop, 22.6. 2015
Děsivé slovo „bankrot“ visí nad Řeckem již několik let. Dopady tohoto vyústění „řeckého dramatu“ by však byly před pěti lety mnohem drastičtější než nyní, tvrdí zpravodajský portál CNN.
1. Struktura věřitelů je dramaticky jiná
V roce 2010 bylo 85 procent řeckých dluhopisů v rukou soukromých investorů. Podle údajů think tanku Open Europe je většina řeckého dluhu v současnosti držena vládami a institucemi – především Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou. Ti mají lepší předpoklady pro jednání s řeckými autoritami v případě státního bankrotu.
2. Riziko je rozptýlenější
Žádná konkrétní banka není zatížená přílišným množstvím řeckých dluhopisů. Na konci roku 2014 držely zahraniční banky řecké dluhopisy v hodnotě 46 miliard dolarů, několikrát méně než v roce 2010, kdy disponovaly řeckým dluhem ve výši 300 miliard dolarů.
3. Opadly obavy z dominového efektu
Nad Řeckem se smráká, vyhlídky ostatních do nedávna problematických ekonomik eurozóny se ale zlepšují. Z Portugalska, Španělska i Itálie přicházejí pozitivní zprávy – výnosy z jejich dluhopisů klesají, jelikož investoři jsou ochotnější jim půjčovat. V roce 2010 dosahovaly výnosy z desetiletých španělských dluhopisů k 7 procentům, v současnosti se pohybují na 2,2 procentech.
4. Evropská centrální banka pumpuje peníze
Frankfurtská banka začala v lednu program kvantitativního uvolňování měnové politiky, které spočívá v tisknutí nových peněz a nákupech vládních dluhopisů. Levné peníze mohou vyvažovat negativní následky případného řeckého bankrotu.
5. Rostoucí ekonomika
Ačkoliv se Evropa stále vypořádává s následky hospodářské krize, hospodářství členských států již rostou a stav ekonomiky je lepší než před pěti lety.
6. Nové mechanismy fungování eurozóny
Na začátku krize neexistovaly mechanismy, jak zvládat potíže v evropské měnové unii. Od té doby evropští politici ustavili celou řadu nových pravidel, která mají napomáhat předcházení problémů a usnadnit jejich řešení. Mimo jiné vznikly záchranné fondy či nová pravidla koordinace fiskálních politik.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
