Marie Bydžovská, Euroskop, 23.6. 2015
Do tisku unikla aktuální verze závěrů nadcházející Evropské rady. Finální dokument schválí premiéři a prezidenti na čtvrtečním a pátečním summitu v Bruselu. Diplomaté, kteří se účastní jednání, naznačují kompromis přijatelný pro celou „osmadvacítku“. Na podrobnostech by se státy dohodly do konce července.
Povinné nebo nepovinné kvóty?
Uniklé závěry vůbec nezmiňují, zda redistribuční systém bude povinný nebo dobrovolný. Podle Euobserveru opatrný text závěrečného dokumentu naznačuje, že systém bude povinný, s nezávaznými počty přidělených azylantů. O nich se pak ještě povede diskuse.
Podle Wall Street Journal (WSJ) se kvůli silné opozici vůči povinným kvótám, budou evropští diplomaté snažit dát nepopulárnímu návrhu atraktivnější titul. Místo kvót by mohlo jít o cíle, podobně jako u klimaticko-energetického balíčku. Členské státy by si pak mohly zvolit, jak cílů dosáhnou, při nepříliš silném systému postihů za nenaplnění závazku.
„Někteří říkají, vyhněme se boji mezi zastánci povinných a dobrovolných závazků a vytvořme mechanismus, kterého se budou účastnit všichni. Nejsem si jist, že to je cesta, jak jít kupředu. Bude to velmi náročné,“ řekl pro WSJ diplomat z členského státu, který je opatrný vůči kvótám.
Podle dalšího diplomata citovaného deníkem, se můžou lídři na summitu rozhodnout, že poskytnou východoevropským zemím více času a financí, aby se připravily na příchod uprchlíků a „zvykli si na myšlenku, že jim po ulicích budou chodit Syřané a Afričané“. Tato přechodná doba by podle něj mohla být až dva roky.
Fico zvažuje referendum
Česká republika podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka aktuální verzi závěrů summitu k migraci odmítla. Stále trvá na dobrovolnosti přijímání uprchlíků. Zaorálek to řekl v Lucemburku novinářům po jednání ministrů států EU. Vážné výhrady podle něj měly i další státy – Španělsko, Portugalsko, pobaltské země nebo ostatní státy visegrádské čtyřky.
Česko se podle pondělního vyjádření Zaorálka bude snažit, aby pasáže, k nimž má spolu s dalšími zeměmi výhrady, byly přepracovány.
Slovenský premiér Robert Fico před poslanci slovenského parlamentu dokonce prohlásil, že zváží vypsání referenda, pokud EU prosadí povinné přerozdělování uprchlíků na základě kvót.
Podle Fica není jisté, zda členské země osmadvacítky, které nesouhlasí s povinnými kvótami, jsou schopny při případném hlasování o návrhu Evropské komise vytvořit blokační menšinu. Ta by byla potřebná k tomu, aby povinné kvóty nebyly závazné pro všechny státy EU.
Co ještě má vyřešit migrační krizi
Další body dokumentu žádají ustavení pohraničních zón a potřebné infrastruktury v zemích na hranicích EU, tedy v Itálii a Řecku. Za pomoci expertů z ostatních států unie a jejích agentur by měli být migranti rychle identifikováni, včetně braní otisků prstů, a registrováni. Hraniční státy by k tomu také měly mít k dispozici dostatečné finanční prostředky.
Uniklý návrh závěrů zmiňuje, že státy EU v principu podporují přesídlení celkem 20 tisíc osob, které nyní na unijním území nejsou, ale zároveň mají zřetelné právo na mezinárodní ochranu.
Závěry zdůrazňují, že účinnou součástí boje s nelegální migrací je zajištění rychlého návratu těch, kdo na azyl právo nemají, do zemí jejich původu či zemí tranzitních.
Postoje v EU k dohodě o uprchlících
Nejzainteresovanější jsou na výsledku debaty Řecko a Itálie. Odtud by v případě přijetí komisního návrhu mělo směřovat 40 tisíc Eritrejců a Syřanů do jiných zemí EU.
Vedle odpůrců povinných kvót ještě zbývá skupina označovaná jako „opatrní podporovatelé“, především Německo a Francie. Souhlasí s principem solidarity v migrační politice, ale dodávají, že se jedná o „obousměrnou cestu“. Itálie a Řecko podle nich musí plnit své povinnosti. Tedy zaznamenávat do databáze otisky prstů příchozích a posílat zpět migranty, kteří nezískají uprchlický statut.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop