Marie Bydžovská, Euroskop, 25.6. 2015
Vedle mediálně nejviditelnějších kvót na redistribuci azylantů v rámci EU, se osmadvacítka chystá schvalovat další opatření na řešení migrační krize. Je mezi nimi plán, který má imigranty rovnou odradit, aby se na nebezpečnou cestu do Evropy vůbec vydávali. Vzorem může být strategie Německa vůči kosovským běžencům.
V únoru zaplavily německá média zprávy o masovém exodu kosovských obyvatel, z nichž velká část míří do Německa. Podle odhadů spolkového ministerstva vnitra denně opouštěla nejmladší evropský stát tisícovka osob. Přes hranici se Srbskem se imigranti dostávali do Maďarska a dále na západ.
Podle prezidenta Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Manfreda Schmidta se na přelomu letošního roku počet osob, které přicházely z Kosova do Německa, zvýšil o 572 procent. Jen za prvních šest týdnů zaznamenalo Německo 18 tisíc kosovských žádostí o azyl.
Pozvání od Merkelové se neodmítá
Značnou roli v útěku Kosovanů z vlasti hrála média. Zprávy o vysněných příležitostech, které největší země Evropské unie nabízí, nenechaly v zemi zmítané chudobou a politickými skandály mnoho lidí chladných. V Kosovu je téměř 45 procent lidí bez práce a mezi mladými lidmi dosahuje nezaměstnanost až 70 procent.
Na chudé obyvatele Balkánu působila také propaganda pašeráků na sociálních sítích. Ta vyvolala dynamiku, jež dále žila vlastním životem. Mnoho zoufalých obyvatel se nechala nalákat na facebookové zprávy, že kancléřka Merkelová zve Kosovany, aby po pět let pobývali v Německu. Díky vstřícné sociální politice prý čekají přistěhovalce velmi slušné podmínky k životu a na začátek suma v řádu tisíců eur, tvrdily zprávy na sociálních sítích.
Německé, ale i kosovské, úřady sledovaly trend se zděšením, jelikož podle oficiálních odhadů pokud by migrační příval pokračoval stejnou rychlostí jako v prvních týdnech roku 2015, opustila by Kosovo do konce roku pětina obyvatel, tedy asi 360 tisíc. Přičemž pro naprostou většinu bylo vysněným cílem bohaté Německo.
Němečtí politici v Kosovu
Kvůli strmému nárůstu žadatelů o azyl z Kosova se němečtí politici odhodlali k protiakci. Ministerstvo zahraničí vyslalo řadu vysoce postavených diplomatů, jejichž cílem bylo bojovat se lživou propagandou a vysvětlit, že naději na azyl má jen mizivé procento Kosovanů. Během ledna byly kladně vyřízeny v průměru pouhé tři žádosti z tisíce.
„Lidé se vrátí chudší, než odešli,“ zněla varování z jejich úst. Kosované platí za cestu na západ pašerákům až pět tisíc eur.
Do Prištiny se vydali vedle jiných bavorská ministryně pro EU Beate Merková nebo europoslanec David McAllister. Merková dostala v místní televizi půlhodinovou relaci, v níž vysvětlovala, jak nepatrné šance na azyl Kosované v Německu mají. Také německá velvyslankyně v Prištině Angelika Vietsová poskytla místním médiím více než tucet rozhovorů, v kterých se snažila uvést na pravou míru iluze Kosovanů, že v Německu je čeká ráj na zemi.
V balkánské zemi působila i rozsáhlá plakátová kampaň. V ní se mohou místní občané ve svém jazyce dočíst varování, aby se nesnažili o marné úsilí pro získání azylu na západě. Na kampani spolupracují i místní politici, kteří se hromadného exodu schopných lidí taktéž obávají.
Za 3 měsíce vlna opadla
Německo přistoupilo i k dalším opatřením. Poslalo dvacítku expertů na pomoc ke kontrole hranice mezi Srbskem a Maďarskem, kudy utečenci často procházejí při své cestě na západ. Dále rozhodlo o vyřizování kosovských žádostí o azyl ve zrychleném tempu.
Nápor azylantů z Kosova v Německu opravdu oslabil. V březnu ještě přišlo 11 729 žádostí o azyl od Kosovanů, v dubnu 4608 a v květnu již jen 1947. „Pokles žádostí Kosovanů krátce po zahájení akce ukazuje, že je možné efektivnějším vyřizováním žádostí z Kosova docílit požadovaného výsledku. Spolu s již probíhajícími a plánovanými návraty jsme vyslali správné signály,“ okomentoval klesající čísla Manfred Schmidt.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop