Energie v červenci 2015

07.08.2015
Euroskop

Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie

  • Komise předložila sadu návrhů dle harmonogramu budování energetické unie

Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie

Proposal for a Directive of the European Parliamenta of zhe Council amending Directive 2003/87/EC to enhance cost-effective emission reductions and lowcarbon investments (COM(2015)337)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council setting a framework for energy efficiency labelling and repealing Directive 2010/30/EU (COM(2015)341)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Launching the public consultation process on a new energy market design (COM(2015)340)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council. Achieving the 10% electricity interconnection target. Making Europe’s electricity grid fit for 2020 (COM(2015)82)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council. The Paris Protocol – A blueprint for tackling global climate change beyond 2020 (COM(2015)81)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank A Framework Strategy for a Resilient Energy Union with a Forward-Looking Climate Change Policy (COM(2015)80)

  • Komise 15. 7. 2015 předložila slibované konkrétní legislativní návrhy, které mají přispět k vybudování energetické unie.

Pozadí

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu, a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí (více v příspěvku „Komise představila strategii evropské energetické bezpečnosti“, Energie v květnu 2014).

Součástí balíku je rovněž sdělení o propojení energetických soustav a sdělení, které formuluje vizi pro globální dohodu o klimatu v Paříži v prosinci letošního roku. To stanovuje mj. cíl zajistit propojenost energetických soustav mezi členskými státy v objemu min. 10 % celkové produkční kapacity daného státu do roku 2020 (15 % do roku 2030) a to prostřednictvím implementace existující legislativy, tj. tzv. projektů veřejného zájmu a finančního nástroje TEN-E (více v příspěvku „EU vyčlenila 647 mil. € na klíčovou energetickou infrastrukturu“, Energie v říjnu 2014).

Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.

K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd.

Odborníci a další zúčastněné subjekty iniciativu Komise převážně přivítali. Pochybnosti vyvolává konflikt mezi nízkouhlíkovou politikou EU a snahou o diverzifikaci infrastruktury pro dodávky zemního plynu. Environmentální organizace kritizují příliš velký důraz kladený na dodávky zemního plynu. Např. think tank CEPS shledává v plánu na energetickou unii rovněž byrokratické riziko a možný nástroj pro vyjádření protiruského postoje.

Balík k energetické unii byl projednáván na půdě Rady 5. – 6. 3. 2015 ministry životního prostředí (společně s přípravou na prosincovou mezinárodní konferenci OSN o změně klimatu v Paříži) a následně i Evropskou radou ve dnech 19. -20. 2015. Evropská rada vyjádřila souhlas se všemi pěti body strategie předložené Komisí.

Klíčové a sporné body

Naplnění strategie vyžaduje přijetí několika legislativních aktů, které budou po předložení Komisí schvalovány řádným legislativním postupem, tj. v součinnosti Rady a EP. Součástí implementačního balíku, který má mj. přispět k cíli snížení emisí sklenikových plynů o 40 % do roku 2030, jsou tři body:

(1) Systém EU ETS

Návrh revize směrnice upravující systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazuje na nedávno přijaté opatření na vznik stálé emisní rezervy (více v příspěvku „Stálá rezerva emisních povolenek bude již od 2019“, Životní prostředí v květnu 2015).

U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud.

Komise rovněž vyzývá členské státy, aby v kontextu mezinárodního jednání o pařížské dohodě, investovaly část financí získaných ze systému EU ETS ve třetích zemích mimo EU.

Nově vzniklý Inovační fond bude disponovat od roku 2021 400 mil. povolenek v současné prodejní hodnotě cca 10 mld. € a dodatečně dalšími 50 mil. povolenek ze stávajícího období (2013–2020).

(2) Označování energetické účinnosti

Komise chce upravit systém označování tak, aby se opět používala jednotně jedna stupnice A až D, která by nahradila stávající stupnici A+++ až D. Smyslem je to, že v současné době se většina výrobků pohybuje ve škále A+++ až A+, což může být pro spotřebitele matoucí vzhledem k tomu, že nejméně účinné výrobky na trhu jsou označeny A+. Změna se má týkat pouze nově uvedených výrobků. Zároveň chce podpořit dodržování souladu výrobků s předpisy vytvořením databáze energeticky účinných výrobků nabízených na trhu pro účely dohledu orgánů členských států EU.

(3) Nová koncepce energetického trhu

Podle Komise by se měl elektroenergetický trh v EU plně přizpůsobit nárůstu podílu obnovitelných zdrojů, což klade větší důraz na přeshraniční obchod s energiemi a nové technologie (inteligetní sítě, měřiče ad.) při zajištění stability dodávek. Současně che zajistit ochranu spotřebitele mj. v souvislosti s ochranou osobních dat porovnáním cen a nabídek, poskytování informací aj.. Na základě výsledků zahájené veřejné konzultace Komise předloží legislativní návrhy v druhé polovině roku 2016.

Předpokládaný další vývoj

Součástí balíku je i harmonogram nezbytných kroků pro budování energetické unie, včetně plánu na revizi resp. přijetí konkrétních legislativních a prováděcích aktů v letech 2015-2016.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality