Euroskop, 8.9. 2015
Připravili jsme přehled hlavních „slovíček“, která se používají v diskusích o imigraci v Evropské unii.
Společný evropský azylový systém
Azylová politika je především záležitost členských států EU. Od roku 1999 nicméně EU pracuje na vytvoření Společného evropského azylového systému. Evropa přijala řadu směrnic, jejichž prostřednictvím slaďuje minimální standardy pro udílení azylu. Přesto stále mezi jednotlivými státy panují značné rozdíly.
Po propuknutí migrační krize se mnohem intenzivněji diskutuje o užší integraci v této oblasti. V srpnu se vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová, že azylová problematika „by mohl být další evropský projekt, kde bychom viděli, jestli jsme opravdu schopni jednat společně“.
Evropský podpůrný azylový úřad (EASO)
Úkoly agentury sídlící na Maltě jsou podpora praktické spolupráce členských států EU, podpora členských států, které jsou zvláště zatíženy počty uprchlíků a přispění k realizaci Společného evropského azylového systému. Funguje od roku 2011.
Azylový, migrační a integrační fond (AMIF)
Vznikl sloučením třech dřívějších fondů – Evropského uprchlického fondu, Evropského integračního fondu a Evropského návratového fondu. AMIF má být komplexnějším nástrojem než jeho předchůdci; jeho cílem je podporovat řízení migračních toků v EU. Přitom má zohledňovat solidaritu a sdílení odpovědnosti. Téměř 90 % z jeho celkových prostředků (3,137 miliard eur) se vynaloží prostřednictvím vnitrostátních programů. Česká republika z něj může v letech 2014-2020 získat téměř 28 milionů eur.
EURODAC
Databáze otisků prstů azylantů, která funguje od roku 2003. Umožňuje zemím EU identifikovat žadatele o azyl a osoby, které byly zadrženy v souvislosti s nezákonným překročením vnější hranice Unie.
Dublinská úmluva
Úmluva o odpovědnosti smluvních států za posuzování žádostí o azyl vstoupila v platnost v roce 1997. Ustanovila pravidlo platné ve státech EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku a Švýcarsku. Podle něj žádost cizince o mezinárodní ochranu projednává stát, který „sehrál nejdůležitější roli při umožnění jeho vstupu na území států EU“. Opatření má zamezit přeposílání žadatelů o azyl z jedné země do druhé, a zamezit, aby si jediná osoba podala několik žádostí o azyl v různých evropských státech. V roce 2003 byla mezinárodní smlouva nahrazena Dublinským nařízením.
Schengenský prostor
Schengenský prostor představuje území, kde je zaručen volný pohyb osob. Země, které dohodu podepsaly, zrušily všechny vnitřní hranice a používají společné vnější hranice. Zároveň byla posílena spolupráce policie a soudů. Schengenská spolupráce byla začleněna do právního rámce EU v roce 1997. Nicméně ne všechny země spolupracující v Schengenu jsou součástí schengenského prostoru. Buď si nepřejí zrušit ochranu hranic, nebo ještě nesplňují požadované podmínky pro uplatňování schengenského acquis.
Schengen v současné době zahrnuje členské státy EU kromě Irska, Velké Británie, Kypru, Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Jeho součástí jsou naopak Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. ČR je členem od 21. prosince 2007.
FRONTEX (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích EU)
Agentura byla založená v roce 2004 a sídlí ve Varšavě. Stěžejní aktivitou FRONTEXu je plánování, koordinace a implementace společných operací na vnějších hranicích EU. Agentura také pomáhá členských zemím s návratem některých uprchlíků. K dispozici má informační systém monitorující situaci na vnějších hranicích EU. Pro případ krizové situace má k dispozici tzv. Evropské týmy hraniční stráže. Agentura se dále věnuje vyhodnocování rizik pomocí analýz a dat shromážděných na hraničních přechodech.
Operace EUNAVFOR MED
Operace je součástí boje EU proti pašerákům převážejícím ilegální migranty z Afriky do Evropy. Jedná se o vojenskou operaci, která doplňuje již probíhající operace TRITON a POSEIDON.
V první fázi EU získává a vyhodnocuje informace o pašeráckých sítích. Druhou fází mají být prohlídky lodí a jejich případné zabavování. U problematických lodí je možné i jejich odklánění z kurzu. Ve třetí fázi by mělo dojít k zadržování osob a likvidaci lodí a dalších prostředků, nejlépe předtím, než budou použity.
O operaci rozhodli ministři zahraničí a obrany EU v květnu 2015. V červnu byli do ní vysláni dva příslušníci Armády ČR, kteří se podílejí na plánování zdravotnické podpory pro příslušníky operace. Velení námořní operace sídlí v Římě.
Pro přechod k závěrečné fázi operace potřebuje EU mandát Rady bezpečnosti OSN a souhlas některých zemí, aby mohla zastavovat také plavidla ve výsostných vodách států na africkém pobřeží, jako je například Libye.
TRITON
Operace Frontexu, která byla zahájena v listopadu 2014. V rámci ní ve Středozemním moři působila tři hlídkovací plavidla pro otevřené moře, dvě pobřežní hlídkovací plavidla, dva letouny, jedna helikoptéra a dvě menší pobřežní lodě.
POSEIDON
Operace schválená v roce 2014 byla uskutečněna ve východním Středomoří mezi květnem 2014 a lednem 2015. Jejím cílem bylo omezit ilegální migraci v regionu.
MARE NOSTRUM
Operace, kterou v říjnu 2013 zahájila italská vláda. Šlo o reakci na ztroskotání plavidel imigrantů u Lampedusy. Do operace se zapojily tři letadla se specializovaným vybavením, jedna helikoptéra, dva dálkově řízené letouny, námořní brigáda, obojživelné plavidlo, dvě fregaty a pobřežní radarový systém a další zařízení.
Program MEDEVAC
Česká iniciativa, v jejímž rámci jsou evakuováni zdravotně postižení obyvatelé. Je primárně určen pro vážně nemocné děti z válkou postižených či jinak potřebných oblastí, kterým není možné zajistit léčbu v místních podmínkách. Program vznikl po válečném konfliktu v Bosně a Hercegovině. V jeho rámci se jednalo o přivezení nemocných syrských dětí.
Autor: Euroskop