Euroskop, 9.9. 2015
Evropská komise představila sedm opatření, které mají reagovat na současnou uprchlickou krizi. Převzali jsme na je Euroskop z její tiskové zprávy. Kromě „relokace“ 120 tisíc uprchlíků je v návrzích například zřízení nouzového fondu pro Afriku, kde by bylo k dispozici 1,8 miliardy eur.
1. Nouzová relokace 120 000 uprchlíků z Řecka, Maďarska a Itálie
Evropská komise navrhuje, aby došlo k relokaci 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie (15 600), Řecka (50 400) a z Maďarska (54 000).
Relokace by probíhala na základě závazného distribučního klíče (40 % velikost populace, 40 % HDP, 10 % průměrný počet žádostí o azyl přijatých v minulosti, 10 % míra nezaměstnanosti). Relokace se týká žadatelů o azyl pocházejících ze zemí, u nichž země EU kladně vyřizují v průměru alespoň 75 % žádostí.
Opatření doplňuje květnový návrh na relokaci 40 000 lidí z Itálie a Řecka.
Z rozpočtu EU bude uvolněno 780 milionů eur na podporu zúčastněných států. Míra předběžného financování bude stanovena na 50 %, aby orgány na národní, regionální a místní úrovni mohly začít neodkladně jednat a měly k tomu dostatečné prostředky.
Pokud se členský stát z odůvodněných a objektivních důvodů (např. přírodní katastrofa), nemůže zcela či částečně podílet na plnění rozhodnutí, bude muset přispět do rozpočtu EU částkou 0,002 % svého HDP. Evropská komise bude důvod, který daná země oznámí, analyzovat a rozhodne se, zda ospravedlňuje neúčast země v relokačním schématu po dobu nejvýše 12 měsíců. V případě částečné účasti na relokaci bude uvedená částka proporcionálně snížena.
2. Trvalý mechanismus relokace pro všechny členské státy
Komise navrhuje strukturovaný solidární mechanismus, který může Komise kdykoliv aktivovat v zájmu pomoci libovolnému členskému státu EU, který v důsledku intenzivního a nerovnoměrného přílivu občanů třetích zemí čelí krizové situaci a extrémním tlakům na svůj azylový systém.
Krizovou situaci by v budoucnu Komise identifikovala na základě počtu žádostí o azyl v posledních šesti měsících, a to v přepočtu na obyvatele a podle počtu nelegálních překročení hranic v posledním půlroce.
Uplatní se stejná objektivní a ověřitelná distribuční kritéria, jako v návrhu na nouzovou relokaci. Trvalý mechanismus zohlední rovněž potřeby žadatelů o azyl, jejich rodinnou situaci a dovednosti. Rovněž v tomto kontextu se bude uplatňovat dočasná doložka solidarity.
3. Společný evropský seznam bezpečných zemí původu
Komise navrhuje zřídit společný seznam bezpečných zemí původu. Tento evropský seznam umožní rychleji zpracovávat jednotlivé žádosti o azyl od kandidátů pocházejících ze zemí, které jsou v celé EU považovány za bezpečné, a napomůže rychlejšímu navrácení v případech, kdy individuální posouzení žádostí potvrdí, že se na ně nevztahuje právo na azyl.
Komise navrhla, aby byly na evropský seznam bezpečných zemí původu přidány Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko.
4. Větší efektivita návratové politiky
Komise v zájmu zlepšení návratových politik členských států zveřejnila společnou příručku k navracení osob a akční plán EU v oblasti navracení. Akční plán EU definuje okamžitá a střednědobá opatření, která mají členské státy přijmout. Příručka k navracení osob příslušným národním orgánům poskytuje praktické instrukce pro případy navrácení migrantů, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii.
5. Sdělení o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek souvisejících s opatřeními na podporu uprchlíků
Členské státy musí adekvátně a urychleně vyřešit nejnaléhavější potřeby žadatelů o azyl, zejména pokud jde o ubytování, dodávky potravin a služby. Dnešní sdělení poskytuje národním, regionálním a místním orgánům pokyny, které mají napomoci k dodržování pravidel EU a současně k tomu, aby nákup těchto služeb probíhal jednoduše, rychle a bez byrokratických bariér.
6. „Vnější rozměr“ uprchlické krize
Pokračuje úsilí o podporu diplomatických iniciativ a nalezení politického řešení konfliktů v Sýrii, Iráku a Libyi. EU poskytuje pomoc syrským občanům, zejména vnitřně vysídleným osobám, a také finanční podporu sousedním zemím, které poskytují útočiště největšímu počtu uprchlíků ze Sýrie, jako jsou Jordánsko, Libanon a Turecko. Za tímto účelem bylo doposud uvolněno 3,9 miliardy eur.
Další prioritou je boj proti strukturám organizovaného zločinu, které stojí za převaděčstvím osob, zejména v souvislosti se zahájením námořní operace EUNAVFOR MED.
V rámci naší spolupráce se třetími zeměmi bylo rovněž podepsáno 17 dohod o zpětném přebírání osob a 7 dohod o partnerství v oblasti mobility.
EU rovněž prohloubí dialogy o migrantech s klíčovými partnery, například v rámci rabatského a chartúmského procesu s africkými zeměmi a budapešťského procesu se zeměmi východní a střední Asie a také během konference začátkem října a v průběhu summitu, který se uskuteční ve Vallettě ve dnech 11.–12. listopadu.
7. Svěřenecký fond pro Afriku
Evropská komise vyčlenila částku 1,8 miliardy eur na zřízení Nouzového svěřeneckého fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace v Africe. Cílem fondu je zvýšit stabilitu a řešit hlavní příčiny nelegálních migračních toků v oblasti Sahelu, Čadského jezera, Afrického rohu a severní Afriky. Prostředky z fondu pomohou uvedeným regionům vytvořit lepší socioekonomické příležitosti a politiky pro řízení migrace.
Evropská komise očekává, že členské státy rovněž přispějí svým dílem a pomůžou k naplnění našich společných ambic. Svou účast již potvrdilo například Španělsko.
Autor: Euroskop
