Marie Bydžovská, Euroskop, 15.9. 2015
Jak německá a rakouská periodika komentují překvapivé rozhodnutí Německa dočasně zavést hraniční kontroly na hranici s Rakouskem? Sestavili jsme pro Vás přehled.
„První poselství tohoto kroku je: Německo nemůže vyřešit uprchlickou krizi samo…. Druhé: Evropa není koncertem na přání – kdo se účastní, má nejenom práva, ale i povinnosti. To platí především také pro vlády v Praze, Budapešti a Varšavě,“ píše o rozhodnutí Berlína dočasně obnovit kontroly na německo-rakouské hranici nejčtenější německý list Bild.
„V uprchlické krizi se ukázala kancléřka Merkelová sice opětovně jako vzorná Evropanka a otevřela hranice. Ale ostatní státy EU krčily rameny a říkaly: Uprchlíci jsou problémem Němců… Takto Evropa ztroskotá,“ končí komentář deník Bild.
Signál pro Evropu
Podobně vykládá rozhodnutí spolkové vlády komentář v Die Welt. „Je to signál pro Evropu…. Chceme více solidarity. To znamená, aby Polsko, Velká Británie a mnoho dalších zemí přijaly výrazně více uprchlíků než dosud.“ „Německo reaguje na bezmocnost v rámci EU. Dublinská úmluva již dlouhou dobu nefungovala… Uprchlíci nemohou mít možnost sami si zvolit zemi v rámci EU,“ stojí v komentáři Daniela Friedricha Sturma.
Thomas Sigmund v ekonomickém listu Handesblatt zase píše, že „sousedi Německa brzy zjistí, co to znamená být nejžádanější zemí pro utečence“. „V migrační krizi došlo k vývoji, kterému bylo možné s trochou dobré vůle snadno předejít,“ dodává.
Limity velkorysosti
Nejčtenější rakouský deník Kroner Zeitung poukazuje na kritiku Merkelové od řady německých politiků. „Ministři vnitra řady spolkových zemí si v neveřejné telekonferenci stěžovali, že byli velkorysým pozváním Merkelové pro uprchlíky, aby přijeli do Německa, zaskočeni,“ dodává list k informacím o napjaté situaci na rakousko-německých hranicích.
Vídeňský Die Presse napsal, že „dlouhodobě nemůže velkorysé Německo imigrační tlak ustát. Možná může přijmout 800 tisíc lidí, ale ne miliony. Politici bavorské CSU již nyní reptají. Nálada se mění, letní pohádka se chýlí ke svému konci. Merkelová sice stále vzdorně odpovídá, že právo na azyl nezná horní hranici a vysílá tím uprchlíkům povzbuzující poselství. Ale někdy bude muset i ona stanovit limit.“
„Patří k mýtům o Merkelové, že jakožto „matka Evropy“ problémy pečlivě promyslí a poté obezřetně suverénně řeší. Avšak její pasivita někdy problémy jen prohlubuje. Známe to již z řecké krize,“ dodává Die Presse.
Začátek konce Schengenu?
Asi nejkritičtěji se k rozhodnutí německého kabinetu vyjádřil v tamních médiích Wolfgang Munchau v Der Spiegel. Německo podle něj nedomyslelo následky razantního rozhodnutí. Když zdůvodní porušení pravidel nouzovou situací Berlín, můžou jej podle něj následovat další země. Například Italové a Francouzi můžou s odkazem na migrační krizi začít porušovat rozpočtovou disciplínu.
V ohrožení je podle Munchaua i celý Schengen. Německo budou následovat další státy a je snadno představitelné, že šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová začne požadovat znovuzavedení hranic mezi Německem a Francií. A následovat podle něj může dezintegrace i v dalších oblastech.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
