Lucie Priknerová, Euroskop, 16.9. 2015
Výbor pro dopravu a turismus Evropského parlamentu schválil nezávaznou zprávu britské europoslankyně Jacqueline Fosterové týkající se dronů. Zpráva si všímá možností, které odvětví nepilotovaných dálkově ovládaných létajících strojů nabízí, a popisuje i rizika spojená s jejich provozem.
Evropa je v civilním sektoru největším uživatelem dronů na světě. Spojené státy jsou zase prvním v jejich využívání armádou. Drony už hlavně nejsou amatérskou zábavou, ale perspektivním odvětvím a byznysem, uvádí zpráva Fosterové. Nová pravidla by neměla být restriktivní, aby neodradila firmy od investování a vytváření nových pracovních míst.
Podporu „droního“ byznysu vyzdvihuje i Zpráva britské Sněmovny lordů z března 2015. Podle ní může toto odvětví do roku 2050 přinést Evropě až 150 tisíc pracovních míst. Zpráva požaduje, aby si státy mohly ponechat v určování pravidel určitou flexibilitu, na druhou stranu snahy EU o harmonizaci vítá. V tuto chvíli má každá členská země pro užívání dronů jiná pravidla.
„Je to velmi dobrý, důležitý krok,“ přivítal zprávu mluvčí Evropské koalice malých nepilotovaných leteckých strojů Andrew Johnson. „Teď musíme pracovat s Komisí, abychom se ujistili, že Evropská agentura pro leteckou bezpečnost dostane mandát pro vytvoření pravidel, která jsou proporcionální, zohledňující rizika a konzistentní“, řekl Johnson serveru Politico.
Za každý dron má někdo zodpovídat
Zástupci evropského leteckého průmyslu v březnu 2015 podepsali v Rize deklaraci, která žádá vytvoření jednotných evropských pravidel a standardů pro užívání dronů. Bez nich totiž nepilotované stroje nemohou být součástí evropského vzdušného prostoru. Rižská deklarace chce zavedení identifikace dronů, aby šlo identifikovat provozovatele odpovědného za jejich provoz – např. pomocí čipu.
Rižská deklarace také navrhuje vyvinout pojištění pro případ nehod nepilotovaných strojů. Zmiňuje i nutnost ochrany dat, protože některé drony mají ve svém vybavení kamery. Podle deklarace je pro zajištění soukromí důležité, aby lidé použití dronů akceptovali.
„Jako regulátoři máme jasnou odpovědnost za řešení těchto témat“, uvedla na březnovém setkání v Rize eurokomisařka pro dopravu a turismus Violeta Bulcová. „Průmysl potřebuje vědět, jakým směrem se pravidla ubírají, aby mohl dělat investiční rozhodnutí. Občané zase chtějí vědět, jak budeme podporovat jejich bezpečnost a základní práva,“ dodala.
Nehody a rizika dronů
Přijatá zpráva zmiňuje v souvislosti s drony i možnost bezletových zón v některých oblastech, například kolem letišť. Drony by také měly mít technologii, která by jim umožňovala vyhýbat se jiným objektům, hlavně kvůli bezpečnosti „klasických“ pilotovaných letounů, s nimiž by drony sdílely ten samý vzdušný prostor. Jedním z rizik je vtažení dronu do motorů letadla apod.
Nehody dronů nejsou ojedinělé. V červenci 2015 dron málem narazil do letadla na londýnském letišti Heathrow. Podobný incident zažil i letoun německé společnosti Lufthansa nedaleko letiště ve Varšavě. Francie v roce 2014 řešila problém s přiblížením dronů do blízkosti jaderných elektráren, píše web Euobserver.
Příkladem obtížně kontrolovaného využití dronů, které může způsobit napětí, byla akce nizozemských aktivistek ze sdružení Women on waves, které z Německa vysílali přes hranice do sousedního Polska balíčky s potratovými pilulkami dvěma polským ženám, které si je vyzvedli na druhé straně.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
