Ondřej Krutílek, 6. 11. 2015, psáno pro Euroskop
Bruselské události v říjnu 2015 očima analytika Ondřeje Krutílka. Pravidelně, každý měsíc na Euroskopu.
Odstranění překážek na kapitálovém trhu
Začněme optimisticky. Akční plán Unie kapitálových trhů, který Evropská komise zveřejnila 30. 9. 2015, po delší době přivítali i ti, kteří se vůči EU stavějí přinejmenším zdrženlivě, třeba analytici think-tanku Open Europe. Pokouší se totiž navázat na starou dobrou agendu volného pohybu (kapitálu) ve smyslu odstraňování překážek mezi členskými státy. Odborně se tomu říká negativní integrace. Přestože zpravidla přináší jen pozitivní efekty, Komise ji ze svého arzenálu prakticky vytěsnila a trvalo jí takřka pětadvacet let, než se k ní vrátila. Teď to jen nepokazit.
Z podobného ranku se zdá být i zásah EU v oblasti roamingu. Rada 1. 10. 2015 podpořila, aby poplatky za mobilní roamingové služby v EU skončily v polovině roku 2017 (europoslanci Radu následovali 27. 10. 2015). Celá věc je ale složitější. A hlavně: Evropě v oblasti digitální agendy už dávno ujel vlak, a tak je namísto akce schopna zpravidla jen reakce. To také vysvětluje, proč z aktivit EU v oblasti roamingu nakonec nejsou nadšeni ani operátoři a v zásadě ani spotřebitelé. Ke snížení cen za využívání mobilu v zahraničí samozřejmě došlo a dojde. Otázkou však je, za jakou cenu.
Evropská komise ve dnech 1.-2. 10. 2015 pořádala první výroční kolokvium o lidských právech, a to těch základních, což právě v Bruselu nebývá zrovna zvykem. Jedním z hlavních témat byl i nárůst antisemitismu: podle průzkumu Agentury EU pro základní práva se 73 % respondentů domnívá, že míra antisemitismu se (přinejmenším) v internetovém prostředí během posledních pěti let zvýšila. Otázkou není jen to, co s tím, ale taky to, co s uveřejněnými daty, jež se zdaleka netýkají pouze antisemitismu, udělá uprchlická krize. Protože je jasné, že po létě 2015 už EU nebude jako dřív.
Rozhodnutí v kauze Facebook
Soudní dvůr EU 6. 10. 2015 vynesl očekávaný, přesto převratný rozsudek ve věci C-362/14 (Maximillian Schrems v. Data Protection Commissioner). Dal v něm zapravdu rakouskému uživateli Facebooku Maximillianu Schremsovi, který měl za to, že v právu ani v praxi USA “není poskytována dostatečná ochrana před sledováním ze strany orgánů veřejné moci ve vztahu k údajům předávaným do této země” (v daném případě z irské dceřiné společnosti Facebooku). Edward Snowden slavil, Evropský parlament také, objevily se ale i komentáře, že soud “svrhl na americké firmy bombu”. Zda je pravda, že prohlášení rozhodnutí Komise č. 2000/520 (o odpovídající ochraně poskytované podle zásad „bezpečného přístavu“ a s tím souvisejících „často kladených otázek“) za neplatné vrací debatu o exteritoriální ochraně osobních dat v EU na začátek, se s největší pravděpodobností ukáže dřív, než bys řekl “like”.
Dotace za reformy, dalo by se shrnout europarlamentní “ano” z 6. 10. 2015 červencovému plánu EU pro Řecko s příznačným názvem “Jobs and Growth”. Dohledat jeho parametry je snadné. Rozhodně snadnější než bude zajistit jeho naplňování. Zvláště když se celé operaci v eurospeaku říká “frontloading”, což evokuje, že může jít také o reformy za dotace.
Plénum Evropského parlamentu 6. 10. 2015 podpořilo mírný pokrok v mezích legálního protekcionismu – iniciativně se postavilo za rozšíření chráněných označení původu i na jiné než zemědělské výrobky. Má to však jeden podstatný háček: evropští poslanci nemohou předkládat legislativní návrhy. A jak přesně (kdy a zda vůbec) se k podnětu postaví Evropská komise, se zatím neví.
Letecká doprava v EU v roce 2014
V roce 2014 letělo v EU letadlem 879,4 mil. lidí. Samozřejmě neunikátních, tj. že někteří letěli vícekrát. Na datech Eurostatu ze 7. 10. 2015, která kromě jiného potvrzují, že “ruzyňský Havel” patří do první třicítky unijních letišť co do počtu přepravených pasažérů za rok, ale překvapí něco úplně jiného. Během všech komerčních letů uskutečněných v roce 2014 zemřely v celé EU pouhé 3 osoby. I zarytí odpůrci steaků musejí konstatovat well done.
Evropská komise si nedá pokoj a po čtyřech letech se znovu pokouší oživit mimořádně kontroverzní myšlenku na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, kterou zasvěcení znají pod zkratkou CCCTB. Tentokrát to chce zkusit osvědčenou salámovou metodou – nejprve společný základ, až pak konsolidace. Má šanci? Vyjádřit se můžete ve veřejné konzultaci do 8. 1. 2016. A nenechte se ovlivnit evropskými poslanci. Ti už mají jasno dlouho.
To to trvalo! Platby kartou budou v EU konečně levnější. Tedy pokud po plénu Evropského parlamentu, které tak rozhodlo 8. 10. 2015, budou pro i ministři v Radě a členské státy novou směrnici řádně implementují. Měly by na to mít 24 měsíců. Takhle by mělo vypadat budování vnitřního trhu EU standardně, ne jen výjimečně.
GMO: Překvapení v Evropském parlamentu
Výbor EP pro životní prostředí 13. 10. 2015 překvapil: jasně se postavil proti návrhu Komise, aby členské státy měly možnost zakázat dovoz geneticky modifikovaných krmiv a potravin, které již jednou byly autorizovány na úrovni EU. Argumentace vnitřním trhem bez příkras – a ještě proti Evropské komisi – zaznívá na půdě Evropského parlamentu zřídka. Proto je třeba postoj oněch 47 statečných, které na plénu 28. 10. 2015 podpořilo dalších 530 hlav, přivítat.
Coreper, tedy Výbor stálých zástupců, kteří reprezentují v Bruselu a Lucemburku jednotlivé členské státy, 21. 10. 2015 podpořil faktické vzájemné uznávání veřejných listin souvisejících s osobním stavem, jako jsou narození, úmrtí, manželství, a těch, které potvrzují neexistenci záznamu v trestním rejstříku, a to napříč EU. Pokud má být Evropa skutečně pro občany, tak toto je jedna z cest.
Komise se hodlá držet při zdi. Takové poselství plyne z druhého ročního pracovního programu, za kterým stojí tým Jean-Clauda Junckera a jenž spatřil světlo světa 27. 10. 2015. Když tato Komise nastupovala, byl jsem vůči ní skeptický. Její legislativní zdrženlivost si však zasluhuje pozornost. Minimálně při srovnání s předchozími dvěma Komisemi José Barrosa. Ty byly naopak aktivistické, až to bolelo.
Dát dokumentu, který by měl “odšpuntovat” potenciál vnitřního trhu EU, název “Hlubší a spravedlivější jednotný trh”, je marketingově mimořádně neobratné. Přesto to Evropská komise 28. 10. 2015 udělala. Pod poněkud obskurní slupkou se ale skrývá řada opatření, která mají z hlediska naplňování čtyř svobod, zejména volného pohybu zboží a služeb, smysl. Nehledě na to, že minimálně část z nich by mohla napomoci udržet v EU Velkou Británii.
Autor: Ondřej Krutílek, analytik Centra pro studim demokracie a kultury a B&P Research, psáno pro Euroskop