Marie Bydžovská, Euroskop, 29. 11. 2015
Poprvé po teroristických útocích v Paříži se v Bruselu setkávají nejvyšší představitelé států a vlád EU. Na summitu budou jednat se zástupci Turecka o posílení spolupráce při regulování migračních toků.
„Především je důležité, aby Turecko začalo regulovat migraci na svém území, to znamená, že by nemělo docházet k tomu, že Turecko nebude mít funkční hranice se zeměmi, jako je Irák, Sýrie nebo Írán,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka před odletem do Bruselu.
„Není možné, aby Turecko přihlíželo tomu, jak na jeho západním pobřeží fungují pašeráci lidí, jak tam funguje prodej například gumových člunů, jak tam inkasují obrovské peníze od uprchlíků za to, že jim umožní přepravit se na řecké ostrovy,“ upozornil. „Turecko by nemělo přihlížet byznysu s lidmi, který dneska probíhá na velké části západního pobřeží této země,“ dodal.
Česko přispěje až 675 milionů
Mandát pro premiéra, aby souhlasil se „solidární finanční asistencí Turecku“, schválila vláda na sobotním mimořádném zasedání. Česko už letos Ankaře poskytlo na podporu azylové a migrační infrastruktury deset miliónů korun a nabízí rovněž pomoc svých expertů.
Evropská unie hodlá Ankaře poskytnout celkem tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč). Z unijního rozpočtu má jít 500 milionů eur, na zbytek se mají složit členské země EU. Detaily zatím nejsou zcela dohodnuté. Evropská komise navrhovala rozložení částky do dvou let a její naplnění podle podobného vzorce, jaký je používán v případě unijního rozpočtu.
Na Česko by tak ze 2,5 miliardy eur za dva roky připadalo přibližně 25 milionů eur (tedy asi 675 milionů Kč). Největší podíl by měl přijít z Německa, Británie, Francie, Itálie a Nizozemska.
„Česká republika počítá s tím, že finanční prostředky uvolní ve dvou letech. Mimo jiné proto, že také chceme vidět reakci turecké strany,“ vysvětlil při příchodu do budovy Evropské rady novinářům český premiér.
Turecký předseda vlády Ahmet Davutoglu přijíždí na summit s nejvyššími představiteli EU v Bruselu. Zdroj: Evropská rada
Oživení přístupových jednání
Pro ČR je podle premiéra důležité, aby začala fungovat intenzivní spolupráce unie a Turecka. „Nejde jen o migraci, byť to teď přirozeně většinu Evropy zajímá nejvíc,“ poznamenal Sobotka. Zmínil ale také potřebu lepší koordinace boje s terorismem či snahu stabilizovat Sýrii.
„Cestou k tomu je otevření Turecka Evropě. Čili má smysl otevírat další přístupové kapitoly,“ míní Sobotka. Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1999, přístupová jednání začala už v roce 2005.
Česko další přístupová jednání podporuje. Sobotka ale zároveň upozornil, že otevření diskusí neznamená, že je vše hotovo. „Diskuse o kapitolách, včetně lidských práv, právního státu, dává EU možnost, aby trvala na dosažení určitých standardů na území Turecka,“ vysvětlil premiér postoj ČR. Praha podle něj vidí problémy v oblastech jako je svoboda tisku či zacházení s menšinami.
Liberalizace víz pro Turky
I podle předsedy Evropské rady Donalda Tusku má summit dodat novou energii evropským vztahům s Tureckem, včetně přístupových rozhovorů. Ankara je klíčovým partnerem EU také z pohledu boje s terorismem, uvedl Tusk a připomněl i potřebu s Turky hovořit o situaci v Sýrii a o kyperské otázce.
Návrh závěrečné deklarace, nad kterou ještě v noci na dnešek jednali diplomaté, předpokládá také – pokud Ankara vyhoví podmínkám – zjednodušení vízového styku pro turecké občany od října 2016. Jedním z evropských požadavků je turecké plnění readmisní dohody od června stejného roku.
„Pokud se má do budoucna mluvit o vízové liberalizaci, potřebujeme také, aby Turecko plnilo readmisní dohody, tedy aby bylo možné přes ně také vyhošťovat lidi, kteří nedostanou v Evropě azyl,“ řekl český premiér.
Posílení spolupráce unie a Turecka má přispět i pravidelné konání summitů jako je ten dnešní, vždy dvakrát do roka.
Autor: Euroskop
