Marie Bydžovská, Euroskop, 4.12. 2015
Oproti Rusku je Turecko důležitý evropský spojenec. Osmadvacítka by měla mimo jiné umožnit jeho občanům cestovat do EU bez víz, řekl v rozhovoru pro Euroskop bývalý německý zmocněncem vlády pro lidská práva a humanitární pomoc Markus Löning. V Praze se účastnil akce pořádané Asociací pro mezinárodní otázky.
V rámci strategie EU pro řešení migrační krize hraje důležitou roli spolupráce s tranzitními zeměmi, především s Tureckem. Jak by se měla osmadvacítka stavět k požadavkům, které si Ankara stanovuje výměnou za pomoc při oslabování migrační vlny?
Turecko je blízký spojenec. Po mnoho let je členem NATO. Velkou chybou bylo, že jsme jim nikdy nedali bezvízový přístup do EU. Dali jsme ho mnoha jiným, ale ne Turecku, aniž bychom k tomu měli důvod.
Evropa platí vysokou cenu ve svých vztazích k Turecku, za to že celá debata o tureckém členství v Unii se vydala špatným směrem. Turci pořád slyšeli z Evropy jenom: „Ne, ne, ne… Nechceme Vás“. Ale nikdy jsme jim nenabídli alternativu ke členství.
Je potřeba, aby Ankara měla jasnou perspektivu, jak se může přiblížit Evropě. Je jedno, jestli to budeme nazývat členství, členství plus, nebo blízké přátelství. Musíme si uvědomovat, že oni jsou pro nás důležití, a my pro ně. Měli bychom na vytváření vzájemného vztahu pracovat. Nyní je totiž zoufale potřebujeme.
Nesáhlo Turecko, které si je toho vědomo, k vydírání?
Vydírání není kategorie, která se na tuto záležitost vztahuje. Pokud se pohybujete v byznyse, nebo v politice, musíte prostě vyjednávat – něco za něco. Je to legitimní. Turci chtějí bezvízové cestování do Evropy již mnoho let. My také cestujeme do Turecka bez víz. Proč by si je měli vyřizovat oni?
Je nyní vhodná doba pro liberalizaci vízové politiky směrem k Turecku?
Nikdy není vhodná doba. Ale myslím, že bychom to nyní měli Turkům umožnit. Stejně budou muset ukazovat na hranicích pasy. Byl by to důležitý posun, velmi vítaný mnoha tureckými občany. Znám mnoho příběhů, jak požadavek na víza zkomplikoval Turkům život.
Co dále bude muset Evropa ve vztahu k Turecku podniknout?
Měli bychom jim pomoci v humanitárních otázkách, především finančně. Měli bychom jasně dát najevo prezidentu Erdoganovi, že je náš spojenec. Máme zájem i na dobrých vztazích s Ruskem. Náš spojenec však není Rusko, ale Turecko. I když nesouhlasíme s mnoha politikami tureckého prezidenta.
Musíme si uvědomovat, že Turecko je důležitým hráčem. Bez něj nebude řešení syrského konfliktu.
Co naopak má Evropa požadovat od Turecka?
Turecko má před sebou v přibližování Evropě spoustu práce. Máme problém s prezidentem Erdoganem. Na začátku tohoto století, když se poprvé dostal k moci, udělal významné kroky na cestě k demokracii, většímu otevření země světu, podařilo se mu nastartovat obrovský ekonomický růst, mnoho lidí mohlo zlepšit své životy materiálně. Špatnou cestou se země v posledních letech dala v otázce svobody médií nebo ochrany práv menšin, především Kurdů.
Měli bychom být přísní na Erdogana co se týče jeho politiky vůči Islámskému státu, nebo vůči Kurdům. Musí pokračovat v mírovém procesu, který už byl zahajován dvakrát.
Turecko si také přeje, aby bylo na seznamu bezpečných zemí, který EU připravuje. Měla by mu EU v tom vyjít vstříc?
Ne. Existují dobré důvody, proč udělovat politický azyl lidem z Turecka. Třeba kvůli pronásledování novinářů. Více než 40 jich je ve vězení. Jsou lidé, kteří oprávněně žádají o azyl. Není to bezpečná země.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop