Ondřej Kaleta, Vladimír Bláha, Euroskop, 12.1. 2016
Přehled analýz, které v prosinci zaujaly analytiky Ondřeje Kaletu a Vladimíra Bláhu z evropské sekce na Úřadu vlády.
(Roger Liddle, Policy Network, 151 str.)
Rozsáhlá studie mezinárodního think-tanku a výzkumného institutu Policy Network z pera bývalého poradce britského premiéra T. Blaira v evropských otázkách se zabývá sérií kroků vlád Spojeného království, které vedly k reálné možnosti jeho vystoupení z Evropské unie. Obsahuje analýzu jednotlivých renegociačních požadavků premiéra D. Camerona vůči EU, hodnocení pravděpodobnosti jejich prosazení u evropských partnerů, či se zaměřuje na vnitropolitické aspekty (např. situaci v Konzervativní straně, postoje nového lídra labouristů J. Corbyna) plánovaného referenda o setrvání Spojeného království v Unii.
Brexit to nowhere: the foreign policy consequences of „Out“
(Nick Witney, European Council on Foreign Relations, 8 str.)
Stručná analýza dopadů brexitu na Spojené království a Evropskou unii vychází z premisy, že vystoupení Británie z EU by mělo značné politické důsledky. V prvé řadě by se jednalo o umenšení role Británie a celé Unie v globální geopolitické sféře. Dále autor uvádí ohrožení celistvosti Spojeného království, jelikož brexit může zintenzivnit snahy o nezávislost Skotska a potenciálně vyvolat i nestabilitu v Severním Irsku. Jedním z posledních oslovených bodů je znevýhodnění Británie v případě brexitu v oblasti migrační krize: pouze ve spolupráci napříč EU může Británie nalézt řešení migrační krize a jejich příčin.
What would ‚out‘ look like? Testing Eurosceptic alternatives to EU Membership
(Pat McFadden, Andy Tarrant, Policy Network, 66 str.)
Článek bývalého britského stínového ministra pro Evropu a jeho poradce shrnuje a důkladně analyzuje čtyři nejvíce prosazované formy nastavení budoucích vztahů Británie a Evropské unie v případě, že Britové podpoří vystoupení z EU (norskou a švýcarskou cestu, zvláštní dohodu Británie a EU, Británie bez jakékoliv dohody s EU). Na základě již publikovaných studií autoři uvádějí také analýzu ekonomických nákladů a přínosů brexitu, které ale podle nich lze jen velmi obtížně vyčíslit. Docházejí pak k závěru, že ve srovnání s pokračujícím členstvím Británie v EU by jakékoliv jiné uspořádání vztahů s EU znamenalo pro Británii politickou a ekonomickou ztrátu.
(Andrea Renda, Felice Simonelli, Giuseppe Mazziotti, Alberto Bolognini, Giacomo Luchetta, Centre for European Policy Studies, str. 188)
Analýza bruselského think-tanku Centre for European Policy Studies poskytuje zpětné hodnocení unijního rámce pro autorská práva, který tvoří směrnice EU 29/2001 o copyrightu v informační společnosti a další příslušná legislativa. V tomto hodnocení se soustředí zejména na čtyři hlavní kritéria: efektivitu, účinnost, soudržnost, a relevanci. Autoři docházejí k závěru, že stávající legislativní rámec v oblasti autorských práv je nevyhovující ve všech čtyřech ohledech. Stále podle nich dochází ke generování nákladů prostřednictvím omezování produkce obsahu, distribuce a vytváření produktivních a dynamických neefektivností. Současný systém považují rovněž zastaralý z hlediska technologického pokroku v oblasti elektronického obsahu a médií.
Europe and the refugee crisis: 10 collateral effects
(Pol Morillas, Elena Sánchez-Montijano, Eduard Soler, Barcelona Centre for International Affairs, 35 str.)
Autoři monografie španělského Barcelona Centre for International Affairs se věnují otázce migrační a azylové krize, která dopadla s bezprecedentní intenzitou na státy EU v průběhu roku 2015. Jednotlivé tematicky zaměřené příspěvky popisují deset „vedlejších efektů“ této krize, které bylo možné v uplynulém roce vysledovat. Jedná se například o krizi evropských hodnot (včetně zpochybnění existence EU jako takové), problém výkonu azylového práva, rozkol mezi východní a západními členy Unie s ohledem na nalézání řešení krize, role Německa a Turecka, či tlak, který proud přistěhovalců a žadatelů o mezinárodní ochranu vyvolává pracovní trh v rámci EU.
Russia under sanctions: assessing the damage, scrutinising adaptation and evasion
(Stanislav Secrieru, Polish Institute of International Affairs, 89 str.)
Článek autora Polského institutu mezinárodních vztahů vychází z předpokladu, že sankce proti Rusku cílí na posílení demokracie a její zachování na Ukrajině. Dle autora je hlavním cílem přijatých sankcí pomoc Ukrajině v kontextu ruské vojenské agrese. Studie uvádí, že sankce přijaté EU představují efektivní a „nízkonákladový“ nástroj na ochranu Ukrajiny proti další agresi ze strany Ruska. Sankce tak jsou dle autora vhodnou odpovědí na geopolitické chování Ruska a jsou v každém případě méně rizikové a méně nákladné než vojenské řešení.
The EU and its counter-terrorism policies after the Paris attacks
(Didier Bigo, Sergio Carrera, Elspeth Guild, Emmanuel-Pierre Guittet; Centre for European Policy Studies, 16 str.)
V návaznosti na teroristické útoky v listopadu 2015 v Paříži se autoři článku zabývají proti-teroristickými opatřeními přijatými v souvislosti s těmito útoky. Autoři studie tvrdí, že je potřeba na unijní úrovni přehodnotit současný systém výměny informací a model preventivních opatření (rovněž i kompetence agentur Europol a Eurojust). Dle studie musí být upřednostněna nezávislá analýza opatření, která se na unijní úrovni osvědčila, a těch, která v oblasti policejní a justiční spolupráce selhala.
(Catherine Bowyer, Graham Tucker, Martin Nesbit, David Baldock, Andrea Illes, Kamila Paquel, Institute for European Environmental Policy, 42 str.)
Studie Institutu pro evropskou environmentální politiku je příspěvkem do diskuzí o budoucnosti využívání obnovitelných zdrojů energie v Evropě. Kolektiv autorů v ní poukazuje na riziko rostoucího rozporu mezi využíváním obnovitelných zdrojů a cíli environmentální politiky. Studie hodnotí energetické a klimatické politiky EU platné do roku 2020, a to zejména z hlediska podpory obnovitelných zdrojů, a roli legislativy EU. Na základě této analýzy pak uvádí několik doporučení pro tvorbu politik pro období 2020 – 2030, které by dále podporovaly využívání obnovitelných zdrojů a zároveň neohrožovaly dosažení environmentálních cílů.
EU Trust Funds – Shaping more comprehensive external action?
(Volker Hauck, Anna Knoll, Alisa Herrero Cangas, European Centre for Development Policy Management, 17 str.)
Autoři studie se zabývají svěřeneckými fondy EU jako relativně novým nástrojem vnější činnosti, který by měl zajistit flexibilnější a efektivnější reakce EU. V první části práce představují právní základ, fungování a specifika tří již vzniklých fondů a následně vyjmenovávají a rozebírají výzvy, jimž tyto fondy čelí. Domnívají se při tom, že svěřenecké fondy mají potenciál usnadnit spolupráci EK a členských států a posílit mezinárodní vliv EU, nicméně je třeba věnovat pozornost očekáváním, která jsou na ně kladena, a vyřešit několik problémů, které by mohly negativně ovlivnit jejich implementaci.
Autor: Ondřej Kaleta, Vladimír Bláha, Euroskop
