26.01.2016
čtk
Prioritou při řešení migrační krize je nyní bezpečnost, na okraj neformální schůzky ministrů vnitra zemí Evropské unie v Amsterodamu to řekl český ministr Milan Chovanec. Pokud se Řecku v řádu týdnů nepodaří situaci s uprchlíky na svém území zvládnout, nevyloučil ani možnost krátkodobého vyloučení této země ze schengenského prostoru volného pohybu.
„Tlak na Řecko se, dejme tomu, zvětšuje,“ řekl českým novinářům Chovanec. Česká republika podle něj dlouhodobě upozorňuje, že každá země evropské osmadvacítky musí plnit své povinnosti, což také Řekové musejí brát vážně.
Chovanec nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. Tedy místa a týmy „třídící“ migranty, kterých do Řecka i nadále přibývá každý týden několik tisíc. „Je to utopie,“ myslí si Chovanec.
Spoléhat se podle Chovance ale dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se unie jako na podstatnou součást řešení migrační krize soustředila na konci loňského roku.
Muzala kritizoval EU za nedostatečnou pomoc
Podle německého ministr vnitra Thomase de Maiziéreho je potřeba, aby v příštích týdnech začal počet uprchlíků výrazně klesat. „Budeme na Řecko vyvíjet tlak, aby si splnilo své domácí úkoly,“ řekl německý ministr před začátkem jednání.
Slovenský ministr Robert Kaliňák novinářům řekl, že jednou z podmínek úspěšného zvládnutí krize je omezení osobní svobody přicházejících migrantů. Cílem je mít možnost, aby bylo možné je identifikovat a tedy omezit případná bezpečnostní rizika.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ale před novináři vinu svalil na Evropskou unii a její nedostatečnou pomoc. Například místo 1800 požadovaných pracovníků agentury Frontex dorazilo do země o tisíc lidí méně a místo 28 požadovaných plavidel je jich k dispozici šest.
Česko a další země takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou připraveny Řecku pomáhat, upozornil Chovanec. Podle něj ale není možné tolerovat dlouhodobou nefunkčnost ochrany vnější hranice EU.
Debata o zmenšeném Schengenu
Záložní variantou by mohlo být „krátkodobé vyloučení Řecka“ ze schengenského prostoru a vznik nové bariéry, kde by bylo možné uprchlíky zadržet, identifikovat a zpět poslat ty, kdo na azyl v unii právo nemají. Mezi migranty jsou podle českého ministra „jednotky případů“ těch, kdo záměrně skrývají svou totožnost. Takové lidi je třeba odhalit.
Chovanec se, stejně jako nedávno premiér Bohuslav Sobotka, v této souvislosti zmínil o posílení ochrany hranice, kterou s Řeckem sdílí Makedonie a Bulharsko.
Totožné řešení navrhuje i rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. „Pokud nedokážeme ochránit vnější hranici EU, hranici mezi Řeckem a Tureckem, pak se musí vnější hranice Schengenu posunout blíž ke střední Evropě,“ řekla.
EU zvažuje zřízení společné pobřežní a pohraniční stráže
Na neformální schůzce v Amsterodamu chce ale nynější nizozemské předsednictví unie probrat hlavně postoj členských zemí k prosincovému návrhu Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stráže EU. Obsahuje i kontroverzní návrh, aby tato instituce, která by měla mít 1500 či 2000 lidí, mohla v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu. Zemím V4 se takový návrh příliš nezamlouvá, protože tyto země nemají s případným pozváním pomoci problém.
„Na druhou stranu, kdyby si stát v budoucnu při problému o pomoc neřekl, riskuje, že by ho ze Schengenu vyloučili,“ řekl Chovanec. Nefunkčnost ostrahy části vnější hranice EUpodle něj není možné dlouhodobě tolerovat.
Autor: čtk, Euroskop
