Energie v únoru 2016

08.03.2016
Euroskop

Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu

  • Komise představuje opatření pro zvýšení bezpečnosti dodávek zemního plynu

Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (KOM(2016)52)

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 994/2012/EU (KOM(2016)53)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on an EU strategy for liquefied natural gas and gas storage (COM(2016)49)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions An EU Strategy on Heating and Cooling (COM(2016)51)

  • Komise 16. 2. 2016 představila balík opatření týkajících se bezpečnosti dodávek plynu a efektivity v oblasti vytápění a chlazení.

Pozadí

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu, a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí (více v příspěvku „Komise představila strategii evropské energetické bezpečnosti“, Energie v květnu 2014).

Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.

K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd. (více v příspěvku „Plán na vytvoření energetické unie získává podporu“, Energie v březnu 2015).

Vzhledem k tomu, že EU musí dlouhodobě importovat více jak 1/2 spotřebované energie, je bezpečnost těchto dodávek jedním z klíčových témat energetické politiky a tím pádem i snah o budování energetické unie. Balík k bezpečnosti dodávek se pak objevuje i na seznamu nových iniciativ pracovního plánu na rok 2016.

Odborníci a další zúčastněné subjekty iniciativu Komise převážně přivítali. Pochybnosti vyvolává konflikt mezi nízkouhlíkovou politikou EU a snahou o diverzifikaci infrastruktury pro dodávky zemního plynu. Environmentální organizace kritizují příliš velký důraz kladený na dodávky zemního plynu. Např. think tank CEPS shledává v plánu na energetickou unii rovněž byrokratické riziko a možný nástroj pro vyjádření protiruského postoje.

Klíčové a sporné body

Balík se skládá ze 4 opatření, kterými jsou návrh nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu, návrh rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky, strategie pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu a strategie pro vytápění a chlazení.

Cílem návrhu nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu je podpořit konkurenceschopnost trhů se zemním plynem a jejich odolnost v případě přerušení dodávek, čemuž by mělo napomoci zvýšení transparentnosti těchto trhů. Konkrétně pak Komise navrhuje nahradit současný vnitrostátní přístup při navrhování opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek přístupem širším, a to alespoň na regionální úrovni. Přijata by měla být rovněž zásada solidarity, která by zajistila výpomoc mezi státy v případě přerušení dodávek tak, aby byly zajištěny dodávky do domácností a pro základní sociální služby, jako je zdravotnictví.

Návrh rozhodnutí by měl vnést větší transparentnost do dohod podepsaných členskými státy a třetími zeměmi týkajících se bezpečnosti dodávek zemního plynu. Jeho podstatou je zavedení povinnosti notifikovat Komisi o průběhu vyjednávání takových smluv, aby se k nim Komise mohla vyjádřit. Členské státy by pak měly povinnost toto stanovisko zohlednit.

Strategie pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu se zabývá snahou i diverzifikaci dodávek zemního plynu do EU. Světový trh se zemním plynem není zdaleka tak liberalizovaný, jako je tomu například v případě ropy. Dodávky této suroviny se proto mohou snadno stát předmětem pro prosazování politických zájmů, což staví EU jako jednoho z největších importérů zemního plynu na světě do nevýhodné pozice. LNG však má potenciál tento stav změnit a Komise proto plánuje co nejvíce podpořit jeho využití. Cílem strategie je nejen budování terminálů pro LNG na evropském pobřeží, ale i budování propojení mezi těmito terminály a dalšími zeměmi, které díky své poloze nemají přístup ke světovému trhu s LNG.

Podle Komise spotřebovává vytápění a chlazení budov a průmyslu 1/2 energie v EU a navíc je ze 3/4 závislé na fosilních palivech. Komise se proto chce zaměřit na podporu úsporných opatření v této oblasti, a také na podporu efektivnějších způsobů výroby tepla, jako je kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie.

Reakce na balík o energetické bezpečnosti jsou vesměs pozitivní, určitou kritiku ze strany ekologických organizací sklidil fakt, že v období po úspěšné klimatické konferenci v Paříži (COP 21) se Komise zaměřuje zejména na opatření na* posílení energetické bezpečnosti, které svou podstatou příliš nepřispívají ke snižování emisí. Z pozice ČR je pak možno uvítat jednak důraz na propojení plynové infrastruktury (a zejména klíčové severo-jižní plynové propojení), a jednak podporu kogenerace v oblasti teplárenství.

Předpokládaný další vývoj

Všechny návrhy, které Komise zveřejnila, nyní čeká první kolo interinstitucionálních vyjednávání.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality