Ondřej Černý, 9. 3. 2016, psáno pro Euroskop
Je zřejmé, že v centru pozornosti Evropské unie bude po celý rok 2016 vyjednávání o zásadních tématech, jako je Brexit, uprchlická krize či situace v Sýrii. Evropské instituce však přesto nepřerušují svou činnost, a i v tomto roce se tedy bude jednat o legislativních krocích v dalších oblastech, v nichž má EU kompetence.
Komise jako hlavní iniciátor legislativy představila svůj plán v pracovním programu na rok 2016. Příloha I pracovního programu, obsahující seznam nových iniciativ v deseti prioritních oblastech, spolu s přílohou III, obsahující seznam prioritních návrhů, dávají představu o tom, co bude v roce 2016 hlavním tématem jednání v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku.
Zaměstnanost, růst a investice: implementace zásad oběhového hospodářství
Při podpoře zaměstnanosti a ekonomického růstu se chce Komise zaměřit na rozvoj kvalifikace pracovníků, plné využití potenciálu jednotného trhu nebo na zajištění udržitelné budoucnosti. Nová legislativní opatření budou během roku představena v rámci balíčku zaměřeného na podporu oběhového hospodářství, agendy pro pracující rodiče, agendy pro nové dovednosti a v rámci revize víceletého finančního rámce. EP už v únoru obdržel čtyři návrhy Komise v oblasti hospodaření s odpady, tedy jedné z důležitých částí oběhového hospodářství. Komise dále připravuje novou revizi směrnice o mateřské dovolené, která by posílila rovnost pohlaví.
Jako prioritní návrh, který už je ve fázi projednávání, určila Komise směrnici o ženách ve vedení podniků, jejímž hlavním (a sporným) bodem je minimální kvóta 40 % pro zastoupení žen ve vedoucích orgánech podniků kotovaných na burze.
Jednotný digitální trh: sjednocování pravidel v členských státech
V roce 2016 chce Komise pokračovat také v implementaci strategie pro jednotný digitální trh z roku 2015. Již v prosinci 2015 schválila Komise návrhy dvou směrnic, týkajících se poskytování digitálního obsahu (jako je streaming hudby) a prodeje zboží po internetu (např. nákupu oblečení on-line). Oba návrhy by měly přispět k rozvoji přeshraničního využívání služeb v EU. Během letošního roku má být dále představen návrh směrnice vyrovnávající se s náklady plynoucími z různých systémů zdanění DPH v členských státech. Připravují se i legislativní návrhy reformující oblast autorského práva a telekomunikační regulace.
Během jara by měla být zveřejněna finální podoba směrnice o bezpečnosti informací a sítí (tzv. NIS Directive), která by měla zavést povinnost hlásit útoky na infrastrukturu pro provozovatele klíčových služeb na internetu (jako např. vyhledávače, cloudové služby nebo obchody s aplikacemi). Díky tomu by mělo být pro členské státy jednodušší se s takovými útoky vypořádávat.
Energetická unie: nová podoba trhů s elektrickou energií
Zásadním dokumentem k projednání bude v tomto roce reforma trhů s elektrickou energií, směřující k větší integraci výroby z obnovitelných zdrojů. Jejím cílem je přehodnotit způsob obchodování s elektrickou energií tak, aby trh dokázal lépe indikovat, kdy je vhodné takovou energii vyrábět. Součástí návrhu je také požadavek na zvýšení bezpečnosti dodávek a posílení regionální spolupráce. Komise také plánuje urychlit proces přijímání směrnice o snížení národních emisních limitů pro emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a amoniaku.
Vnitřní trh: větší spolupráce v oblasti DPH
Hlavními body agendy v oblasti vnitřního trhu bude zdanění. Komise plánuje revizi pravidel pro daň z přidané hodnoty, konkrétně iniciativy v oblasti minimálních sazeb pro DPH nebo návrh pro DPH v elektronickém obchodě. Chystaný balíček korporátního zdanění bude obsahovat legislativní návrhy v oblasti transparentnosti zdanění příjmů právnických osob a v oblasti boje proti daňovým únikům. Urychleno by mělo být přijetí směrnice o posílené spolupráci v oblasti daně z finančních transakcí.
V rámci podpory mobility pracovních sil bude představen návrh revize směrnice o vysílání pracovníků a revize klíčového nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Spravedlnost a základní práva: zřízení úřadu evropského žalobce, lepší ochrana osobních dat
V oblasti spravedlnosti se bude Komise snažit především o zlepšení situace v oblasti ochrany dat a boje proti terorismu. Revize rámcového rozhodnutí o terorismu by měla pomoci vypořádat se s problémem zahraničních bojovníků v řadách teroristických organizací a paděláním peněz. Komise by měla rovněž přijít s novým návrhem na kontrolu střelných zbraní. Během roku by měl být dokončen proces přijímání návrhu nařízení o zřízení úřadu evropského žalobce, který by měl mít pravomoc vyšetřovat kriminální činnost na celém území Evropské unie (na rozdíl od státních orgánů, jejichž pravomoc je omezena územím daného státu). Komise očekává také ukončení jednání o směrnici o jmenné evidenci cestujících v EU, která by měla být využita k boji proti organizovanému zločinu a terorismu.
V oblasti ochrany dat půjde především o přijetí nařízení o ochraně osobních údajů, které by mělo sjednotit pravidla v rámci celé EU. Součástí návrhu jsou také ustanovení o “právu být zapomenut” či právu být informován o zcizení osobních dat při hackerských útocích. Související směrnice by pak měla zajistit lepší ochranu osobních údajů osob vyšetřovaných v souvislosti s kriminální činností.
Unie demokratické změny: nová meziinstitucionální dohoda
V prosinci 2015 bylo dosaženo předběžné shody na podobě meziinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, a s největší pravděpodobností tedy dojde v roce 2016 k jejímu přijetí. Dohoda by měla zajistit větší transparentnost a srozumitelnost procesu přijímání legislativních norem v Evropské unii. K tomu mají sloužit například posílená koordinace mezi institucemi EU při tvorbě legislativy, zjednodušování regulace pomocí programu REFIT nebo pravidla zaměřená proti tzv. “gold-platingu”, tedy procesu, kdy členské státy při transpozici evropského práva do svého legislativního prostředí přidávají požadavky, které překračují rámec původních evropských norem.
Komise dále předpokládá přijetí nařízení upravujícího možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území. Nařízení reflektuje dlouhodobý patový stav v této oblasti, kdy členské státy nebyly schopny dosáhnout shody na tom, zda by používání GMO mělo či nemělo být povoleno. Nově by tato pravomoc měla být ponechána převážně v rukou členských států.
Autor: Ondřej Černý
