Ondřej Krutílek, 15. 3. 2016, psáno pro Euroskop
Výběr bruselského dění v únoru 2016 očima analytika Ondřeje Krutílka. Pravidelně, každý měsíc na Euroskopu.
Liberalizace vždy nabízí příležitosti. Proto lze jedině kvitovat, že EU v prosinci 2015 uzavřela dohodu o zóně volného obchodu s Vietnamem. Od 1. 2. 2016 je její text volně k dispozici na webu Evropské komise. Ministři, europoslanci a lidé, čtěte!
Kmitočtové pásmo 700 MHz pro mobilní internet v celé EU do 30. 6. 2020, navrhla 2. 2. 2016 Evropská komise. Dobrá zpráva pro všechny smartphonisty a tabletisty, poněkud horší pro všechny oldschoolové televizní maniaky. Ne všechny stávající přístroje danou změnu technicky zvládnou, a tak budou muset z domu.
Teroristi budou nahraní, když nebudou mít peníze. Proto Evropská komise 2. 2. 2016 s odkazem na listopadové útoky v Paříži představila akční plán “pro zesílení boje proti financování terorismu”. Teroristům se má zabránit ve fundraisingu i nakládání s penězi, které už mají. Podrobnější pohled na záměry EU však ukazuje, že nová legislativa má dopadnout i na “neteroristy”, tedy občany EU. V hledáčku jsou nejen virtuální měny typu bitcoin, ale i bankovní účty či předplacené telefonní karty. Jasněji bude do konce června 2015, kdy by měl být na stole konkrétní návrh revize dosud neimplementované (sic!) čtvrté směrnice o boji proti praní peněz (č. 2015/849).
Rakovina je smrtící, potvrdil 3. 2. 2016, den před Světovým dnem pro rakovinu, Eurostat. V EU na ni ročně umírá více než čtvrtina lidí. Česko si ale vede dobře (tedy v pravém slova smyslu nadprůměrně) a například v počtu úmrtí na rakovinu prsu jsme hned druzí za Estonskem. Ne že by nebylo co zlepšovat, oněch 14 % žen je stále dost děsivé číslo, ve srovnání se zbytkem Evropy se ale naše zdravotnictví za své výsledky určitě nemusí stydět.
Dieselgate pokračuje. Europoslanci na plénu 3. 2. 2016 nakonec nevetovali “druhý balíček předpisů”, plán na zvýšení emisních limitů oxidu dusíku pro vozidla s naftovým motorem. Naivní by však byl ten, kdo by z toho usuzoval na konverzi dieselfobů v dieselfily. Zvýšení bude jen dočasné a bude doprovozeno legislativními aktivitami Evropské komise, jejichž výsledkem má být naopak to, že emisní limity budou postupem času natrvalo sníženy.
Eurostat 4. 2. 2016 potvrdil, co všichni víme: EU dováží více než polovinu spotřebovávané energie. V roce 2014 to bylo 53,4 % – a celková tendence od roku 1990 je rostoucí. Lze proto pochopit, proč se v Bruselu už dávno zabydlely pojmy jako energetická bezpečnost nebo energetická účinnost. Ze statistiky ale také vyplývá, že ne všechny členské státy jsou na tom stejně špatně. Česko v soutěži o energeticky nejnezávislejší stát EU dosáhlo na krásné páté místo (za Estonskem, Dánskem, Rumunskem a Polskem). Tuzemští politici by přesto (nebo právě proto) neměli usínat na vavřínech.
Evropská komise 4. 2. 2016 uveřejnila tzv. zimní hospodářskou prognózu pro rok 2016 a doprovodila ji titulkem “Evropské hospodářství se úspěšně vyrovnává s novými výzvami”. Uvedla ovšem, že hospodářský růst, který by měl letos v EU jako celku dosáhnout 1,9 % (v eurozóně 1,7 %), je “vystaven zvyšujícím se rizikům”, neboť je závislý na externích faktorech. A přestože část z nich je příznivá (nízké ceny ropy), převažují ty s opačným znaménkem (zpomalující se růst Číny). Prognóza by měla být aktualizována v květnu 2016. Do té doby si ale onen 200stránkový dokument určitě stihnete přečíst.
S bezpečností na internetu v Česku nemáme problém. Je to možná s podivem, ale Eurostat má vždycky pravdu, i 8. 2. 2016. V předvečer Dne bezpečnějšího internetu uveřejnil statistiku, která prokazuje, že Češi v roce 2015 reportovali jen minimum “bezpečnostních problémů” (security related issues) a byla zde (po Nizozemsku) druhá nejmenší šance, že si svůj stroj infikujete například počítačovým virem. A nejlepší na tom je, že by tomu tak mělo být (plus minus) i nadále.
Česko je o šest let napřed. Podíl energie z obnovitelných zdrojů dosáhl v roce 2014 podle zprávy Eurostatu z 10. 2. 2016 13,4 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu víc než se po nás chce až v roce 2020. Hurá!
Rok 2016 sotva začal, Rada ovšem už hledí dál. A tak 12. 2. 2016 schválila směry, kterými by se měly ubírat debaty o rozpočtu EU pro rok 2017. Stávající sedmiletá finanční perspektiva bude v poločase a nejvíce by podle ministrů měly zaplakat četné a často ne úplně nejvýkonnější unijní agentury rozsázené v jednotlivých členských státech včetně Česka (Galileo). Uvidíme, jaký bude finální rozpočet. Do konce roku, kdy se dokument tradičně schvaluje, je ještě hodně dlouhá doba.
Presumpce neviny do každé rodiny. Nejpozději v roce 2018 bude i EU jako celek garantovat presumpci neviny. S příslušnou směrnicí 12. 2. 2016 definitivně vyslovila souhlas Rada, a rozšířila tak stále rostoucí počet norem harmonizujících procesní právo v jednotlivých členských státech. Čestnou (maastrichtskou) výjimku tvoří Dánsko a Velká Británie.
Šifra ODR (online dispute resolution) má konečně obsah. Komise 15. 2. 2015 spustila web, který vás provede systémem alternativního (tedy mimosoudního) řešení sporů týkajících se tuzemských či přeshraničních on-line nákupů. Netvrdím, že se teď všichni zblázní a začnou masivně (protože bezstarostně) nakupovat v zahraničních e-shopech. Rozhodně jde ale o krok správným směrem.
Evropská komise 16. 2. 2016 předložila balík čtyř návrhů týkajících se “udržitelné bezpečnosti dodávek energie”, a navázala tak na prosincovou pařížskou dohodu o změně klimatu, která “vyslala jasný signál podnikům i tvůrcům politik, že cesta k čisté energii je nevratná”. O co jde v praxi? V oblasti dodávek zemního plynu by členské státy měly přestat hrát prim ve prospěch (nadstátních) regionů. To se analogicky týká i “plynových” dohod členských států se třetími zeměmi, které by měla také (ex ante) kontrolovat Komise. S infrastrukturou pro LNG (zkapalněný zemní plyn), které se věnuje třetí dokument, se v Česku nepočítá, takže tím, co nás nakonec asi zasáhne nejvíce, bude “strategie pro vytápění a chlazení” definovaná záměrem snížit závislost na fosilních palivech.
V eurodotacích je poměrně těžké se vyznat, a to Evropská komise nad rámec národních operačních programů a unijních komunitárních programů přišla ještě s Junckerovým zlatým vejcem v podobě Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Proto 22. 2. 2016 spatřila světlo světa příručka, která by měla všem zainteresovaným napomoci “plně využít příležitosti, které skýtá kombinace EFSI a ESI (evropských strukturálních a investičních – pozn. aut.) fondů. Příjemné čtení.
Do rakve bankovního tajemství přibyly další dva hřebíky. Nejprve Evropská komise 22. 2. 2015 zahájila nová jednání s Monakem (data o klientech bank by měla být sbírána od roku 2017), o tři dny později stvrdilo plénum Evropského parlamentu dohodu EU se San Marinem (v jeho případě by měla být data počínaje začátkem roku 2017 mezi oběma stranami už i vyměňována).
Evropská investiční banka (EIB) má pobočku v Praze. Slavnostní otevření se uskutečnilo 22. 2. 2016 a kromě kanceláře samé po něm taky něco zůstalo. EIB uzavřela smlouvu s Komerční bankou, která by měla poskytovat podporu malým a středním firmám, které zaměstnají mladé do 29 let. Rozpočet na to má 95 mil. EUR.
Široce diskutovaným záměrem Evropské komise revidovat po listopadových teroristických útocích v Paříži směrnice č. 91/477 a č. 2008/51, a de facto tak omezit občanům EU přístup ke střelným zbraním, se 23. 2. 2016 zabýval výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh. Debata to rozhodně nebyla “yesmanská”, právě naopak. Stačí se podívat na podklady zpravodajky Vicky Ford. Další kolo se odehraje 15. 3. 2016, kdy europoslanci k věci pořádají veřejné slyšení.
I dva pruhy jsou Adidas. Nevěříte? Pak se podívejte, jak Soudní dvůr EU 24. 2. 2016 rozhodl ve věci C-396/15. To Coca-Cola ve srovnatelném sporu (T-411/14) tentýž den ostrouhala.
Soudní dvůr EU 25. 2. 2016 znovu potvrdil, že státním příslušníkům jiných členských států lze po dobu prvních tří měsíců jejich pobytu odmítnout vyplácení některých dávek sociální pomoci. Voda na mlýn argumentům britského premiéra Davida Camerona to asi není, rozsudek ve věci C-299/14 mu ale taky ani neuškodí.
Evropská komise 26. 2. 2016 uveřejnila (v rámci evropského semestru) každoroční analýzu “hospodářských a sociálních výzev, s nimiž se potýkají členské státy EU”. 47stránková zpráva o Česku vyznívá relativně pozitivně. Výtky směřují do daňové oblasti, k udržitelnosti veřejných financí, stárnutí populace, e-governmentu, “horší” silniční síti nebo zadávání veřejných zakázek s “nadměrným používáním kritéria nejnižší ceny”. ČR by měla na zprávu reagovat nejpozději v dubnu.
Regionální HDP per capita v PPS (hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly) je klíčovým ukazatelem pro komparaci regionů v EU i indikátorem úspěšnosti strukturální politiky, která by měla napomáhat snižovat často propastné ekonomické rozdíly, jež mezi nimi jsou. České regiony (na úrovni statistických jednotek NUTS 2) si v roce 2014 vedly zase o trochu lépe (Eurostat příslušná data zveřejnil 26. 2. 2016 a ČR jako taková dosáhla na 84 % EU), rozdíly v EU jako celku však přetrvávají. Není to nic nového, ale znamená to, že pokud budeme dál statisticky bohatnout, na evropské dotace a finanční nástroje si v budoucnu sáhneme ještě obtížněji než dosud.
Pokud jste hledali statistiky pohlížející na svět optikou genderu a zažívali zklamání, že jste na nic spolehlivého a/nebo aktuálního nenarazili, pak právě pro vás Evropský institut pro pohlavní rovnost připravil a 29. 2. 2016 otevřel one-stop shop, kde byste měli najít vše, co vás zajímá. Zn.: Interpretace dat je na vás.
Osobní údaje putující z Evropy do USA bude chránit zbrusu nový “štít”, v eurospeaku označovaný jako Privacy Shield. Evropská komise to slavnostně oznámila 29. 2. 2016 a zároveň uveřejnila všechny relevantní dokumenty (stručný factsheet v angličtině zde). Platit by měly začít poté, co je definitivně schválí obě strany (v EU Rada a Evropský parlament). Pokud do procesu některá ze zainteresovaných institucí hodí vidle, vrátí se celá debata na začátek, tedy o pět měsíců nazpět. Tehdy Soudní dvůr EU svým “facebookovým” rozsudkem C-362/14 rozhodl, že v právu ani v praxi USA “není poskytována dostatečná ochrana před sledováním ze strany orgánů veřejné moci ve vztahu k údajům předávaným do této země”, rozbombardoval dosavadní aranžmá označované jako bezpečný přístav (Safe Harbour) a ochranu osobních údajů v EU fakticky uvrhl do právního vakua.
Autor: Ondřej Krutílek, analytik Centra pro studim demokracie a kultury a B&P Research, psáno pro Euroskop