Marie Bydžovská, Euroskop, 17. 3. 2016
ŽIVĚ Z BRUSELU: Lídři států EU se scházejí v Bruselu, aby jednali o dohodě s Tureckem o pomoci při řešení migrační krize. Dnes budou hledat společnou pozici pro páteční rozhovory s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.
„Všichni kritici by si měli uvědomit hlavní cil (dnešního summitu). Naší povinností je zastavit migrační proud, který směřuje přes Turecko a Řecko na Západní Balkán,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka před odletem na Evropskou radu.
Dohoda s Tureckem je podle Sobotky cestou, jak ulevit Řecku, kde se hromadí uprchlíci. „Je nutné, aby Turecko bralo uprchlíky zpět. Proto musíme dosáhnout kompromisu,“ řekl Sobotka.
Model výhodný pro Evropu
Podle plánu, který předložil evropským lídrům turecký premiér Ahmet Davutoglu na mimořádném summitu 7. března, by Turci přebírali zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Unie by poté za každého vráceného Syřana převzala z Turecka jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl.
„Pro Evropu je to výhodný model, protože zastaví migrační vlnu. Lidé nebudou mít žádný důvod, aby si kupovali cestu na člunech, protože budou všichni okamžitě vraceni zpátky do Turecka. Migrační proud se proto minimalizuje,“ řekl Sobotka.
„Turecko bude brát z Evropy všechny migranty, bez toho by nemohla fungovat dohoda o bezvízovém styku. Evropa bude brát zpět jenom Syřany,“ zdůraznil dnes Sobotka. Pokud plán bude fungovat, nebude následně podle premiéra už potřeba brát syrské uprchlíky z Turecka, protože žádní nebudou do Řecka přicházet.
„Je to jednorázový mechanismus, který by mohl zafungovat a zastavit migrační příliv, který jde do Evropy,“ řekl Sobotka.„Nikomu se nevyplatí platit za cestu do Řecka, když bude vědět, že ho vrátí do Turecka. Proto potřebujeme spustit tento systém. Potřebujeme vyslat signál uprchlíkům na celém Blízkém východě : Neplaťte pašerákům lidí. Je to úplně zbytečné, z Řecka vás vrátí do Turecka,“ zdůraznil Sobotka.
Před zahájením Evropské rady se sešli předsedové vlád čtyř středoevropských zemí z visegrádské skupiny. Zdroj: Evropská rada
Kvóty nebudou překročeny
„Kvóty nebudou překročeny, protože ČR s tím souhlasit nebude. Nepředpokládám, že by někdo chtěl kohokoliv v této věci v Evropě přehlasovávat,“ řekl Sobotka o plánu přijímat Syřany z Turecka. Připomněl tím loňské rozhodnutí o dělbě 160 tisíc běženců, které ministři vnitra EU přijali navzdory nesouhlasu některých zemí, včetně ČR.
Celkem tak EU může přijmout z Turecka přibližně 72 tisíc běženců – 18 tisíc zbývá v mechanismu na přesídlení uprchlíků z uprchlických táborů v třetích zemí. Dalších 54 tisíc míst by mohlo vzniknout úpravou loňských dohod o přerozdělování uprchlíků v rámci EU podle kvót. Jde o nevyužité počty původně nabízené jako pomoc Maďarsku.
Překážky pro dosažení dohody
Dohodu s Tureckem o vracení běženců nicméně komplikují právní otázky. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová při příchodu na summit řekla, že návrh dohody je na hraně mezinárodního práva. Koncept plošného vracení migrantů kritizovaly v uplynulých dnech nevládní organizace zabývající se lidskými právy i úřady Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Další komplikací je odmítavý postoj Kypru k požadavku Ankary, aby EU výměnou za vracení běženců otevřela další kapitoly přístupových rozhovorů. Nikósie jednoznačně vylučuje další pokrok v přístupových jednáních s Tureckem, pokud jej Ankara neuzná.
Jak podpořit evropskou ekonomiku
Přestože je hlavním tématem summitu uprchlická krize, šéfové států a vlád jednají také o posílení hospodářského růstu a zlepšení konkurenceschopnosti EU. V ekonomické části závěrů jednání vyzvali Evropskou komisi, aby splnila své závazky k ochraně pracovních míst v ocelářství, která jsou ohrožena globální nadměrnou kapacitou.
Zároveň lídři EU požádali komisi o podporu pro chovatele prasat a producenty mléčných výrobků, které postihl současný propad cen. Uvítali také připravovaný návrh zvýšení flexibility při stanovení sazeb daně z přidané hodnoty, který by umožnil snížit daň u hygienických potřeb na nulu.
Summit rovněž zdůraznil potřebu plně funkčního společného energetického trhu. O tom mluvil už před vrcholnou schůzkou slovenský premiér Robert Fico, podle něhož by měly být jednotnému energetickému trhu podřízeny i připravované projekty. Slovensko spolu s ČR a dalšími sedmi státy nesouhlasí se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který by mohl v budoucnu dodávat ruský plyn po dnu Baltského moře do Německa.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
