Euroskop, čtk, 18. 3. 2016
Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie a turecký premiér Ahmet Davutoglu potvrdili dohodu o vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka. Všichni uprchlíci, kteří na řecké ostrovy připlují počínaje nedělí, mají být od 4. dubna vraceni Ankaře. Za každého Syřana mezi nimi by naopak EU měla z Turecka vyzvednout jednoho syrského občana, přičemž přednost budou mít ti, kteří se nepokusili sami překonat Egejské moře.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Řecko čeká při zpracovávání žádostí o azyl a vracení migrantů „herkulovský úkol“. „Potřebujeme relokovat 6000 lidí měsíčně. Předpokládáme, že tohoto čísla dosáhneme, protože členské státy při tomto i při předchozích schůzkách slíbily, že dostojí svým slibům (pomoci),“ řekl. Podle něj 4000 lidí z unijních a mezinárodních úřadů a z Řecka začne „okamžitě“ pracovat na realizaci dohody.
Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Praha je připravena Aténám pomoci. „Předpokládám, že už v pondělí na jednání vlády by nás informoval ministr vnitra o tom, jakým způsobem Česká republika bude participovat na posílení technické pomoci Řecku tak, abychom celý ten mechanismus uvedli do života,“ řekl.
Krize neskončila, ale EU získala čas
Dohoda s Tureckem má být způsobem, jak zastavit masivní příliv migrantů do Evropy přes Balkán. Předseda Evropské rady Donald Tusk ale zdůraznil, že pro skutečné řešení uprchlické krize je třeba také zajistit vnější hranici EU a obnovit fungování schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Podobně se vyjádřil i Sobotka, podle něhož EU získala dnešní dohodou čas k dalším opatřením na ochranu hranic.
Davutoglu vyjádřil přesvědčení, že dohoda odradí migranty od toho, aby hledali pomoc pašeráků lidí při cestě do Evropy. Zároveň by podle něj měla podpořit legální imigraci. Dohodu označil za spravedlivou k oběma stranám, podle něj se ukazuje, že EU a Turecko mají společnou budoucnost.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, přesedou Evropské rady Donaldem Tuskem a nizozemským premiérem Markem Ruttem, jehož země v současnosti EU předsedá. Zdroj: Evropská rada
Závazky se nezvýší
Podle dohody by unie měla převzít z Turecka nanejvýš 72.000 syrských migrantů. Měla by pro to využít dosud neobsazená místa v již odsouhlasených programech přerozdělování a přesídlování migrantů. Pokud do vyčerpání tohoto počtu míst nepřestanou uprchlíci do Řecka přicházet, bude program zastaven.
„Do závěrů Evropské rady se podařilo prosadit potvrzení, že dohoda s Tureckem nezakládá žádné nové závazky pro členské státy v oblasti relokací a přesídlování,“ zdůraznil Sobotka. „Budou využívány stávající relokační mechanismy, nedojde k žádnému navyšování. Pro nás to bude znamenat následující změnu: My dnes bereme syrské uprchlíky z Jordánska, místo toho budeme brát syrské uprchlíky z uprchlických táborů v Turecku. Nic se nemění na tom, že uprchlíci budou prověřováni,“ řekl.
Spor o urychlení vstupního procesu
Jednání o dohodě se protáhlo, během dneška se podařilo překonat čtyři hlavní konfliktní body. Největší spor panoval ohledně požadavku Turecka otevřít nové kapitoly přístupových rozhovorů s EU, což blokoval Kypr, který od Ankary marně žádá uznání kyperského státu. Věc je vyřešena slibem, že do konce června bude otevřena kapitola číslo 33 týkající se finančních a rozpočtových opatření.
Otevření dalších kapitol v dohodě zmíněno není, Davutoglu ale vyjádřil naději, že v budoucnu budou přístupová jednání rychlejší. Sobotka však upozornil, že jednání o vstupu Turecka do EU budou stejná jako u každé jiné země a nedá se očekávat, že by se vše odehrálo ze dne na den. Vyjednávání prý budou komplikovaná a nelze v nich nic přeskakovat.
Unie rovněž slíbila, že do týdne bude sestaven seznam projektů, které bude možné rychle podpořit už v rámci loni domluvených tří miliard eur (81 miliard Kč). Po vyčerpání těchto peněz poskytne EU Turecku do roku 2018 podporu ve výši dalších tří miliard eur.
Podařilo se vyřešit i neshody o přesném termínu spuštění mechanismu vracení běženců i otázku legality celé věci. Podle dohody se návraty musí dít plně podle unijního i mezinárodního práva a běženci budou posuzováni individuálně, nikoli plošně. Na celý proces by měl dohlížet Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Autor: Euroskop
