24.03.2016
Ondřej Kaleta, Euroskop
Stručný přehled relevantních publikací evropských think-tanků za uplynulý měsíc, které zaujaly analytika Ondřeje Kaletu z evropské sekce na Úřadu vlády.
Brexit: Legally effective alternatives
(Paul Gallagher, The Institute of International and European Affairs, 16 str.)
Na rozdíl od většiny vydaných publikací autor této studie nerozebírá obsah jednotlivých reformních požadavků Spojeného království (UK) nebo alternativy ke členství v EU, zajímá ho naopak dosud opomíjená otázka možností, jak právně závazným způsobem jednotlivé požadavky uspokojit bez zásahu do Smluv. Přestože vyhovění těmto požadavkům je značně právně komplikované, autor se domnívá, že EU má k dispozici právní nástroje a struktury, které to umožní, pokud k tomu bude politická vůle. Upozorňuje také na to, že občané UK budou o budoucím členství v EU v referendu rozhodovat, aniž by měli k dispozici informace o podmínkách vystoupení a následném uspořádání vztahů s EU.
Turkey as a Partner of the EU in the Refugee Crisis
(Günter Seufert, German Institute for International and Security Affairs, 8 str.)
Tato esej se věnuje dohodě EU a Turecka o zmírnění uprchlické krize z listopadu loňského roku a poukazuje na to, jak málo se její četní kritici zabývají situací v Turecku a jeho motivací s EU spolupracovat. Otázkou totiž není, zda je Turecko schopno kontrolovat obrovské migrační toky, ale zda je ve středně a dlouhodobém horizontu ochotno tak činit. Autor eseje dochází k závěru, že EU by neměla podcenit problémy Turecka a především také určitý vzdor vůči spolupráci s EU, jemuž jeho politická reprezentace čelí. Měla by navrhnout přesvědčivou dohodu, která bude vedle finanční pomoci zahrnovat také závazek ze strany EU přijímat určité množství uprchlíků.
(Damian Wnukowski, Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, 9 str.)
Autor tohoto analytického materiálu se zabývá stručnou historií a hlavními znaky migrační a azylové politiky Austrálie, ve kterých hledá možnou inspiraci pro EU při řešení stávající krize. Mezi opatření, která by mohla být využita v rámci Unie, pak konkrétně uvádí: zpřísnění vnějších hraničních kontrol a vznik „tranzitních center“ mimo území EU pro oslabení lukrativní nelegální činnosti pašeráckých sítí, posílení přesídlovacích aktivit do EU ve spolupráci s UNHCR včetně trvalé přítomnosti styčných důstojníků EU v uprchlických táborech, efektivní politiku integrace občanů třetích zemí v Unii, intenzivnější spolupráci vládního a nevládního sektoru, či zřízení mechanismu pravidelných veřejných konzultací státní správy s regionálními zastupiteli, městy, reprezentanty akademické obce a dalšími relevantními subjekty na téma migrační politiky.
(Till Alexnader Leopold, Vesselina Ratcheva, Saadia Zahidi, World Economic Forum, 167 str.)
Analýza Světového ekonomického fóra se zabývá tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí, která přináší transformace v oblastech jako je umělá inteligence, robotika, 3D tisk, nanotechnologie, či biotechnologie. Všechny tyto změny přinesou v následujících pěti letech změny v nastavení pracovního trhu a obchodních modelů. Zásadní změny se budou týkat především oblasti znalostí a potřeby co největší flexibility na vyvíjejícím se pracovním trhu.
(Andrew Duff, European Policy Centre, 40 str.)
Vzhledem k současným turbulentním situacím, ve kterých se Unie nachází je potřeba učinit vše pro zabránění rozpadu projektu evropské integrace. Článek Andrewa Duffa se pokouší nalézt základní řešení na vrozená slabá místa evropského měnového a hospodářského řízení. Článek tak nabízí „novou smlouvu pro eurozónu“ nazvanou Frankfurtský protokol. Andrew Duff je členem Evropského parlamentu a jeho článek je prvním pokusem navrhnout smlouvu, která by byla základem pro vytvoření fiskální unie.
(Guillaume Xavier-Bender ed., German Marshall Fund of the United States, 36 str.)
Evropská unie i Spojené státy nejsou v současné době schopny vytvořit plně integrované transatlantické digitální hospodářství. Bez ohledu na složitosti vycházející z různých právních tradic a regulačních přístupů jsou digitální politiky na obou stranách Atlantiku čím dál tím více ovlivňovány měnícím se politickým vývojem. Současné diskuze týkající se ochrany a uchování dat, e-commerce, copyrightu či on-line obchodních platforem jsou základem pro vytvoření nového nastavení hospodářství a společností napříč Evropou. Tyto mohou dle autora studie redefinovat transatlantické obchodní vztahy.
(Simon Schunz, College of Europe, 5 s.)
Stručný dokument College of Europe přináší rekapitulaci celkového přínosu a výsledků klimatické konference COP21, která se uskutečnila v Paříži v prosinci loňského roku. Autor hodnotí obsah uzavřené dohody, která podle něj kombinuje vědecky artikulovanou poptávku po snižování emisí oxidu uhličitého se zájmem klíčových členů OSN ochránit vlastní státní suverenitu. Text oceňuje konstruktivní roli EU před a v průběhu negociací, která jí umožnila napravit vlastní poškozenou reputaci po nedosažení životaschopného kompromisu na kodaňském summitu v roce 2009. Poslední část dokumentu je zaměřena na jednotlivé budoucí kroky a jejich implementaci v rámci EU v návaznosti na přijaté cíle COP21.
(Mark Leonard ed., European Council on Foreign Relations, 225 s.)
Rozsáhlá práce kolektivu autorů obsahuje 23 samostatných esejí na téma, jakým způsobem světové mocnosti využívají bezprecedentních možností současného globalizovaného a ekonomicky propojeného světa k vzájemným nekonvenčním útokům. Tímto způsobem se pokoušejí identifikovat a predikovat „bitevní pole“ budoucnosti, ve kterém budou standardní války dneška do značné míry nahrazeny systémem cílených hospodářských sankcí, manipulacemi v oblasti monetární politiky, kontrolou a usměrňováním migračních toků, bojkotem zboží protivníka, či sofistikovanými kybernetickými útoky na fyzickou i digitální infrastrukturu znepřáteleného subjektu.
Autor: Ondřej Kaleta, Euroskop
