Ondřej Krutílek, 15.4. 2016, psáno pro Euroskop
Výběr bruselského dění v březnu 2016 očima analytika Ondřeje Krutílka. Pravidelně, každý měsíc na Euroskopu.
Nezaměstnanost v Česku se v lednu už čtvrtý měsíc držela na úrovni 4,5 %. Vyplývá to z dat Eurostatu uveřejněných 1. 3. 2016. Ve srovnání s eurozónou (10,2 %) i EU jako celkem (8,9 %) si vedeme skvěle.
Za lobbing transparentní. Evropská komise 1. 3. 2016 na tři měsíce otevřela veřejnou konzultaci, aby zjistila, jak se stakeholdeři tváří na její záměr vytvořit povinný registr všech lobbistů, kteří jednají s institucemi EU. Do toho stávajícího se hlásí jen ti, kteří chtějí kontaktovat někoho z Komise nebo Evropského parlamentu, zatímco do toho nového by měli být bez pardonu zahrnuti všichni, včetně těch, kteří chtějí komunikovat s Radou, tedy zástupci členských států. Máte k tomu nějaké připomínky? Tak neváhejte a zapojte se.
To, že EU finančně podporuje Palestince, se tak nějak ví. Málokdo ale tuší, jak přesně to probíhá a v jakých objemech. Tady je odkaz na tiskovou zprávu z 1. 3. 2016 oznamující schválení prvního letošního balíku čítajícího 252,5 mil. eur. Celkem by měly být dva. Peníze protečou (a odtečou) skrze dva nástroje: PEGASE a UNRWA. Pokud vás zajímá, jak je na tom EU s Izraelem, podívejte se zde.
EU se skutečně hodlá připojit ke klimatické dohodě z Paříže odsouhlasené na úrovni OSN v prosinci 2015. Evropská komise 2. 3. 2016 předložila konkrétní harmonogram. A netýká se jen ratifikace samotné, ale i následných kroků, například na poli sekundární legislativy. Právě ty je potřebné sledovat především. Legendární “zákaz žárovek”, odůvodňovaný oprávněně jejich pochybnou energetickou účinností, totiž vznikl podobně nenápadně.
“Boj proti podvodům s DPH: Je čas zintenzivnit úsilí.“ Takto otitulkovanou zprávu zveřejnil 3. 3. 2016 Evropský účetní dvůr. Jedním z mnoha jeho doporučení je, že “Komise by měla navrhnout legislativní úpravy, které umožní provádět účinné křížové kontroly mezi celními údaji a údaji o DPH”.
Hláška na citronech, pomerančích a mandarinkách, že byly chemicky ošetřeny, je povinná. Pokud by vás zajímalo proč (a proč na grepfruity, pomela a limety se to nevztahuje), přečtěte si rozsudek Soudního dvora EU z 3. 3. 2016 ve věci C-26/15 P.
To, že do EU míří statisíce migrantů, ví dnes každé malé dítě. Eurostat ale 4. 3. 2016 nabídl všem těm, kteří touží po tvrdých datech, plastičtější obrázek. V roce 2015 se v EU registrovalo 1 255 640 žadatelů o azyl, což je o 123 % více než v roce 2014, ještě těžší než dosud. Do Česka podle statistik chtějí kromě Syřanů hlavně Ukrajinci a Kubánci. Žadatelé z těchto tří zemí tvořili v roce 2015 více než dvě třetiny všech zdejších azyladeptů.
Back to Schengen se v angličtině jmenuje 12stránkové sdělení Evropské komise z 4. 3. 2016 obsahující kromě výčtu problémů, které by se zánikem prostoru bez vnitřních hranic pravděpodobně nastaly, také harmonogram kroků do konce 2016.
Neproblematická státní podpora letištím a přístavům má být jednodušší. Respektive tak by to Evropská komise podle zprávy ze 7. 3. 2016 chtěla, ale potřebuje input od stakeholderů. Takže jí pište. Můžete do 30. 5. 2016.
Rada EU 8. 3. 2016 podpořila návrh směrnice, která by měla nadnárodní společnosti (které dosahují výnosů ve výši 750 mil. eur či více) přimět k tomu, aby odváděly daně v zemi, v níž vytvářejí zisky. Mělo by se tedy zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem. První zprávy podle jednotlivých zemí, obsahující výnosy, zisky, odvedené daně, kapitál, kumulované zisky, hmotná aktiva a počet zaměstnanců, by měly být připraveny – pokud v institucích EU vše dobře půjde a směrnice bude implementována – již za účetní období 2016.
S ekonomickou nerovnováhou se potýká méně členských států než vloni, potvrdila 8. 3. 2016 Evropská komise a ilustrovala to přehledným schématem, jemuž vévodí šestice ekonomicky zcela rovnovážných zemí v čele s Českou republikou.
Sociální práva si zaslouží pilíř, tvrdí Evropská komise, která 8. 3. 2016 zahájila debatu o tom, jak by měl vypadat. Veřejná konzultace potrvá do 31. 12. 2016, takže máte dost času utřídit si myšlenky.
Plénum Evropského parlamentu 9. 3. 2016 podpořilo meziinstitucionální dohodu (s Evropskou komisí a Radou) týkající se “zdokonalení tvorby právních předpisů”. Ministři v Radě europoslance následovali 15. 3. 2016. Určitě se podívejte, co přesně v dohodě je, protože obsahuje mnoho užitečného. Hodně ale bude záležet na tom, jak text budou všichni zainteresovaní skutečně naplňovat.
Pro děti vše, i procesní záruky v trestním řízení. Z europoslaneckého hlediska neproblematická norma projela plénem jak nůž máslem 9. 3. 2016. Po schválení Radou by měly členské státy (s výjimkou Dánska, Irska a Velké Británie) směrnici implementovat do tří let.
Jsou migranti, které v EU opravdu chceme? Rada na tuto otázku 10. 3. 2016 odpověděla jednoznačně kladně. Jsou jimi výzkumní pracovníci, studenti, stážisti a dobrovolníci. Harmonizované podmínky vstupu a pobytu na území EU by pro ně měla stanovit nová směrnice. Nejdříve ale až za dva roky, kdy by měla uplynout její implementační lhůta.
Volný pohyb osob doplní volný pohyb veřejných listin. Rada 10. 3. 2016 souhlasila, aby byly fakticky zrušeny legalizace či apostila, vyžadované vnitrostátními orgány v případě některých veřejných listin vydaných jiným členským státem. Změna by se měla dotknout například listin týkajících se osobního stavu (narození, úmrtí, manželství, registrované partnerství atd.) nebo potvrzení o neexistenci záznamu v rejstříku trestů. Dobrý, ne?
Rezistence vůči antibiotikům netrápí jen lidi, ale i zvířata. Bdělá Evropská komise proto předložila návrhy, co s tím (omezit plošné preventivní využívání antibiotik a podpořit výzkum), a plénum Evropského parlamentu to 10. 3. 2016 podpořilo. Uvidíme, co na to Rada.
Zástupci Evropské komise 11. 3. 2016 navštívili Kubu a slíbili jí 10 mil. eur, čímž přímá pomoc zemi v letech 2014-2020 dosáhne přibližně 50 mil. eur. Peníze by měly jít na veřejnou správu, výběr daní či zemědělství. A dostat by se mělo i na klimatickou změnu. Podobným kolečkem, jen v opačném gardu, tj. nejprve peníze, pak návštěva, si o pár dní později prošla i Srí Lanka a Ukrajina.
Evropská komise 14. 3. 2016 aktivovala “mimořádná opatření na podporu evropských zemědělců v krizi”. Přijít na své by si mohli producenti mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a ovoce a zeleniny.
Eurostat 15. 3. 2016 zveřejnil na první pohled pozitivní data o porodnosti v EU. Když se na ně ale podíváte podrobněji, zjistíte, že matky stárnou (prvorodičky mají v průměru takřka 29 let) a počet dětí na ženu zůstává (s výjimkou Francie a Portugalska) hluboko pod číslem 2.
Evropská komise 15. 3. 2016 spárovala virus zika s programem Horizont 2020 a výsledkem je 10 mil. eur na dedikovaný výzkum. Pokud si myslíte, že umíte prokázat, že zika skutečně může za malformace dětských mozků, žádejte EU o podporu.
Soudní dvůr EU 17. 3. 2016 rozhodl v azylové věci C-695/15 týkající se (také) České republiky a konstatoval, že “nařízení Dublin III dovoluje členským státům vrátit žadatele o mezinárodní ochranu do bezpečné třetí země bez ohledu na to, zda se jedná o členský stát příslušný k posuzování dané žádosti nebo o jiný členský stát.”
Polákům Evropská komise 17. 3. 2016 schválila deset projektů za 3,3 mld. eur, jejichž výsledkem by mělo být 330 km nových dálnic. EU by měla přispět více než polovinou.
Evropská komise 17. 3. 2016 uveřejnila první konkrétní opatření v rámci balíku, který se zabývá problematikou tzv. oběhového hospodářství. Takže kdo bude umět vyrobit hnojivo z hnoje, bude mít dveře otevřené. Stávající nařízení č. 2003/2003 ale dozná i dalších, restriktivních změn.
Vnitrozemská plavidla podle jednoho mustru. Nizozemské předsednictví dosáhlo 17. 3. 2016 neformální dohody s Evropským parlamentem ohledně revize směrnice, která stanoví, jak bude EU uplatňovat technické standardy vypracované Evropským výborem pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (CESNI), jenž byl loni zřízen pod záštitou Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR).
Karel May a Winnetou patří k sobě, rozhodl Soudní dvůr EU 18. 3. 2016. O hrdinovi v tiskové zprávě hovoří jako o “fiktivním, ušlechtilém a dobrotivém indiánském náčelníkovi”. Kdybych používal smajlíky, hned tu jednoho přilepím.
Evropská komise zjistila, že geoblocking spotřebního zboží a digitálního obsahu je v EU běžný, a 18. 3. 2016 o tom podrobně reportovala. Mohou za něj “jednostranná rozhodnutí společností neprodávat v zahraničí, ale také smluvní překážky vytvořené společnostmi, které brání spotřebitelům v nákupu po internetu v jiných členských státech EU”. V květnu proto Komise představí nové legislativní návrhy.
Pro Soudní dvůr EU byl rok 2015 ve znamení rekordů. Zahájil nejvíce věcí v historii (1 711) a 1 755 jich ukončil, čímž se roční produktivita orgánu dostala na “bezprecedentní úroveň”. Podrobnější statistiku, uveřejněnou 18. 3. 2016, najdete zde.
Vládní výdaje nízké, produkce komunálního odpadu taky. Tak si v údajích Eurostatu z 22. 3. 2016 stojí Česko. Vládní výdaje u nás v roce 2014 dosahovaly 42,6 % HDP, přičemž unijní průměr činil 48,2 % HDP. Nejvíce peněz (na poměry jiných členských států EU ale stále ještě málo) šlo na sociální ochranu (31,1 %), tedy nemocenskou, důchody nebo přídavky na děti. I v produkci komunálního odpadu se jsme podprůměrní: zatímco u nás jsme v roce 2014 dali vzniknout 310 kg na hlavu, průměr EU dosahoval 475 kg (navíc v procentuálním vyjádření málo recyklujeme a kompostujeme).
Evropský hospodářský a sociální výbor 29. 3. 2016 uveřejnil průlomovou studii tvrdící, že výrobky označené jako trvanlivé (long-lasting) se prodávají v průměru o 56 % lépe a spotřebitelé jsou ochotni za ně zaplatit víc. Studie vznikala i v Česku (ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou) a má sloužit jako argument vůči Evropské komisi, aby předložila legislativní návrh zavádějící systém (zatím) dobrovolné certifikace takových výrobků.
Evropská komise 31. 3. 2016 sdělila světu, jak si členské státy a potažmo EU jako celek v roce 2015 vedly v disciplíně zvané bezpečnost silničního provozu. I přes řadu optimistických prohlášení (podložených i daty) zůstává smutným faktem, že dostat se v roce 2020 na polovinu úmrtí zaznamenaných v roce 2010 účastníci silničního provozu v EU nejspíš nezvládnou. (Jestli pomůže plán na zavedení tzv. kooperativních inteligentních dopravních systémů, jejž hodlá Komise předložit ve druhé polovině roku, odhadnout nelze, ale je třeba kvitovat, že po dlouhé době by mělo jít v oblasti silniční dopravy o principielně nerestriktivní opatření.)
Autor: Ondřej Krutílek, analytik Centra pro studim demokracie a kultury a B&P Research, psáno pro Euroskop