Anketa s europoslanci: Udělovat azyl by měly členské země

Lucie Priknerová, Euroskop, 19. 4. 2016

Evropský parlament schválil 13. dubna rezoluci, která požaduje vznik centralizovaného evropského azylového systému. Přečtěte si souhrn z ankety Euroskopu mezi českými europoslanci, která se věnovala sdělení, v němž Evropská komise představila dvě varianty, jak by takový systém mohl fungovat.

Evropská komise by měla definitivní návrh nové legislativy předložit do léta, ve dvou předběžných variantách, které předložil tento měsíc první místopředseda komise Frans Timmermans, počítá s přerozdělováním migrantů.

O případném návrhu Komise se bude hlasovat v Radě EU kvalifikovanou většinou. Petr Mach ale upozorňuje, že ČR může požádat, aby se na Radě ministrů hlasovalo „starým“ způsobem, jaký se používal před Lisabonskou smlouvou. Pomocí něj by totiž státy střední a východní Evropy podle Macha snáze daly dohromady blokační menšinu.

Zamezit pohybu uprchlíků po Schengenu bude obtížné

Vícero europoslanců v odpovědích do ankety Euroskopu upozornilo, že návrh Komise je pouhou recyklací předchozí snahy o zavedení kvót na rozdělování uprchlíků v Evropě. Ty jsou podle nich nefunkční.

I v případě zavedení centrálního azylového systému bude obtížné regulovat pohyb imigrantů v rámci EU. „Kvóty nemohou fungovat ani jako ad hoc řešení ani jako trvalý mechanismus. Příklad irácké rodiny v ČR opět potvrdil, že tzv. sekundárním přesunům uvnitř schengenského prostoru lze jen těžko bránit. Lidé půjdou nakonec stejně do té země, kam primárně chtějí (Německo, Švédsko, atd.),“ uvedl Jiří Pospíšil. Pavel Poc se domnívá, že způsob, jak zamezit sekundárnímu pohybu imigrantů neexistuje.

Jan Keller zdůraznil, že v případě zavedení centralizovaného azylového systému by členské státy EU musely zodpovídat za sociální dopady způsobené imigračním tokem, který by ale nemohly ovlivnit.

I podle Miroslava Pocheho chybí návaznost návrhu reformy na sociální a hospodářské politiky. Podle Jana Zahradila se Komise v návrhu snaží otevřít cestu k harmonizaci sociálních dávek pro uprchlíky.

Pomoc ano, kvóty ne

„Chtěl bych zdůraznit, že naše země se bude muset nějakým způsobem v budoucnosti podílet na distribuci příchozích migrantů. Ať se nám to líbí nebo ne, i my se staneme v budoucnosti jednou z cílových zemí“, uvedl Miroslav Poche.

Administrativní, finanční nebo policejní pomoc státům, které čelí migrační zátěži např. Itálii nebo Řecku, je podle Dity Charanzové potřeba, ale nemělo by k tomu podle ní docházet k centralizaci rozhodování.

Jiří Pospíšil si myslí, že pokud nebude právo udělovat azyl v rukou států, tak to povede k nárůstu protiunijních nálad.

Komise by se měla zaměřit na příčiny krize

Některé dílčí návrhy z dílny EU ovšem europoslanci vidí pozitivně. Michaela Šojdrová, Pavel Poc a Martina Dlabajová vítají snahy o reformu směrnice o tzv. modrých kartách. Ta by podle Poce měla usnadnit příchod kvalifikovaných pracovníků. Tato snaha je ale podle Kateřiny Konečné dobrá pouze za předpokladu, že členské státy si budou moci v posledku rozhodnout, koho na své území přijmou.

Jiří Maštálka sliby EU, že zjednoduší přijímání kvalifikovaných pracovníků, považuje za snahu „líbivě se vemlouvat do přízně členských zemí“.

Europoslanci by mnohem více než diskuzi o kvótách uvítali snahu EU zabývat se příčinami migrační vlny samotné. Dita Charanzová si myslí, že je teď důležité trvat na naplňování dohody s Tureckem. Kateřina Konečná jako nadějnou cestu vidí diskuzi o Akčním plánu pro integraci, který připravuje Komise. EU by podle Konečné měla primárně řešit právě integraci cizinců a rozvoj spolupráce se třetími zeměmi na regulaci migračních toků.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop