Ladislav Havelka, Euroskop, 19. 4. 2016
Dvoudenní zasedání Rady pro zahraniční věci dnes pokračovalo jednáním ministrů obrany EU. Za přítomnosti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ministři mimo jiného disktutovali o hybridních hrozbách v Evropě a způsobech, jak jim čelit. Podkladem pro diskuzi byl společný rámec o hybridních hrozbách přijatý Komisí 6. dubna.
Evropská unie a její členské státy se v posledních letech stále častěji setkávají s různými podobami hybridních hrozeb. Můžeme mezi ně zahrnout ruské aktivity na Ukrajině nebo násilí šířené Islámským státem, avšak nebezpečí je skryto i v těch méně viditelných. Ať už jde o organizovaný zločin, kybernetickou bezpečnost či dezinformační kampaně.
Reakce a způsob obrany proti hybridním hrozbám je primárně záležitostí jednotlivých zemí, neboť nepřátelské aktivity jsou zpravidla cílené na konkrétní slabiny států. V rámci EU je však možné identifikovat hrozby zaměřené na společné hodnoty, přeshraniční sítě nebo infrastrukturu. Evropská unie v těchto případech může být využita jako platforma pro posílení úsilí členských států a vytvořit kritéria, která mohou pomoci zvýšit úroveň ochrany a pružnosti v celé EU.
Co jsou hybridní hrozby |
|
Hybridní hrozbou lze nazvat nepřátelskou aktivitu, jejímž cílem může být způsobení přímých škod, omezení fungování státu, vytváření nepřehledných situací nebo destabilizace společnosti, aniž by byla formálně vyhlášena válka. Hrozby jsou rozmanitou kombinací konvenčních i nekonvečních, vojenských i nevojenských, zjevných i skrytých akcí prováděných buď státními, nebo i nestátními aktéry. Vzhledem k rozsáhlé škále možných nástrojů jsou v prvotních fázích velmi těžce identifikovatelné. Nepřátelské aktivity jsou zaměřeny proti slabým místům napadeného, jsou doplněny vytvářením chaosu s cílem zabránit včasné a efektivní reakci. Hybridní hrozby nabývají různých podob – od radikalizace společnosti, podkopávání důvěry ve vládní instituce, kybernetické útoky na důležité informační systémy, narušování poskytování klíčových služeb (dodávky energie, finanční služby), organizovaný zločin až po tajné vojenské operace. |
Společný rámec pro boj s hybridními hrozbami
Začátkem dubna proto Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijaly Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám. Zveřejněný dokument si klade za cíl posílit odolnost EU, jejích členských států, dalších partnerských zemí a zintenzivnit spolupráci s NATO v oblasti boje proti těmto hrozbám.
Vysoká představitelka Federica Mogheriniová k dokumentu prohlásila: „Na hranicích EU číhají nové hybridní hrozby. EU se tomu musí přizpůsobit a znásobit své kapacity, aby mohla splnit svou úlohu zajišťovatele bezpečnosti. Je třeba ještě více posílit vzájemnou provázanost mezi vnější a vnitřní bezpečností.“
Ministři obrany uvítali návrhy vysoké představitelky, zejména pak záměr zřídit útvar pro sdílení informací o hybridních hrozbách (EU Hybrid Fusion Cell), a vyzvaly Evropskou obrannou agenturu a další příslušné instituce, aby posoudily navržená opatření a provedly odpovídající kroky. Rada rovněž vyzvala členské státy, aby zvážily zřízení evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami (Europena Centre of Excellence). Do července 2017 pak má být předložena zpráva hodnotící dosavadní pokrok v zavádění opatření.
Základem je spolupráce a informovanost
Společný rámec je navržen tak, aby poskytoval spolehlivý základ pro pomoc členským státům v jejich společném boji proti hybridním hrozbám. Sdružuje všechny příslušné aktéry, politiky a nástroje nutné jak pro boj proti dopadům hybridních hrozeb, tak i pro jejich zmírňování. Oproti minulosti předpokládá efektivnější využívání dostupných unijních a vnitrostátních nástrojů. Konkrétně vychází z Evropského programu pro bezpečnost, dále ze strategií pro jednotlivá odvětví (např. strategie kybernetické bezpečnosti EU, strategie energetické bezpečnosti a strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost).
Dokument navrhuje celkem 22 konkrétních opatření, která se zaměřují na:
- zlepšení informovanosti tím, že budou vytvořeny specializované mechanismy pro výměnu informací mezi členskými státy a koordinaci činnosti EU pro zajištění strategické komunikace,
- posílení odolnosti potenciálních strategických a kritických odvětví, jako je kybernetická bezpečnost, kritické infrastruktury (energetika, doprava, kosmický průmysl), ochrana finančního systému a ochrana veřejného zdraví, a intenzivnější boj proti násilnému extremismu a radikalizaci,
- prevenci krizí, reakce na ně a zotavení pomocí nových účinných postupů, ale i zkoumáním použitelnosti a praktických důsledků tzv. doložky solidarity (článek 222 SFEU) a doložky o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU) v případech, kdy dojde k dalekosáhlým a závažným hybridním útokům,
- posílení spolupráce mezi EU a NATO i dalšími partnerskými organizacemi při jejich společném boji proti hybridním hrozbám, přičemž se budou dodržovat zásady společného a samostatného rozhodování každé organizace.
Autor: Ladislav Havelka, Euroskop
