02.05.2016
Ondřej Kaleta, Euroskop
Stručný přehled relevantních publikací evropských think-tanků za měsíc duben, které zaujaly analytika Ondřeje Kaletu z evropské sekce na Úřadu vlády. Například o digitální agendě nebo vysílaných pracovnících.
Digitalisation of the economy and its impact on labour markets
(Christophe Degryse, European Trade Union Institute, 81 str.)
Tento rozsáhlý pracovní dokument přináší komplexní přehled hlavních možností a výzev spjatých s příchodem tzv. čtvrté průmyslové revoluce a hodnotí jejich dopad na pracovní trhy v globálním kontextu. V úvodní kapitole se autor zabývá nejprve popisem stavu současné světové ekonomiky, postavením Evropy v ní, fenoménem „Big Data“, či systémy řízení a organizace práce. Další část je věnována jednotlivým aspektům a hospodářským sektorům ovlivněným procesem digitalizace a robotizace, jako například situaci v průmyslu, oblasti služeb, podmínek na pracovišti, proměně funkce řídících pozic, úrovni mezd, či vlivu na potenciální prohlubování nerovnosti a diskriminace na pracovním trhu. Autor se v neposlední řadě zamýšlí nad úlohou odborových organizací a nad již představenými iniciativami na úrovni EU v této oblasti.
Key trends in the uncertain metrics of terrorism
(Anthony H. Cordesman, Center for Strategic and International Studies, 117 s.)
Studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) představuje objemný soubor dat podložených četnými grafy a schématy o aktuálních celosvětových trendech v oblasti terorismu. Její autor vychází z údajů pocházejících od vládních institucí a jejich představitelů, vědeckých pracovišť i z mediální sféry. Materiál mj. konstatuje rostoucí počet a smrtící účinek teroristických útoků v uplynulém období po roce 2001 a uvádí jejich geografickou distribuci, zvolenou taktiku, úspěšnost, či způsob provedení. Mezi další témata patří problematika islámským extrémismem motivovaného terorismu, specifická situace ve válečných zónách a rozvrácených státech, současný vývoj v západní Evropě a USA, či rostoucí význam organizace tzv. islámský stát a tzv. zahraničních dobrovolných bojovníků.
Nord Stream 2: policy dilemmas and the future of EU gas market
(Agata Loskot-Strachota, Norsk Utenrikspolitisk Institutt, 4 s.)
Stručný informativní dokument Norského institutu pro mezinárodní otázky poskytuje základní informace o kontextu a probíhající debatě o kontroverzním projektu na vybudování plynovodu Nord Stream 2. Autorka si klade otázku ohledně kredibility energetické politiky EU (zejm. v souvislosti s důrazem na snížení energetické závislosti na konkrétním dodavateli a diverzifikaci zdrojů v Unii) v případě úspěšné realizace tohoto projektu, současně hodnotí krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé důsledky, které by mohl zamýšlený plynovod přinést.
The implementing directive on posted workers: and what now?
(Sébastien Richard, Fondation Robert Schuman, 6 str.)
Autor této stručné studie vychází z prováděcí směrnice z 15. května 2014, která definovala závazná pravidla pro uplatňování směrnice 96/71 týkající se vysílaní pracovníků. Hlavním záměrem prováděcí směrnice bylo zamezit potenciálním podvodům v kontextu zvyšujícího se využívání institutu vysílání pracovníků. Kromě legislativních úprav na unijní úrovni je celá úprava doplněna národními iniciativami, mj. německými a francouzskými. Článek ještě nezohledňuje návrh Komise, který byl vydán 8. března.
European Union data protection and external trade
(Annegret Bediek, Evita Schmieg; German Institute for International and Security Affairs, 7 str.)
Obchodování s digitálními technologiemi a službami se stalo nedílnou součástí mezinárodních hospodářských vztahů. Významná část tohoto obchodování se poté týká přenosu dat a spousty nových produktů a služeb spojených s internetovým prostředím. S ohledem na citlivost takovýchto dat je potřeba zajistit dostatečnou ochranu přenášených údajů. Nová regulace v oblasti ochrany dat musí přitom vycházet ze spolupráce expertů na obchodní právo, ochranu dat a specialistů na IT technologie. Článek upozorňuje, že během probíhajících jednání o uzavření smlouvy TTIP je zcela zásadní nalézt shodu na přenosu dat mezi Atlantikem a ochranou přenesených dat.
Europe’s Digital Future: Focus on Key Priorities
(Irene Bertschek, Jörg Ohnemus, Centre for European Economic Research (ZEW), 5 str.)
Digitalizace evropské ekonomiky patří v současnosti ke klíčovým tématům. Představitelé politické sféry i businessu si od ní slibují především nastartování ekonomického růstu a vznik nových pracovních míst. Na evropské i národní úrovni proto již existuje celá řada iniciativ a programů, které by měly transformaci ekonomiky podpořit. Autoři této krátké zprávy na základě zkušeností z předchozích fází digitalizace a úspěšných případových studií ukazují, že prioritní pozornost by měla být věnována pouze několika klíčovým opatřením: 1) urychlené investice do budování vysokorychlostních sítí, 2) implementace celoevropských pravidel ochrany dat, 3) podpora zvyšování kvalifikace zaměstnanců a 4) zaměření se také na sektor služeb.
The EU-China Bilateral Investment Agreement: Between High Hopes and Real Challenges
(Insa Ewert, Egmont – Royal Institute for International Relations, 6 str.)
Tento článek Královského institutu pro mezinárodní vztahy (Egmont) se věnuje od roku 2012 vyjednávané bilaterální investiční dohodě mezi EU a Čínou. Obě strany vkládají do dohody značné naděje, neboť má velký potenciál zvýšit vzájemný tok investic. Pro evropské společnosti by navíc otevřela nové příležitosti na čínském trhu. Autorka však poukazuje na některé výzvy, jimž vyjednávání dohody čelí. Mimo jiné se jedná o rozdílné cíle, o něž EU a Čína v dohodě usilují, o omezené kompetence EU v této oblasti nebo o fakt, že dohodu bude muset schválit Rada i Evropský parlament. Úspěšné vyjednání dohody by však mohlo celkově posílit vztahy EU a Číny a posílit postavení EU v oblasti globálního obchodu.
Should the „outs“ join the European banking union?
(Pia Hüttl, Dirk Schoenmaker, Bruegel, 14 str.)
Příspěvek bruselského think-tanku Bruegel si pokládá otázku, zda by se země mimo eurozónu měli účastnit bankovní unie. Zatímco některé státy své připojení jednoznačně vylučují (např. Švédsko), státy střední a východní Evropy zatím volí vyčkávací taktiku (mimo jiné ČR). Tento jejich opatrný postoj je ovlivněn úvahami, zda vstup do bankovní unie implikuje přistoupení k eurozóně. Autoři příspěvku ovšem ukazují, že dlouhodobé cíle bankovní unie souvisí s přeshraničním bankovnictvím v rámci jednotného trhu, a jdou tak za společnou měnu. Bankovní unie by měla zajistit optimální opatření k zajištění finanční stability (zejména jednotný přístup k dohledu a koordinované rozhodování), a proto by, vzhledem k vysoké úrovni propojení bankovních sektorů, bylo pro státy stojící dosud mimo výhodné se připojit.
Autor: Ondřej Kaleta, Euroskop
