Lucie Priknerová, Euroskop, 3. 5. 2016
Předseda Evropské komise Jean- Claude Juncker se vyjádřil, že jedním z důvodů nárůstu euroskepticismu je snaha Unie regulovat a zasahovat do života lidí víc, než by musela. Euroskop zjišťoval, jak experti hodnotí jeho vyjádření a s ním související snahu o snížení administrativní zátěže.
„Junckerovo prohlášení o tom, že “EU příliš zasahuje do života obyčejných lidí” považuji za politické gesto – pokus o vstřícné gesto vůči těm Evropanům – zejména Britům, kteří jsou rozčarováni z Evropské unie,“ řekl Euroskopu Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.
„Z mého pohledu to přesně zapadá do Junckerovy ambice, aby Komise hrála politickou roli, nikoliv roli nestranného a neutrálního byrokrata. Junckerovo vyjádření je politickým vstupem do kampaně za setrvání Velké Británie v EU,“ dodal.
Snižování administrativy ovlivní spíše státy
Juncker zdůraznil, že Evropská komise pod jeho vedením předkládá mnohem méně směrnic a nařízení než dříve. Pro monitoring dopadů regulací také vznikl v roce 2015 Výbor pro kontrolu regulace, který má za úkol přezkoumávat hodnocení dopadů návrhů Komise.
„Better regulation (agenda snižování administrativní zátěže- pozn.red.) je principiálně správný přístup, problém ovšem spočívá v tom, že většina regulatorních úprav je specifikovaná až na národní úrovni v rámci směrnic,“ řekl pro Euroskop Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
„Zásadní problém je pak v komunikaci, kdy často rozhoduje spíše dojem veřejnosti, než skutečný stav regulatorního prostředí. A pro účinnou komunikaci s veřejností je Komise velmi špatně vybavena, takže trumfy mají v rukou opět jednotlivé státy,“ dodal Hokovský.
Problémem je množství regulací
„Při posuzování zásahů EU záleží na tom, o jakou úroveň a typ subjektu se jedná,“ tvrdí Beneš, podle něhož EU zasahuje více do záležitostí státních úřadů a firem než jednotlivců. „EU hlídá, aby firmy nediskriminovaly mezi uchazeči o práci, požaduje, aby vaše výrobky splňovaly určité standardy, zasahují i do způsobu, jakým své produkty vyrábíte,“ řekl Beneš.
„Problémem nemusí být jenom kvalita této legislativy (viz slavné požadavky na zahnutí okurek), ale i samotné její množství. I dobře připravené, odůvodněné a racionální standardy vyžadují ze strany firem dodatečné náklady na právníky, kteří by unijní legislativu prostudovali, a na samotnou implementaci. Pokud jste větší firma, která operuje nejenom na českém, ale na celoevropském trhu, zasahování ze strany evropské legislativy logicky narůstá,“ říká Beneš.
„Evropská unie také stále častěji zasahuje do podoby státních rozpočtů, monitoruje makroekonomické nerovnováhy a státní deficity“, říká Beneš, který jako problematický vidí zejména zásah EU do řecké krize, kde podle jeho názoru unijní instituce „překročily svůj mandát vyplývající z primárního práva“.
Budou se vracet kompetence státům?
Jako řešení nadbytečných evropských zásahů Juncker nevyloučil zpětný přenos některých pravomocí z EU na členské státy.
„Nepředpokládám, že by se všechny státy shodly na navracení určitých kompetencí zpět na národní úroveň. Spíše očekávám, že bude stále více států, které v některých oblastech nebudou ochotny v integraci pokračovat, ale i to, že některé státy se dodatečně budou chtít z některých společných politik vyvázat. Británie to již svým způsobem učinila a další může být požadavek zemí střední Evropy na určitou formu opt-outu ze Společného evropského azylového systému,“ říká Radko Hokovský.
Vít Beneš upozorňuje, že nevidí tak velký problém v administrativní zátěži pro jednotlivce a upozorňuje, že naopak „řada euroskeptiků (v Řecku, ve Francii i v Británii) vystupuje proti velkým korporacím a další liberalizaci. Euroskeptici vyčítají evropským institucím (Komisi) nedemokratičnost a neodvolatelnost.“
K tomu, o jaké pravomoci by tím pádem mohla přijít, Beneš dodal: „Od Junckera bych tedy očekával návrh či prohlášení, které by směřovalo k odvolatelnosti Komise (a jejího předsedy) v evropských volbách.“
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
