16.05.2016
Ondřej Kaleta, Euroskop
Přehled analýz, které zaujaly analytiky z evropské sekce Úřadu vlády. Přečtěte si vybrané články z evropských think-tanků, např. o energetické účinnosti nebo ztrátě podpory moldavských občanů pro evropskou integraci.
Energy efficiency as infrastructure: Leaping the investment gap
(Ada Amon, Ingrid Holmes, E3G, 16 str.)
Studie environmentálního think-tanku E3G se věnuje tématu energetické účinnosti v kontextu závazků plynoucích z pařížské klimatické dohody. Aby jim EU dle autorek vyhověla, bude nutné do roku 2040 investice do energetické účinnosti navýšit až osmkrát. Energetická účinnost by pak také měla být redefinována a měla by se stát základním a prioritním prvkem evropské energetické infrastruktury.
Elements of a complex but still incomplete puzzle: an assessment of the EU(-Turkey) summit
(Janis A. Emmanouilidis, European Policy Centre, 10 s.)
Analýza bruselského think-tanku EPC, jež byla publikována již na konci března tohoto roku, hodnotí výsledky summitu mezi EU a Tureckem a jeho předpokládané dopady s ohledem na řešení stávající migrační a uprchlické krize. Její autor argumentuje, že dojednaný princip „jeden za jednoho“ a přesídlovací aktivity EU představují klíčový prvek komplexního plánu na zastavení neregulérní migrace do Evropy. Ačkoliv není konečný úspěch dohody zcela zaručen, konstatuje analytický dokument, přináší nová dohoda s Tureckem reálnou šanci na významnou redukci migrační vlny. Není však definitivním řešením krize. Za slabá místa pak materiál označuje nedostatečné záruky pro žadatele o mezinárodní ochranu a zejména příliš málo ambiciózní přesídlovací plány ze strany EU.
A European minimum wage policy
(Dimitris Tsarouhas, Foundation for European Progressive Studies, 4 str.)
Debaty o zavedení minimální mzdy na unijní úrovni se v akademické sféře vedou posledních deset let, ovšem bez signifikantních praktických aplikací. Na úrovni členských států tak zavedení minimální mzdy ve všech státech EU bylo non sujet. Teprve s hospodářskou a finanční krizí EU se debaty přesunuly i na politickou úroveň.
The economic case for a minimum wage
(Rémi Bazillier, Foundation for European Progressive Studies, 4 str.)
Autor tohoto stručného briefu tvrdí, že v případě zavedení evropské minimální mzdy by mohlo dojít ke snížení nepříznivých účinků sociálního dumpingu napojeného na politiky konkurenceschopnosti, které jsou jednotlivě přijímány členskými státy.
Why Moldova’s European integration is failing?
(Hrant Kostanyan, Centre for European Policy Studies, 4 str.)
Stručný komentář Centra pro studium evropských politik se snaží vysvětlit ztrátu podpory ze strany občanů Moldávie pro evropskou integraci, a to navzdory značné finanční pomoci a politické podpory ze strany EU a proevropské orientace vlády. Podle autora za to může zejména neochota posledních vlád provést zásadní reformy politického systému, který dokázaly zneužívat ve svůj prospěch, a ruská opozice vůči zapojení Moldávie do EU. Svůj podíl však má i samotná EU, která před počínáním vlád a nedostatečným prováděním reforem zavírala oči, a tak sama napomohla poklesu podpory evropské integrace.
Rethinking the place of religion in European secularized societies: the need for more open societies
(Olivier Roy, Institut de relations internationales et stratégiques, 13 s.)
Výzkumný projekt vypracovaný v rámci Evropského univerzitního institutu (EUI) se zabývá nadčasovou tematikou postavení náboženství v současné evropské sekularizované společnosti. Autor si klade otázku, do jaké míry představuje křesťansko-judaistická tradice stále zdroj evropských hodnot, především pak v návaznosti na současnou debatu o roli politického islámu na evropském kontinentu. Evropa by si měla znovu promyslet úlohu náboženství v proměněném veřejném prostoru, definovat rozsah náboženských svobod a akceptovat současný stav absence jednotného hodnotového konsenzu.
Autor: Ondřej Kaleta, Euroskop
