09.06.2016
Euroskop
Rada přijala nová pravidla pro chov plemenných zvířat, Poslanci opět hlasovali o povinném označování původu u masa a mléka, Poslanci žádají lepší sledování a kontrolu ryb, Komise žádá Bulharsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko, aby dodržovali pravidla týkající se nabývání zemědělské půdy
|
Rada přijala nová pravidla pro chov plemenných zvířat
Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s plemennými zvířaty a jejich zárodečnými produkty v Unii a jejich dovoz do Unie (KOM(2014)5)
- Rada 17. 5. 2016 přijala nová pravidla týkající se podmínek pro plemenitbu zvířat, pro obchod s plemennými zvířaty a s jejich zárodečnými produkty v EU a pro dovoz těchto zvířat a produktů do Unie, čímž potvrdila dohodu dosaženou s EP v prosinci roku 2015.
Pozadí
Zootechnické právní předpisy EU v současnosti sestávají ze čtyř (vertikálních) základních aktů vztahujících se k jednotlivým druhům, ve kterých jsou stanoveny základní zásady týkající se plemenných zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a druhu koňovitých. Tyto směrnice Rady vytváří právní základ pro to, aby Komise mohla přijímat podrobná opatření v oblasti:
- schvalování nebo uznávání plemenářských organizací, plemenářských spolků a soukromých podniků a jejich zařazování na seznam,
- registrace a klasifikace zvířat v plemenných knihách a v případě hybridů plemenných prasat evidování v registrech,
- testování užitkovosti a genetického hodnocení a
- testování obsahu a formy zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich sperma, vajíčka a embrya.
Technické požadavky na přijímání plemenných zvířat do plemenitby, které mají identickou povahu, jsou však v současnosti regulovány 3 směrnicemi Rady a rozhodnutím Komise.
Na základě výsledků konzultací bylo zjištěno, že základní zásady platných právních norem jsou přiměřené a dostatečně přizpůsobené technickému vývoji v oblasti chovu zvířat. Z toho důvodu byly tyto normy v podstatě ponechány, ale byly přeneseny do kompaktnějšího znění ve formě nařízení s cílem vyhnout se překážkám bránícím obchodu. Problém stávajících právních předpisů je zejména jejich uspořádání, které je vertikální dle druhů zvířat, což ztěžuje orientaci.
Klíčové a sporné body
Nové nařízení by mělo zabránit vzniku překážek v obchodu vyplývajících z provádění právních předpisů EU a překonat neopodstatněná omezení přeshraničních aktivit uznaných plemenářských spolků. Nařízení o plemenitbě zvířat by mělo být zejména přínosem pro zachování cenných živočišných genetických zdrojů, ochranu biologické rozmanitosti a produkci typických jakostních regionálních produktů. Nově by vnitrostátní orgány měly mít možnost zamítnout šlechtitelský program, pokud by v jeho důsledku mohlo být ohroženo určité plemeno. V případě již ohrožených plemen budou vnitrostátní orgány dokonce samy moci takový program pro dané plemeno dočasně provádět, a zaručit tak jeho zachování. Nové nařízení by mělo také zavést zvláštní pravidla pro obnovu plemen, která vymizela nebo kterým vážně hrozí vymizení.
Součástí nového nařízení jsou také ustanovení, která stanovují provádění úředních kontrol, které by měly být přizpůsobené konkrétním potřebám odvětví plemenitby hospodářských zvířat.
Proti přijetí návrhu se postavilo Maďarsko a Slovensko. Německo se v této věci zdrželo hlasování, neboť všechny body, které požadovalo, nebyly uspokojivě vyřešeny, např. uznávání plemenářských organizací.
Předpokládaný další vývoj
Nařízení vstoupí v platnost v polovině roku 2016 a bude uplatňováno od druhé poloviny roku 2018.
Odkazy
- Chov plemenných zvířat: Rada přijala nová pravidla
- Prohlášení Komise, Německa, Maďarska a Slovenska
- Postup KOM(2014)5
Krátce…
Poslanci opět hlasovali o povinném označování původu u masa a mléka
EP 12. 5. 2016 hlasoval o nezávazném usnesení, jež se týká povinného označování masa, mléka s cílem zvýšit důvěru spotřebitelů. Usnesení bylo schváleno poměrem 422:159:68. Štítky s jasně uvedenou zemí původu by měly být dle EP povinné pro všechny druhy mléka, mléčných a mastných výrobků. Poslanci akcentují tuto potřebu opětovně, zejména po skandálech, které v EU proběhly (např. s koňským masem). Poslanci v dokumentu zdůrazňují, že 84 % občanů EU považuje za nezbytné uvést původ u mléka (dle průzkumu Eurobarometru z roku 2013), 88 % považuje za nezbytné znát původ masa a více než 90 % považuje takové označení za důležité pro zpracované potraviny (dle zprávy Komise z roku 2013). EP již dříve odhlasoval několik usnesení týkajících se povinného označování původu. Ve svém usnesení z února 2015 o mase ve zpracovaných potravinách EP vyzval Komisi, aby přišla s legislativními návrhy pro povinné označování. Komise však dosud žádné takové návrhy nepředložila. Poslanci taktéž upozornili na to, že dobrovolné označení, jak jej doporučuje Komise, by mohlo vést k zavedení řady různých režimů, které by mohly být pro spotřebitele matoucí.
Poslanci žádají lepší sledování a kontrolu ryb
Poslanci 12. 5. 2016 přijali usnesení předložené Výborem EP pro rybolov týkající se kontroly a sledování ryb. Nedávná studie nevládní organizace odhalila případy nesprávného označování ryb podávaných v restauracích v Bruselu. Studie byla založena na testování DNA a výsledky ukázaly, že asi třetina z testovaných ryb byla chybně označena. Poslanci vyjádřili v této věci vážné obavy a nespokojenost a vyzvali členské státy, aby ve snaze bojovat proti podvodům určily místa v dodavatelském řetězci, kde dochází k nesprávnému označování ryb, a posílily vnitrostátní kontroly, včetně kontrol nezpracovaných ryb v odvětví restaurací a stravování. Porušováním pravidel dochází k nahrazování vysoce kvalitních druhů druhy nižší kvality. Poslanci proto požadují zlepšení sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury. Silný systém sledovatelnosti od vykládky po spotřebu by mohl zvýšit důvěryhodnost pro spotřebitele, a tím také snížit komerční závislost na dovážených produktech rybolovu. Ke zlepšení sledovatelnosti by mohl být využit potenciál čárových kódů DNA. EP také vyzval Komisi, aby posoudila přínosy zřízení celounijního systému označování, který by následně mohl poskytnout srozumitelné, ověřitelné a přesné informace.
Komise žádá Bulharsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko, aby dodržovali pravidla týkající se nabývání zemědělské půdy
Komise 26. 5. 2016 formálně požádala Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko o změnu právních předpisů týkajících se nabývání zemědělské půdy na základě toho, že jmenované státy porušují volný pohyb kapitálu a svobody usazování. Smlouva o přistoupení z roku 2003 stanovila pro nové členské státy přechodné období, během něhož měly státy uvést svá vnitrostátní pravidla pro nabývání zemědělské půdy do souladu s právem EU. V roce 2014 Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko přijaly nové zákony upravující nabývání zemědělské půdy, ale tato nová pravidla obsahují dle Komise několik ustanovení, která omezují volný pohyb kapitálu a svobody usazování, což může následně odrazovat přeshraniční investice. Některé z těchto omezení mohou být odůvodněné, neboť se zaměřují na boj proti spekulativním nákupům nebo slouží pro účely plánování a cíle politiky rozvoje venkova, nicméně mohou být považována také za diskriminační vůči zahraničním občanům EU. Žádost má podobu odůvodněného stanoviska, a pokud se dotčeným státům nepodaří uvést své vnitrostátní právní předpisy do souladu s právem EU do 2 měsíců, může Komise předložit věc k Soudnímu dvoru EU. Komise zaslala tzv. „dopisy s úředním oznámením“ Bulharsku, Maďarsku, Slovensku, Litvě a Lotyšsku již v březnu a dubnu 2015. Po obdržení odpovědí od těchto členských států má Komise nadále výhrady. Hlavním problémem v Bulharsku a na Slovensku je to, že kupující musí dlouhodobě pobývat v dané zemi, čímž jsou diskriminováni ostatní občané EU. Maďarsko má velmi restriktivní systém, který ukládá úplný zákaz nabývání půdy právnickým osobám a stejně jako v Lotyšsku a Litvě musí být kupující kvalifikovaný jako zemědělec.