28.06.2016
Michal Mazák, Euroskop
Členské státy Evropské unie v rámci evropského semestru obdržely na konci května doporučení zaměřená na zlepšení hospodářské situace. Česká republika jich má před sebou ve srovnání s rokem 2015 méně. Stále ji však čekají reformy v oblasti školství, výzkumu a vývoje, důchodového systému i veřejné správy.
Komise postavila současný evropský semestr na třech hlavních pilířích: (1) odstranění překážek pro financování a podporu veřejných a soukromých investic; (2) urychlení strukturálních reforem; (3) provádění odpovědné fiskální konsolidace podporující růst. Ve snaze docílit lepší integrace eurozóny a zohlednit její společné výzvy byl poprvé v rámci evropského semestru k listopadové analýze růstu 2016 připojen soubor doporučení pro eurozónu, které byly dosud vydávány až na konci semestru.
Evropský semestr je komplexní proces skládající se z několika částí a úkolů na straně evropských institucí a především na straně členských států. Analýza loňského semestru poskytuje přesný přehled toho, jak celý cyklus funguje. Letos si ho však díky Komisi můžeme přiblížit i vizuálně.
Jak funguje evropský semestr
Zdroj: Evropská komise
Podobně jako v loňském roce Česká republika není objektem postupu při nadměrném schodku a netrpí makroekonomickou nerovnováhou (viz obrázek níže). Navíc počet doporučení pro ČR ve srovnání s minulým rokem klesl ze čtyř na tři.
Makroekonomická nerovnováha a schodek veřejných financí
Zdroj: Rada Evropské unie
Komise ČR v období 2016–2017 doporučuje:
1. Podniknout opatření, jež zajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, ve světle budoucích rizik v oblasti zdravotní péče. Přijmout právní předpisy k posílení fiskálního rámce.
Kritika důchodového systému ČR se stává tradiční součástí doporučení Komise. I letos upozorňuje na středně velká rizika spojená s výdaji nejen na důchody, ale i na zdravotní péči. Ve srovnání s minulými lety již existuje zákon umožňující flexibilně upravit mechanismus valorizace důchodů. Nízký věk odchodu do důchodu se však navzdory každoročním doporučením v nejbližší době zvyšovat nebude. Komise navíc považuje přijatá a plánovaná opatření pozměňující důchodový systém za negativní zprávu pro stav veřejných financí.
V rámci zdravotní péče Komise poukazuje zejména na nedostatky spojené s řízením a nákladovou efektivností zdravotnictví, přičemž nemocniční lůžková péče má dle Komise nadměrnou kapacitu, je dražší než ambulantní péče a celkový systém úhrad má mnoho nedostatků. Jako nástroj pro zvýšení nákladové efektivnosti v oblasti zdravotnictví představuje ČR projekt DRG Restart zaměřený na vybudování systému pro optimalizaci a průběžnou kultivaci úhrad lůžkové péče. Zastřešujícím projektem pro sledování finančních toků ve zdravotnictví bude Národní zdravotnický informační systém, který by měl umožnit vytvoření neveřejného registru zdravotníků určeného pro plánování personálních potřeb.
Komise se rovněž zabývá fiskálním rámcem ČR. V této oblasti únoru 2015 přijala vláda balíček opatření s cílem modernizovat rozpočtový rámec, který je v současnosti projednáván parlamentem.
2. Omezit regulační a administrativní překážky, jež brání investicím (zejména v dopravě a energetice), a zvýšit dostupnost služeb elektronické veřejné správy. Přijmout zbývající protikorupční reformy a zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek.
V oblasti podnikání a investic vyčítá Komise soustřeďování investic do hlavního města a existenci administrativních a regulačních překážek svobodnému podnikání, které se vážou i na oblast dopravní infrastruktury. Vláda však v této oblasti připravuje zavést koordinované povolovací řízení s cílem zjednodušit, zrychlit a zefektivnit procesy v oblasti povolování staveb.
Další z tradičních problémů představuje efektivita čerpání prostředků z EU. Za roztříštěné a nákladově neefektivní považuje Komise i veřejné programy ke snížení energetické náročnosti. Pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů nastal s novelou energetického zákona, která zjednodušila především možnost samovýroby elektřiny. Důležitým krokem bylo ustanovení Koordinačního výboru pro energetickou účinnost sdružujícího zástupce všech relevantních resortů a odborných a profesních sdružení s cílem dosáhnout lepší spolupráce v oblasti energetické účinnosti.
Kritika v oblasti služeb se netýká jen překážek pro vstup na trh a pro výkon povolání, které jsou vyšší ve srovnání s průměrem EU, ale i on-line služeb veřejné správy, zařazených Komisí k nejméně sofistikovaným v Unii. ČR však současnosti připravuje občanský průkaz s čipem pro vzdálené prokázání identity, umožňující přihlášení do různých systémů státní správy.
Komise uznává snahu země v oblasti protikorupčních aktivit a s ní spojené přijetí zákona o registrech smluv. Zmiňuje prodlevy v přijímání novely zákona o střetu zájmů (nacházející se ve druhém čtení v parlamentu) a zákona o financování politických stran. Zároveň by se dle Komise měla zlepšit situace v oblasti veřejných zakázek, a to díky implementaci příslušné směrnice. Hlavním nástrojem v oblasti protikorupčních aktivit je v současnosti Akční plán boje s korupcí pro rok 2016 zahrnující konkrétní protikorupční opatření.
3. Posílit řízení systému výzkumu a vývoje a usnadnit propojení akademické sféry se sférou podnikatelskou. Zvýšit atraktivnost učitelského povolání a přijmout opatření zvyšující začlenění znevýhodněných dětí (včetně romských) do vzdělávání v rámci běžných škol a předškolního vzdělávání. Odstranit překážky, jež brání větší účasti nedostatečně zastoupených skupin (zejména žen) na trhu práce.
I přes pokrok ČR v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), týkajícího se zejména odhodlání provést nezbytné reformy a výrazného navýšení investic, Komise přiznává obavy o udržitelnost výzkumné a vývojové infrastruktury. Za slabé považuje Komise i posílení vazeb mezi akademickou a podnikatelskou sférou. S cílem zlepšit stávající situaci ČR v oblasti VaVaI byla v únoru tohoto roku schválena Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na období 2016-2020. V souvislosti s ní vyvíjí Česká republika aktivitu v oblasti udržitelnosti financování VaVaI, definování výzkumných a inovačních priorit, ale i v oblasti zavádění mechanismů pro účinnou koordinaci veřejných výdajů na VaVaI. Spolupráci mezi akademickou a podnikatelskou sférou dnes posiluje tzv. EDP – Entrepreneurial Discovery Process, kde podniky definují své výzkumné potřeby, na základě kterých mohou výzkumné organizace racionálně a strategicky zaměřit svou práci podle poptávky.
Vzhledem k poměrně nízkým platům a stárnutí učitelů vidí Komise základní problém v atraktivitě učitelského povolání. ČR se proto momentálně zabývá zavedením nového kariérního systému v této oblasti, jehož cílem je kromě zvýšení atraktivity učitelského povolání podpora učitelů v adaptačním období a inovace systému profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Komise rovněž zmiňuje slabé výsledky znevýhodněných skupin obyvatelstva, zejména Romů předčasně opouštějících školní docházku. Řešení vidí v rozšíření odborné přípravy učitelů pro inkluzivní vzdělávání, které je dnes předmětem mnoha legislativních a administrativních opatření ohodnocených Komisí pozitivně. V současnosti se kromě novely školského zákona z dubna 2015 změnám v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami věnuje i vyhláška (účinná od září 2016) zaměřená na konkrétní implementaci inkluzivního vzdělávání a s ním spojená podpůrná opatření.
Pokrok v oblasti zapojení nedostatečně zastoupených skupin (ženy s malými dětmi, pracovníci s nízkou kvalifikací a romské komunity) v zaměstnání vnímá i Komise, která uznává zlepšení situace na trhu práce v zemi. Požaduje však pokračování v úsilí cenově zpřístupnit a zkvalitnit služby péče o dítě, ve snaze umožnit ženám s dětmi pracovat a také vytvořit iniciativy veřejných služeb zaměstnanosti v kombinaci s aktivními politikami na trhu práce a individualizovanými službami. Klíčovým prvkem ve snaze zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost těchto skupin je program Aktivní politiky zaměstnanosti ČR.
Reakce české vlády
Obecně můžeme považovat letošní doporučení Komise za mírnější, zohledňující pokrok ČR ve většině kritických oblastí. V rozhovoru, o kterém jsme informovali na konci května, uvedl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza: „Nic bych na doporučeních neměnil. Vycházejí z programového prohlášení vlády, jsou tedy v souladu s jejím směřováním. Všechna doporučení jsou v souladu s tím, co chce vláda dělat.“
Doporučení spolu se stanoviskem Rady EU nejsou právně závazná, což se odráží na míře jejich provádění členskými státy. I když mají sloužit jako návod pro implementaci hospodářských reforem na národní úrovni, 55 % doporučení z roku 2014 se dočkalo alespoň částečné implementace, přičemž v letech 2011 a 2012 jich bylo plně zavedených 18 %. Evropský semestr lze tedy považovat zejména za způsob, jakým se upozorňuje na problémy a otevírá se prostor pro jejich řešení.
Autor: Michal Mazák, psáno pro Euroskop
