Marie Bydžovská, Euroskop, 1. 7. 2016
Slovensko se během svého nacházejícího předsednictví v Evropské unii chce stát zprostředkovatelem při hledání společných řešení. Bratislava se dnes poprvé od vstupu Slovenska do EU v roce 2004 postavila do čela unie. Připravené priority patrně zastíní jednání o následcích britského referenda, které rozhodlo o odchodu země z osmadvacítky.
„Být předsedající zemí znamená, že nemůžeme zneužívat svého předsednického křesla k radikálnímu prosazování svých postojů. Budeme muset trochu více respektovat jiné názory, říká se tomu čestný zprostředkovatel. Chceme, aby všude tam, kde je shoda, byla rychle přijata rozhodnutí,“ řekl tento týden slovenský premiér Robert Fico.
Čestný sprostředkovatel při sporech o migraci
Rozdílné postoje Slovenska oproti názoru většiny členských států EU se projevily například v otázce řešení migrační krize. Bratislava dlouhodobě nesouhlasí s povinnými kvótami na přerozdělování uprchlíků mezi členské státy a toto rozhodnutí napadla u unijního soudu.
Slovensko vystupuje také proti reformě dublinského systému rozhodování o azylu a zavedení možnosti pro členské země dočasně se vykoupit částkou 250.000 eur (6,75 milionu Kč) za jednoho odmítnutého žadatele o azyl v rámci nového mechanismu rozdělení žadatelů.
„Bylo by chybou, kdybychom nyní možnost dohodnout se na 95 procentech agendy Evropské komise zablokovali tím, že se nedohodneme o dublinském systému. Proto jako čestný zprostředkovatel budeme nikoliv zemí, která bude prosazovat negativní věci, ale chceme dávat do popředí pozitivní věci,“ řekl Fico.
Klíčová zářijová schůzka o „pobrexitové“ Unii
Právě téma migrace a dopady takzvaného brexitu budou podle předních slovenských politiků hlavními tématy v EU během půlročního slovenského předsednictví. Ve slovenské metropoli se v září uskuteční schůzka státníků členských zemí EU kromě Británie, jednání bude věnováno budoucnosti evropské integrace po brexitu.
Na schůzce by měla vzniknout vize budoucnosti pro Evropskou unii, která se poučí z chyb, jež vedly k rozhodnutí Britů odejít. Cílem má být směřování k unii, která reaguje na potřeby a obavy občanů svých zemí. A současně k takové unii, která je schopna své úspěchy „prodat“ stále skeptičtější evropské veřejnosti.
Alespoň to je plán výsledku výjimečného jednání, jehož intenzivní přípravou nejspíš slovenská vláda a její diplomaté ve spolupráci s kolegy z dalších členských zemí unie stráví letní měsíce.
Priority zatlačené do pozadí
Čtyři dříve známá hlavní témata slovenského předsednictví se týkají udržitelné migrační a azylové politiky, užší spolupráce v ekonomice, rozvoje energetické unie a podpory sousedské politiky EU. Schválení samotného programu předsednictví si Bratislava kvůli referendu v Británii nechala na poslední den před převzetím vůdčí štafety od Nizozemska.
V otázkách energetiky mají Slováci silného spoluhráče přímo v Evropské komisi, kde za energetickou unii odpovídá její místopředseda Maroš Šefčovič.
V ekonomické oblasti stojí před slovenským předsednictvím také revize stávajícího víceletého finančního rámce EU, tedy zjišťování, zda jsou na ty správné priority z evropských peněz vynakládány ty správné prostředky.
Slovákům, kteří sami platí eurem, bude jako předsednické zemi patřit významná role při posilování bankovní unie a obecně dokončování EMU nejen jako měnové, ale také fiskální unie.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
