Merkelová: Uzavřením balkánské trasy se migrační krize nevyřešila

06.10.2016
Euroskop, čtk

Migrační krizi nevyřešilo uzavření takzvané balkánské trasy, ale dohoda Evropské unie s Tureckem. Je o tom přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová, která to řekla v rozhovoru s týdeníkem Die Zeit. V projevu před podnikateli se odpoledne vyslovila pro větší rozvojovou pomoc africkým zemím.

„Když se mě zeptáte, jestli uzavření balkánské trasy ten problém vyřešilo, pak jednoznačně řeknu ne,“ uvedla Merkelová v rozhovoru, který vyjde ve čtvrtek. „V týdnech předtím, než v platnost vstoupila dohoda EU s Tureckem, to sice vedlo k tomu, že do Německa přišlo méně uprchlíků – zato ale 45.000 do Řecka,“ poznamenala.

V přepočtu na počet obyvatel Německa je to podle kancléřky stejné, jako kdyby do spolkové republiky dorazilo 360.000 běženců, tedy téměř dvakrát tolik než loni v listopadu, kdy do Německa přišlo vůbec nejvíce uprchlíků. Na tom se podle Merkelové ukazuje, že trvalé řešení přinesla až dohoda s Tureckem.

Hodnocení šéfky německé vlády se dost liší od pohledu politiků zemí střední a východní Evropy, z nichž řada jich přikládá klíčový význam právě uzavření balkánské trasy.

Dřívější postup ve Středomoří a strategie pro rozvoj Afriky

Merkelová se v rozhovoru s týdeníkem i při odpoledním vystoupení před německými exportéry vrátila i k dřívější uprchlické politice Německa. „Nechtěli jsme žádné kvóty na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii,“ řekla podnikatelům s tím, že například v roce 2005 Německo v této otázce ponechalo Španělsko a Portugalsko osamocené.

Německo se podle ní také dlouho stavělo proti vytvoření společné evropské stráže. „Žili jsme z toho, že pan Kaddáfí spolu s panem Berlusconim kontroloval libyjsko-italskou hranici,“ poznamenala dále. Dnes je podle ní jasné, že bezpečnost a život ve spolkové republice souvisí i se situací lidí, kteří žijí daleko.

V německém zájmu je tak podle ní i prosperita v Africe. Právě nový přístup k tomuto kontinentu považuje Merkelová za strategicky velmi důležitý. Má podle ní spočívat ve vyšších výdajích na rozvojovou pomoc i jiném přístupu k ní, ale také ve větším důrazu na odpovídající fungování afrických vlád.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek