09.11.2016
Euroskop
EP schválil návrh nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, Zprávy Účetního dvora EU: LPIS a cross-compliance
|
EP schválil návrh nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin (KOM(2013)267)
- EP 26. 10. 2016 schválil ve druhém čtení návrh týkající se ochrany rostlin před škůdci. Politická dohoda mezi EP a Radou proběhla již v prosinci 2015 a v červenci 2016 jej Rada oficiálně schválila.
Pozadí
Komise 6. 5. 2013 zveřejnila návrh s cílem zajistit harmonizaci vzhledem ochranných opatření proti škůdcům rostlin, protože současný právní rámec EU týkající se zdraví rostlin (směrnice č. 29/2000) není dostačující pro zabránění zvýšeného přílivu nových nebezpečných škůdců, který je způsoben globalizací světového obchodu. Kvůli změně klimatu jsou různí škůdci schopni přežít v Evropě, což dříve nebylo pravděpodobné.
V roce 2010 byl stávající režim vyhodnocen a výsledkem bylo zjištění, že právní rámec musí být přizpůsoben tak, aby adresoval zvýšenou rizikovost a umožnil řešit akutní případy. Návrh je součástí legislativního balíku týkajícího se nových norem v oblasti zdraví a bezpečnosti v celém zemědělsko-potravinovém řetězci. Jeho součástí jsou i návrhy týkající se zdraví zvířat, škodlivých organismů rostlin či zintenzivnění úředních kontrol (více v příspěvku „AGRI odmítl jednotné nařízení o osivech a podpořil zvýšení ochrany před škůdci a nákazou zvířat“, Zemědělství a rybolov v únoru 2014).
Návrh nového nařízení nahrazuje stávající legislativu v podobě směrnice z roku 2009 (č. 29/2009). Účelem nařízení je zavést dle Komise robustní, transparentní a udržitelný regulační rámec pro ochranu zdraví rostlin.
Klíčové a sporné body
Klíčové body nařízení tvoří preventivní opatření vůči dovozu ze třetích zemí. Zavádí mechanismus předběžného posouzení, který slouží k rychlé identifikaci rostlin a rostlinných produktů ze třetích zemí, které by mohly představovat hrozbu a zmocňuje Komici, aby takovým produktům zakázala vstup na trh EU.
Požadavek na zdravotní osvědčení rostlin legislativa rozšiřuje na všechny rostliny a jejich produkty ze třetích zemí, bez ohledu na to, kým byly dovezeny. Výjimku tvoří pouze malá množství konkrétních (nízkorizikových) rostlin dovážená soukromými cestujícími.
Rostlinný pas (plant passport) se bude nově týkat veškerého pohybu rostlin v EU, které jsou určeny k pěstování. Výjimku tvoří dodávky přímo pro konečného spotřebitele (např. zahrádkáři).
Všechny členské státy musí dle nařízení vytvořit víceleté monitorovací programy, které zajistí včasnou detekci nebezpečných škůdců, a vytvořit pohotovostní plány pro každého škůdce, který by mohl proniknout na jejich území.
Orgány členských států mohou uložit opatření eradikace rostlin v soukromém vlastnictví tak, aby byly odstraněny napadené rostliny a zabránilo se dalšímu šíření škůdců. Eradikace je však možná pouze v rozsahu, který je nezbytný k ochranně veřejného zájmu.
Pěstitelé na jejichž rostliny bude nařízena eradikace za účelem vyhubení škůdce budou mít nárok na spravedlivou náhradu.
Předpokládaný další vývoj
Návrh nařízení byl v červenci 2016 schválen Radou a nyní jej posvětil i EP. Nařízení vstoupí v platnost 20 dnů po jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU a použitelné bude po 36 měsících.
Krátce…
Zprávy Účetního dvora EU: LPIS a cross-compliance
Účetní dvůr EU koncem října 2016 zveřejnil 2 zprávy týkající se vyplácení podpor v zemědělství. První zpráva z 25. 10. 2016 se zaměřila na vyhodnocení funkčnosti a efektivity systémů evidence půd v členských státech (tzv. LPIS – Land Parcel Identification System) a doporučuje jejich vylepšení a aktualizaci tak, aby co nejlépe odpovídaly skutečnému stavu zemědělských půd. Aktualizace systémů je dle Účetního dvora EU důležitá zejména kvůli ozelenění (greening), které je nově součástí SZP od roku 2014. Účetní dvůr EU proto členským státům předložil následující doporučení: (1) zvýšit spolehlivost dat prostřednictvím vylepšení procesu aktualizace, (2) spolu s Komisí zvolit a nastavit společný rámec pro vyhodnocení a posouzení výhodnosti provozu a aktualizace jednotlivých LPIS členských států a (3) zajistit spolehlivou identifikaci, registraci a monitorování ploch udržovaných v ekologickém zájmů, trvalých travních porostů a dalších nových kategorií půd v LPIS. Komisi Účetní dvůr EU doporučil: (1) přezkoumat stávající právní rámec, který povede ke zjednodušení SZP po roce 2020 a (2) provést cost-benefit analýzu k určení toho, zda by posouzení kvality mohlo být vylepšeno k dosažení lepšího pokrytí parcel. Druhá zpráva z 27. 10. 2016 negativně vyhodnotila schopnost Komise získat dostatečná data pro vyhodnocování celkové efektivity nového systému cross-compliance, neboli kontrol podmíněnosti, který je klíčový pro vyplácení přímých plateb v SZP. Auditoři se zaměřili i na podmínky a průběh kontrol, obojí by mělo doznat zjednodušení. Sankce za porušení cross-compliance by měly být více harmonizovány napříč členskými státy. Účetní dvůr Komisi doporučil provést následující kroky: (1) rozšířit stávající indikátory pro posuzování podmíněnosti, (2) posílit sdílení informací s ohledem na porušování cross-compliance a zamezit únikům, (3) změnit procedury kontrol tak, aby byly více efektivní a cílené, (4) do konce roku 2018 vypracovat metodologii pro posouzení nákladů systému cross-compliance a (5) podpořit harmonizaci sankcí na úrovni EU po roce 2020.