Petr Pospíšil, Euroskop, 23. 11. 2016
Členství v EU považuje za přínosné 45 procent populace, opačný názor zastává stejné procento lidí. Tyto závěry vyplývají z průzkumu realizovaného agenturou IPSOS na podzim 2016.
„Oproti začátku loňského roku pozorujeme pokles důvěry v přínos Evropské unie pro ČR,“ komentuje výsledky průzkumu Lenka Sazmová z agentury IPSOS. V únoru 2015 členství v Unii bylo přínosné podle názoru poloviny respondentů. Za nepřínosné jej tehdy označilo 42 procent, nevyhraněnou pozici zaujalo sedm procent dotázaných.
Co je příčinou poklesu důvěry?
„Tento pokles však v kontextu současné napjaté situace v Evropě není nijak překvapivý a lidé vnímají, že EU některé otázky neřeší dostatečně efektivně,“ hodnotí meziroční rozdíl Sazmová. Stejného názoru je i Radko Hokovský z think-tanku Evropské hodnoty, který dodává: „Hlavní příčinou je nepochybně migrační krize, která vyvrcholila v druhé polovině loňského roku.“
„Více jak milion běženců, kteří neřízeně prošli Balkánem a částí střední Evropy, je českou veřejností vnímán jako důsledek selhání ochrany vnějších hranic Schengenského prostoru a evropské imigrační a azylové politiky. Negativní pocity, obavy a rozhořčení, které migrační krize vyvolala, si tak lidé velmi často spojují právě s Evropskou unií,“ říká Hokovský.
Při pohledu na detailní rozbor jednotlivých kategorií lze vypozorovat přímou úměrnost mezi vyšším dosaženým vzděláním a pozitivním vnímáním členství v EU. Mezi respondenty se základním vzděláním členství v Unii jako přínosné vidí pouze třetina respondentů a 46 procent s tímto názorem nesouhlasí. Dvě třetiny oslovených vysokoškoláků považují členství v EU za přínosné a pouze 27 procent nikoli.
Nejsilnější, padesátiprocentní podpora přínosnosti členství je viditelná ve věkové skupině od 18 do 29 let, v rámci které jen 38 procent oslovených osob pokládá členství v EU za nepřínosné. Oproti tomu v nejstarší věkové skupině respondentů od 50 do 65 let převažují euroskeptici. Za nepřínosné označilo členství ČR v Unii 54 procent lidí, opačný postoj hájilo 39 procent.
Proč jsou ženy skeptičtější?
Významný rozdíl v odpovědích se projevil v závislosti na pohlaví. Přívlastkem „přínosné“ by členství v EU označilo 55 procent oslovených mužů. U žen stejnou pozici zastává jen 36 procent, tedy takřka o pětinu méně. Podle slov Veroniky Šprincové, analytičky hnutí Padesát procent, které podporuje větší participaci žen v politice, ženy politiku, zejména na evropské úrovni, vnímají jako příliš vzdálenou, která se jich bezprostředně netýká. Ženy však podle Šprincové mají zájem o konkrétní politická témata.
„Výsledek průzkumu agentury Ipsos tedy vypovídá možná spíše než o postojích žen, o obrazu EU, jenž vytvářejí česká média, která informují veřejnost především o problémech či omezujících regulacích ze strany EU a méně již o přínosech členství ČR v EU,“ tvrdí Šprincová a dodává: „Výstupy výzkumu tedy vnímám především jako výzvu pro česká média i politickou reprezentaci, aby lépe a srozumitelněji vysvětlovaly roli EU a dopad politik vytvářených na evropské úrovni na každodenní životy žen a mužů.“
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
