Libor Škácha, Euroskop, 13. 12. 2016
V souvislosti se zvolením Donalda Trumpa presidentem USA a jeho tlakem na spojence v Severoatlantické alianci, aby navýšili své obranné rozpočty, Unie představila návrh na zvýšení výdajů na obranu.
Donald Trump poukazoval především na to, že z unijních zemí plní závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP pouze Británie, Polsko, Estonsko a Řecko. Plán EU počítá mimo jiné s posílením bezpečnostně-obranných kapitol, mezi nimiž je například kyberbezpečnost, výstavba bitevních lodí či rozvoj dronů.
Harmonizace a úspory jako hlavní motivy
Návrh byl Komisí představen ve středu 30. listopadu a počítá s vytvoření Evropského obranného fondu. Fond předpokládá posílení přeshraniční spolupráce, společný nákup armádní výstroje a klade důraz na standardizaci vojenského vybavení unijních zemí. Zahrnuje také zesílená protiteroristická opatření a kooperaci v ochraně vnějších hranic.
Standardizace je zvažována zejména proto, že 80 % veškerého obranného vybavení je zajišťováno a kupováno na národní úrovni, což armádní zakázky značně prodražuje. Od harmonizace a jednotné úpravy se očekává finanční úspora, ale také jednodušší kooperace a synchronizace ve vojenské činnosti.
Koordinace by mohla ušetřit až 100 miliard eur ročně
Hlavním smyslem Fondu je tedy koordinace armádních zakázek, sjednocování vybavení a vojenského arzenálu. V důsledku se také posílí jednotný evropský trh s vojenskou technikou a zjednoduší se obchodování s armádním vybavením.
Komise odhaduje, že kvůli nejednotnému zadávání zakázek na armádní techniku se státy připravují o 25–100 miliard eur ročně. Komisař pro růst a investice Jyrki Katainen proto v září tohoto roku navrhl, aby členské státy koordinovaly nákup vojenského vybavení.
Do roku 2020 bude mít fond 5,5 miliard eur
Unie fond také chápe jako podporu pro investice do obranných rozpočtů členských zemí a posílení malých a středních podniků působících v obranném průmyslu. Plán počítá s rozpočtem fondu 5,5 miliard eur od roku 2020.
Komise zvažuje i realokaci finančních prostředků, jež jsou určeny pro evropské vesmírné programy, které by byly převedeny do rozpočtových kapitol bezpečnostní a obranné politiky.
Obranný fond jako reakce na mezinárodní situaci
Plán na založení unijního obranného fondu představil komisař Katainen. Jeho prostřednictvím Evropa reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci, se kterou se v současnosti potýká. Je tak reakcí na ruskou anexi Krymu, aktivity Kremlu na Východní Ukrajině a v neposlední řadě také na blížící se odchod Spojeného království z EU.
V souvislosti s plánovaným odchodem Velké Británie z EU, která dlouhodobě nesouhlasí s posilováním vojenské spolupráce na unijní úrovni a jako hlavního garanta bezpečnosti chápe NATO, se Komise snaží o užší spolupráci v armádních a obranných tématech. Otázka bezpečnosti a posílení obranné politiky patří mezi klíčové agendy předsedy Komise Jeana-Claude Junckera.
Evropa se musí postarat o svou bezpečnost
Představením plánu Komise navázala na záměr, který byl presentován v Junckerově Zprávě o stavu Unie, kterou 14. září letošního roku adresoval členským státům. Předseda při ní řekl, že: „Pro zajištění společné bezpečnosti budeme muset investovat do společného rozvoje technologií a vybavení strategického významu.“
„Pokud se Evropa sama nepostará o svou bezpečnost, nikdo jiný to za ni neudělá. Silná spolupráce v obranném průmyslu a kompetitivní a inovativní přístup je to, co nám přinese strategickou nezávislost,“ řekl také Juncker.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
