Libor Škácha, Euroskop, 7. 2. 2017
V Rumunsku pokračují v mnoha městech protivládní protesty, přestože sociálnědemokratická vláda na nedělním mimořádném zasedání stáhla kontroverzní dekret, jehož přijetí stálo u počátku nepokojů. Protestující nadále požadují demisi premiéra a pád vlády.
Jen v Bukurešti během posledních dní před sídlem vlády proti novému nařízení protestovalo několik set tisíc lidí, přičemž současné demonstrace jsou největší od pádu železné opony a Caucescova režimu v prosinci 1989.
Vládní nařízení by mohlo negativně ovlivnit boj s korupcí
Protesty proti vládě premiéra Sorina Grindeanua trvají již několik dní a jsou reakcí na dekret, který byl schválen minulé úterý. Původní nařízení, jehož platnost byla stanovena k 10. únoru tohoto roku, mělo odstranit postih některých korupčních trestných činů, mezi nimiž byly i případy zneužití postavení veřejného činitele, kde stát utrpěl škodu nižší než 200 tisíc lei (v přepočtu zhruba 1,2 milionu korun).
Dále také dekret počítal s možností upustit od výkonu trestu pro určité případy zpronevěry, korupce a některých dalších trestných činů. Nařízení bylo vládou schváleno ve zrychleném řízení. Nepodléhalo tak souhlasu rumunského parlamentu.
K návrhu Grindeanuova kabinetu se skepticky stavěla i Evropská unie, jelikož by mohl omezit možnost rumunských úřadů stíhat některé korupční skutky.
Spory o účelovost dekretů
Ačkoliv byly kroky vládou ospravedlňovány především jako úleva pro přeplněné věznice a odpuštění části trestu by se dotklo zejména osob starších 60ti let či těhotných žen s dětmi, odpůrce změn vládní argumenty příliš nepřesvědčily. Kořeny opozičních protestů se zakládají především na tom, že nařízení by pomohla osvobodit osoby souzené nebo již uvězněné za korupci a za zneužití veřejné funkce.
Přijetí normy oponoval i rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten úterní přijetí dekretu označil za „smutný den pro právní stát“ a 2. února oznámil, že proti němu podal stížnost k rumunskému Ústavnímu soudu.
Kritika opozice směřovala také na to, že nabytím účinnosti by mohly některé osoby vyváznout ze soudního řízení. Hovoří se i o tom, že nařízení by mohlo zvýhodnit Livia Dragnea, současného předsedu rumunské sociální demokracie. Ten, ačkoliv pro sebe jakékoliv benefity odmítá, je momentálně souzen za zneužití pravomoci veřejného činitele.
V Bukurešti se v těchto dnech odehrávají nejrozsáhlejší protivládní protesty od pádu komunismu. Zdroj: čtk
Příslib standardního legislativního procesu
Po veřejném nátlaku, několikadenních demonstracích a po nedělním mimořádném zasedání premiér Grindeanu v televizním projevu prohlásil, že: „vyslyšel hlas ulice, odvolá zmíněná nařízení a hodlá najít legislativně čistou cestu proto, aby nevstoupily v platnost“.
Přislíbil také, že nové přepracované znění normy bude posláno k diskuzi do parlamentu a její případné schválení bude podléhat standardnímu legislativnímu procesu.
Premiér volání po rezignaci odmítá
Vládní kabinet doufal, že svými kroky dá podnět k ukončení protestů a ke zklidnění rumunského veřejného mínění. Protivládní demonstrace však nepolevují a rumunská veřejnost požaduje demisi premiéra a pád vlády, která vzešla z voleb konaných v prosinci minulého roku.
Podle britského deníku The Guardianu někteří demonstranti hodlají v protestech pokračovat tak dlouho, dokud premiér nerezignuje. To však rumunský předseda vlády odmítá a zdůrazňuje, že: „nehodlá rezignovat, jelikož má zodpovědnost k lidem, kteří jej volili“.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
