Petr Pospíšil, Euroskop, 14. 2. 2017
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v úvodu svého projevu při příležitosti mezinárodní konference „Brexit: Výzvy pro Evropskou unii a Spojené království“ připomněl, že odchod Velké Británie z EU, ač se stal jedním z nejdiskutovanějších témat posledních měsíců, provází mnoho otazníků.
Toto podle něj platí i přesto, že premiérka Theresa Mayová se v projevu 17. ledna pokusila přiblížit základní východiska, ze kterých bude britská vláda při vyjednávání o brexitu vycházet. Jak ovšem Prouza podotkl, proslov britské ministerské předsedkyně byl primárně zacílen na domácí auditorium.
Pro obecenstvo ve státech zbývající „sedmadvacítky“ je hlavním sdělením oficiální potvrzení toho, že ostrovní stát bude směrovat svoje vyjednávání k některé z forem „tvrdého brexitu“, který zahrnuje opuštění vnitřního trhu EU. Toto potvrdila i bílá kniha publikovaná později britskou vládou, která rozvedla projev premiérky Mayové, aniž by jej příliš konkretizovala.
Globálnější, ale zároveň uzavřenější Británie
Tomáš Prouza poukázal na jistý paradox objevující se jak v rétorice britské premiérky, tak mezi řádky vzletně formulovaného vládního dokumentu: Jak může Spojené království usilovat o „globálnější Británii“, když jejím cílem je se více uzavřít imigraci ze zemí kontinentální Evropy, tedy příchodu veskrze schopných, vysoce vzdělaných, pracovitých lidí, kteří byli po desetiletí obohacením pro britskou ekonomiku?
Ostatně záruky pro evropské občany v současné době žijící a pracující na Britských ostrovech považuje státní tajemník za jednu z hlavních priorit nadcházejících vyjednávání, k jejichž oficiálnímu zahájení má dojít na konci března.
Británii za brexit netrestat, ale usilovat o oboustrannou výhodnost
S jakými myšlenkami a cíli a z jakých pozic by tedy podle Tomáše Prouzy měly obě zainteresované strany zasednout k jednacímu stolu? Dle jeho slov by bylo velmi nebezpečné, kdyby se ostrovní velmoc držela hesla „Lepší žádná smlouva než špatná smlouva“. Naopak cílem Unie by nemělo být Spojené království jakkoli „trestat“ za rozhodnutí jejích občanů opustit řady osmadvacítky, nýbrž zajistit oboustranně výhodná, reciproční ujednání na jedné straně a přitom respektovat, že členové klubu mají mít z členství přirozeně více užitku než „nečlenové“.
Británie si nemůže ze spolupráce s EU pouze „vyzobávat jahůdky“ (cherry-picking), které jsou pro ni výhodné, nýbrž si musí být plně vědoma, že za každou výhodu plynoucí z posílené spolupráce s Unií musí být schopna nabídnout adekvátní protislužbu. Toto platí především v oblasti vzájemného exportu resp. importu zboží a služeb.
Význam udržování partnerství a spolupráce v bezpečnostní oblasti
Tomáš Prouza též ocenil a uznal význam vzájemné spolupráce v oblasti bezpečnosti a potírání kriminality. Připomněl, že Česká republika historicky byla a nadále je významným partnerem Spojeného království. Celý projev státního tajemníka pro evropské záležitosti si můžete přečíst v anglickém originále zde.
V následné diskuzi se státní tajemník vyjádřil k celé řadě ožehavých otázek s brexitem spojených. Podle něj není možné příliš oddělovat volný pohyb osob (pracovníků) od ostatních tržních svobod, na nichž je jednotný vnitřní trh EU vystaven, neboť připuštění výjimky s sebou nese riziko, že obdobné výjimky by si nárokovaly i jiné země, což by ve výsledku mohlo vést k postupnému rozkladu čtyř tržních svobod jakožto základu jednotného trhu, největšího ekonomického výdobytku EU.
Dále Tomáš Prouza odpověděl na otázku ohledně možného řešení vystoupení Británie z EU prostřednictvím tzv. přechodných opatření, že mohou být aplikována, podmínkou však přirozeně je, že o ně musí být ze strany Spojeného království zájem. Z pohledu legislativně-technické podoby smlouvy, která bude výsledkem nadcházejících vyjednávání, státní tajemník připustil, že inspirací do jisté míry může být asociační dohoda s Ukrajinou, která je velice komplexním a propracovaným dokumentem, detailně upravujícím široké oblasti spolupráce (více k tomuto tématu zde).
Akceschopná a efektivní Unie
V rámci diskuze ve zbývajících členských zemích EU je podle Tomáše Prouzy klíčové, aby se odchod Velké Británie pro nadcházející období nestal jediným a hlavním tématem řešeným v souvislosti s Unií. Tím musí být, proč je členství v EU smysluplné a potřebné. EU musí být akceschopnou „Unií akce a důvěry“.
Různé, dobré a špatné přístupy, Prouza ilustroval na porovnání nedávného zavedení pohraniční a pobřežní stráže, takřka federalizujícím opatření, na němž se členské země dokázaly shodnout během půl roku, a případu směrnice o jmenné evidenci cestujících, technické a nepříliš kontroverzní normě, jejíž uvedení do praxe si již vyžádalo více než sedm let. Je velice důležité, aby se Unie vydala směrem akceschopnosti a efektivity.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
