Jak funguje Evropský sbor solidarity?


Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 2. 2017

V prosinci 2016 zahájil svou činnost Evropský sbor solidarity, iniciativa se zaměřuje na vyzdvihnutí solidarity jako důležité hodnoty EU, posílení společné evropské identity, ale také na boj s vysokou nezaměstnaností mladých Evropanů a jejich osobní i profesní rozvoj. První projekty by se měly rozběhnout v létě 2017.

Evropský sbor solidarity je novou iniciativou EU, kterou ohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie 14. září 2016. Má umožnit mladým lidem zapojit se do projektů ve prospěch místní komunity po celé Evropě a získat tak nové zkušenosti a dovednosti.

„V Evropě je řada mladých lidí se sociálním cítěním – ti chtějí pro společnost dělat něco, co má smysl, a chtějí pomoci šířit solidární chování. My jim k tomu můžeme vytvořit vhodné podmínky,“ uvedl Juncker v zářijovém projevu.


Mladí Evropané budou pomáhat místním komunitám

Iniciativa byla oficiálně spuštěna v prosinci 2016 a počítá se zapojením zhruba 100 tisíc Evropanů ve věku od 18 do 30 let. Do Evropského sboru solidarity se mohou zapojit už sedmnáctiletí, účast na projektech je však podmíněná dosažením plnoletosti.

Zaregistrovaní účastníci se mohou podílet na nejrůznějších projektech, jako je pomoc při odklízení následků přírodní katastrofy, práce v komunitách s různými sociálními problémy nebo třeba v centrech pro uchazeče o azyl. Mezi další témata projektů patří například inkluze, životní prostředí, občanství nebo sport.

Nábor účastníků by měl začít na konci jara 2017 a předpokládá se, že do projektů by se mohli začít zapojovat zhruba od června tohoto roku. Každý uchazeč vyplní svůj profil, na základě něj pak dostává nabídky projektů, které může v případě zájmu přijmout. Profil lze kdykoliv skrýt nebo zrušit.

Projekty nabízejí dobrovolnickou i placenou práci

Délka projektů se pohybuje zpravidla od 2 do 12 měsíců a nejčastěji jsou realizovány na území Evropské unie. Mohou probíhat formou neplacené dobrovolné aktivity na plný úvazek nebo profesní aktivity v podobě stáže, učňovské přípravy či pracovního umístění.

Dobrovolnické aktivity staví na již existujících programech, zejména na Evropské dobrovolné službě, která je součástí programu Erasmus+ a funguje na podobných principech.

Projekty řídí prověřené organizace, kterým bylo uděleno povolení k jejich realizaci. Jedná se například o místní orgány, nevládní organizace nebo firmy, které jsou zapojené do solidární činnosti a splní stanovené podmínky. Musejí také přijmout Chartu evropského sboru solidarity, která určuje jejich povinnosti při výběru a vysílání účastníků.

Iniciativa bojuje s vysokou nezaměstnaností

EU chce zřízením sboru přispět k řešení společenských či environmentálních problémů a různých krizových situací a zároveň umožnit mladým lidem poskytovat pomoc tam, kde je to nejvíce potřeba. Především se však jedná o reakci Evropské komise na masovou nezaměstnanost mladých lidí v EU, kterou prohloubila finanční krize, a na dlouhodobě vzrůstající euroskepticismus.

Iniciativa má podpořit vzájemnou solidaritu mezi státy a jejími obyvateli a posílit společnou evropskou identitu. Je také součástí dlouhodobé snahy Evropské komise zlepšit pracovní příležitosti pro mladé Evropany a podpořit nejen jejich zaměstnávání, ale i studium v zahraničí, osobní rozvoj a růst.

Účastníci si zlepší postavení na trhu práce

Evropský sbor solidarity tak může mladé lidi nalákat nejen na dobrý pocit z pomoci druhým, ale i na lepší postavení na pracovním trhu. Působením ve sboru získají účastníci nové životní i pracovní zkušenosti a dovednosti, zlepší si také své jazykové schopnosti.

Kritici namítají, že ačkoliv má iniciativa určitý přínos, k vyřešení vysoké nezaměstnanosti je potřeba se zaměřit na jiné nástroje. Obávají se také, že iniciativa odvede evropské peníze od dalších větších projektů.

Více informací a přihlášky pro zájemce

Autor: Tereza Chlebounová

Sdílet tento příspěvek