60 let od podpisu Římských smluv: A co dál?


Libor Škácha, Euroskop, 27. 2. 2017

REPORTÁŽ – Ve středu 22. února se konalo diskuzní setkání věnované letošnímu 60. výročí podpisu Římských smluv, které položily základy moderní evropské integraci. Pod záštitou Úřadu vlády ČR a Velvyslanectví Italské republiky v Praze zde vystoupil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a jeho italský protějšek Sandro Gozi.

Oba řečníci nejprve zhodnotili historický přínos Evropské unie, následně se věnovali budoucímu směřování EU a poté otázce plánovaného odchodu Velké Británie z Unie.

Debata se dotkla i témat jako rostoucí nedůvěra v evropské instituce, migrace či prezidentství Donalda Trumpa a jeho bezpečnostní a hospodářská politika směrem k EU.

Význam a přínos evropské integrace

V úvodní části státní tajemník Prouza připomněl nesporný úspěch unijního projektu, díky kterému současná Evropa profituje z bezprecedentní míry spolupráce, ať již na poli hospodářském, politickém či mírovém.

„Jakkoliv se současná EU těší kooperaci, která na evropském kontinentu nemá obdoby, je potřeba neustále reflektovat problémy a výzvy, které před Unií stojí“, zdůraznil Prouza.

Současné výzvy pro EU

V současnosti se na poli vnitroevropských otázek debatuje například problematika demokratické deficitu, rostoucí nedůvěra v evropské instituce či otázka dalšího směřování EU.

Na mezinárodní úrovni se hovoří především o transatlantických vztazích a bezpečnostně-obranné politice Unie. V souvislosti s tímto tématem Sandro Gozi řekl, že: „ Je potřeba, aby se Evropa začala více sama starat o svou bezpečnost.“

V rámci bezpečnostní politiky italský diplomat zdůraznil, že: „Ačkoliv jsme od vrcholu migrační krize v 2015 udělali velký krok kupředu, zejména v ochraně hranic a kontrole migrace, stále je třeba co zlepšovat.“

Spolupráce uvnitř Unie

V rámci posilování integrace a soudržnosti a role EU se diskutovala politika jak uvnitř Unie, tak její působení na mezinárodní úrovni.

Uvnitř EU je dle Goziho potřeba zlepšit fiskální koordinaci a posílit bankovní a kapitálovou unii, zejména pro země eurozóny. Dále navrhl navýšit investice podporující zaměstnanost, růst a inovace, které by zlepšily evropskou hospodářskou konkurenceschopnost.

Evropa jednotná, sebevědomá a solidární

Podle českého státního tajemníka bychom „při tvorbě politiky EU neměli dělat rozdíly mezi členy a nečleny měnové unie, a měli bychom se snažit cílit na Unii jako celek.“

„Všechny politické kroky a přijatá opatření EU je potřeba vysvětlovat občanům a komunikovat s veřejností tak, aby jim rozuměla“, doplnil Prouza.

Na mezinárodní úrovni by se EU měla zaměřit na posilování tzv. „soft-power“, s čímž souvisí plnění své závazky v mezinárodní rozvojové pomoci, kooperaci se třetími zeměmi a podporovat rozvoj a pomoc africkým zemím, zejména s ohledem na migrační problematiku.

Brexit: Klíčová je obchodní spolupráce

V otázce vyjednávání o brexitu se Sandro Gozi i Tomáš Prouza shodli na tom, že jednání nebudou jednoduchá. Věří však, že obě strany budou mít zájem na dobrém a spravedlivém uspořádání.

Dle obou řečníků bude pro vyjednavače klíčovým tématem otázka obchodu, respektive obchodní spolupráce. Byznys je tedy klíčovou záležitostí a „v celé Unii, včetně ČR, existuje řada firem, které by špatná a nekvalitní obchodní dohoda mohla poškodit,“ řekl český státní tajemník pro EU.

Jakkoliv výsledná dohoda významně ovlivní hospodářské vztahy, podle Prouzy je třeba se neohlížet pouze k Británii, ale orientovat svou politiku i jinými směry, například k Japonsku či Mexiku.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Sdílet tento příspěvek