Tereza Chlebounová, Euroskop, 27. 2. 2017
REPORTÁŽ – Ve středu 22. února se v Evropském domě konala v pořadí dvanáctá debata z cyklu Café Evropa, který pořádá Zastoupení Evropské komise a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. O asymetrii platů v EU diskutovali místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula za moderace Filipa Horkého.
Předseda ČMKOS Josef Středula debatu otevřel tvrzením, že produktivita práce v České republice je ve srovnání se západní Evropou 60procentní, ale platy dosahují pouze 30procentní úrovně. Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová k tomu dodala, že je potřeba zároveň zohlednit mnoho dalších faktorů jako je zdanění práce nebo struktura průmyslu a trhu, které mohou vést k rozdílné úrovni produktivity a platů. Nelze proto pouze poměřovat číselné údaje.
ČR nesmí být jen levnou montovnou
Účastníci debaty se věnovali otázce, jestli tlak na zvýšení mezd nemůže vést ke zvýšení nezaměstnanosti. Podle Středuly se v podstatě jedná o mýtus, který je možný pouze v ekonomické teorii. Hlavní problém spatřuje v porevolučním vývoji, kdy vlády držely mzdy na nízké úrovni, aby tak zajistili zemi konkurenční výhodu. S levnou prací je však podle jeho názoru potřeba skoncovat.
Adamová zastávala názor, že ke zvyšování mezd by mělo docházet v době, kdy ekonomika roste. Překážkou je podle ní fakt, že Česká republika nevyrábí produkty s vyšší přidanou hodnotou, ale funguje spíše jako montovna a sklad. ČR musí mimo jiné provést reformu školství a zlepšit infrastrukturu, aby tu firmy chtěly investovat a zůstat. V současnosti jim v tom brání například fakt, že mají potíže nalézt dostatek kvalitních zaměstnanců.
Česko by se mohlo inspirovat německým modelem spolurozhodování
Středula navrhnul, aby se Česká republika inspirovala Německem, kde funguje právo na spolurozhodování. V dozorčí radě každého podniku zasedá 50 procent zaměstnanců volených ostatními zaměstnanci, kteří rozhodují spolu se zaměstnavatelem o všech důležitých otázkách, jako je třeba výše mezd nebo přesun kanceláří.
Středula srovnal také postavení odborů v České republice a v Německu. V sousedním státě mají podle něj daleko větší sílu, která vychází z historické zkušenosti s Hitlerem. Moc odborů má zabránit opakování situace, kdy nacisté podniky využili k masovému zbrojení. V ČR naopak podle Středuly dostaly odbory po revoluci nálepku nepřítele, jehož vliv musí být omezen.
Pokud by české odbory podobně jako v Německu získaly větší pravomoci, mohly by pro zaměstnance dělat daleko víc než dosud, včetně efektivnější snahy o navýšení platů. ČMKOS se proto v současnosti snaží docílit většího vlivu prostřednictvím pozměňovacích návrhů k zákoníku práce.
K vyšším platům pomůže snížení zátěže zaměstnavatelů
Markéta Adamová oponovala s tím, že role odborů by se posilovat neměla, na jakýchkoli změnách je podle ní vždy potřeba se především shodnout se zaměstnavateli. Zákoník práce vnímá jako rigidní a nedostatečně flexibilní, ať už v otázkách práce z domova nebo třeba přeřazení pracovníka na jiné místo.
Řešení nízkých platů podle ní nespočívá ve větší moci odborů, svou roli tu hraje celkové nastavení pracovního trhu. Důležité je především snížit byrokracii a zátěž zaměstnavatelů, zatraktivnit český trh, použít pobídky k nalákání investorů. To může ve výsledku vést k růstu mezd i vzniku nových pracovních míst.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
