09.03.2017
Euroskop
Poslanci podporují snazší přeshraniční adopci, Rok 2018 by měl být rokem kulturního dědictví
|
Krátce…
Poslanci podporují snazší přeshraniční adopci
|
EP 2. 2. 2017 schválil poměrem 533:41:72 usnesení, ve které vyzývá ke zjednodušení uznávání adopce dětí. Poslanci na plenárním zasedání přijali legislativní usnesení obsahující doporučení o přeshraničních aspektech osvojení a návrh nařízení Rady o přeshraničním uznávání rozhodnutí o osvojení. EP po Komisi požaduje, aby stanovila evropský certifikát o adopci, který by všechny země navzájem uznávaly. Komise by dle rezoluce měla navrhnout pravidla pro automatické celoevropského uznávání „domácích“ adopcí, tedy v případech, kdy osvojitelé i osvojené dítě bydlí ve stejné zemi. Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení podepsaná v Haagu dne 29. 5. 1993 nabyla platnosti ve všech členských státech. Týká se postupu pro přeshraniční osvojení a stanovuje automatické uznávání takovýchto osvojení. Tato úmluva však nepokrývá situaci rodiny, v níž k osvojení dítěte došlo výlučně vnitrostátním postupem a která se poté přestěhuje do jiného členského státu. Tato situace může vést ke značným právním problémům, pokud není právní vztah mezi rodiči a osvojeným dítětem automaticky uznán. Pro tyto účely může být nezbytné realizovat dodatečné správní či soudní postupy a v krajních případech může být dokonce uznání odepřeno. Rodiny s dětmi z jejich vlastní země stále čelí právním a administrativním překážkám při přechodu z jednoho členského státu EU do jiného. Poslanci tedy navrhují vytvoření evropského certifikátu o adopci, kterým by rodiny získaly právní jistotu při přechodu do jiného členského státu. Poslanci usilují o automatické uznávání rozhodnutí o osvojení učiněná v některém z členských států na základě jiného postupu, než je postup v rámci Haagské úmluvy. Protože mohou mít evropské rodiny vazby na třetí zemi nebo v ní mohly dříve pobývat, nařízení rovněž stanoví, že jakmile určitý členský stát uzná rozhodnutí o osvojení učiněné ve třetím státě na základě svých příslušných vnitrostátních procesních pravidel, toto rozhodnutí o osvojení bude uznáváno ve všech ostatních členských státech. Komise sice nebude povinna dodržet usnesení EP, ale musí případně uvést důvody, proč je odmítne. ČR podporuje prohlubování justiční spolupráce v civilních věcech, zejména pokud jde o uznání a výkon rozhodnutí ve věcech občanských. Nicméně jakékoliv prohloubení na úrovni EU by muselo být zhodnoceno v rámci české legislativy.
Rok 2018 by měl být rokem kulturního dědictví
|
Rada a EP 9. 2. 2017 dosáhli předběžné dohody ohledně rozhodnutí o vyhlášení Evropského roku kulturního dědictví. Ten by měl probíhat v roce 2018. Kulturní dědictví zahrnuje památky, naleziště, tradice, předávané znalosti a projevy lidské tvořivosti, jakož i sbírky, které uchovávají a spravují muzea, knihovny a archivy. Cílem této iniciativy je zvýšit povědomí o evropské historii a hodnotách a podpořit vědomí evropské identity. Tato iniciativa by měla upozorňovat také na problémy, jimž kulturní dědictví čelí, jako je například dopad přechodu k digitalizaci, environmentální a fyzický tlak na památky a nedovolené obchodování s kulturními statky. Mezi hlavní cíle spadá podpora kulturní rozmanitosti, mezikulturního dialogu a sociální soudržnosti; zdůraznění ekonomického příspěvku kulturního dědictví na podporu kulturních a kreativních odvětví; zdůraznění úlohy kulturního dědictví v oblasti vnějších vztahů EU. Evropský rok by měl mít finanční krytí ve výši 8 mil. €. Poprvé se myšlenka na Evropský rok kulturního dědictví objevila v roce 2014, kdy se o ní Rada zmínila ve svých závěrech o participativní správě kulturního dědictví. Tento nápad získal podporu EP a v srpnu 2016 předložila Komise návrh rozhodnutí o Evropském roku kulturního dědictví. Rada přijala obecný přístup k tomuto návrhu v listopadu 2016 a výbor EP CULT hlasoval o své zprávě k tomuto rozhodnutí. Následně v prosinci 2016 proběhl první trialog.