Shrnutí semináře Eurocentra Praha
Ve čtvrtek 16. 3. 2017 uspořádalo Eurocentrum Praha seminář v rámci Národního konventu, tentokrát s tématemsociálních dopadů tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Debatovat přišli Michal Pazour, vedoucí Oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR, Aleš Chmelař, hlavní ekonom Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Co je to Průmysl 4.0?
Michal Pazour se věnoval tématu čtvrté průmyslové revoluce, představil a objasnil předpoklady a dopady zavedení tzv. Průmyslu 4.0. Jako důležitý prvek zdůraznil integraci výrobních jednotek do jednoho systému, virtualizaci, která umožňuje propojit virtuální modelování s reálnou výrobou, decentralizaci systému, který bude moci individualizovat výrobní jednotky, a s tím související modularitu a možnost customizace, jelikož nové systémy umožní přímo reagovat na konkrétní poptávku a výrobky budou přizpůsobeny konkrétním požadavkům jednotlivým spotřebitelů. Za důležitý předpoklad pokládá nejen technologie, které to budou umožňovat, ale především společenskou akceptaci nových systémů. Významná je i vzdělaná pracovní síla. Mezi dopady Pazour uvedl obnovení průmyslové produkce na území Evropy, pokles významu levné pracovní síly, vliv na fyzické i psychické zdraví či změnu struktury zaměstnanosti. Pazour svůj příspěvek ukončil úvahou: „Myslím si, že trend manuální práce přejímané roboty je nevyhnutelný, a bude na vzdělávacím systému, jak bude schopen připravit novou generaci na kvalifikovanější práci v oboru“.
Dopad na společnost
Na sociální aspekty čtvrté průmyslové revoluce se zaměřil Aleš Chmelař, který nejprve poukázal na momenty v historii, kdy se lidé báli, že stroje převezmou práci, vždy se s tím ale nějak vyrovnali. Přechod bude plynulý a všichni se postupně přizpůsobí. Vyzdvihl ale i to, že pokud bude stvořen robot s mozkovou kapacitou po vzoru Karla Čapka, pak: „Lze si představit, že do roku 2090 může být veškerá práce digitalizovaná. Otázka zní, co bude práce a co budou lidé dělat a jaký to bude mít dopad na ekonomiku a na společnost jako takovou. Ve chvíli, kdy lidé přijdou o práci, to bude velký společenský problém.“ Chmelař zdůraznil i to, že se nejedná o debatu o technologiích, ale o přerozdělování přidané hodnoty. Problém budou mít pak ty země či jednotlivci, kteří nevlastní kapitál, ale získávají příjem pomocí mezd, jako např. Česká republika.
Revoluce, nebo evoluce?
Lukáš Kovanda ve svém úvodním projevu představil několik grafů a příkladů, mimo jiné i o tom jak se již nyní projevuje efekt automatizace v USA – klesá význam rutinních prací a roste význam sociálních dovedností. Sám uvedl: „Já se domnívám, že evolučně bude něco zanikat a něco nového vznikat“. I Kovanda ale přiznal obavy o dopad na vývoj v ČR, a to kvůli zakonzervovanosti vysokých manažerů, kteří právě novou mladou generaci kvalifikované pracovní síly mezi své řady nepouštějí. Představil i předpokládaný vývoj produktivity, která by měla v budoucnu klesat, a ve spojení s tím vyjádřil i svůj názor na Průmysl 4.0. „Kdybych měl definovat čtvrtou průmyslovou revoluci, pro mě je to razantní nárůst produktivity. Podle mě je velice odvážné v tomto kontextu hovořit o čtvrté průmyslové revoluci. Neexistuje zatím konsenzus, že nastává, a hovořit o ní je velmi předčasné.“ Svůj příspěvek ukončil optimistickým pohledem do budoucna s odkazem na příklad Nizozemska, které jako druhý největší exportér zemědělských výrobků významně redukovalo pracovní sílu v zemědělství, ale přesto žádná obrovská vlna nezaměstnanosti nebyla zaznamenána.
Autor: Petra Formánková