Kristýna Pavlíčková, 3. 4. 2017
Před oficiální žádostí o odchod z EU, kterou britská vláda Theresy Mayové podala ve středu 29. března, zveřejnila tzv. bílou knihu o Brexitu, ve které určila své priority pro budoucí vyjednávání o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Ve dvanácti bodech shrnuje své představy o průběhu vyjednávání, budoucím vztahu s EU i o konkrétních otázkách jako imigrace, obchod a bezpečnost.
- Vyjednávání bylo spuštěno 29. března, k vystoupení z EU dojde do 2 let.
- Do odchodu budou platit stávající pravidla a následné změny budou prováděny postupně.
- Stávající smlouvy s EU nahradí nové strategické partnerství obsahující smlouvu o volném obchodu a celní dohodu.
Dokument vlády s oficiálním názvem „Odchod Spojeného království z Evropské unie a nové partnerství s ní“ byl vydán 2. února 2017 a shrnuje postoj a cíle vlády Theresy Mayové k budoucímu vyjednávání. Tzv. bílá kniha byla vydána na žádost britského parlamentu, který se chtěl obeznámit s pozicí vlády před zahájením vyjednávání.
Bílá kniha obsahuje 12 priorit a 2 dodatky upozorňující na otázky, které Spojené království považuje při svém odchodu za zásadní (Příklady mechanismů řešení sporů a Spojené království/Irsko).
Priority Spojeného království |
|
Zdroj: Bílá kniha o Brexitu
Silná globální Británie a stabilní Evropská unie
Podle premiérky Mayové odolnost britské ekonomiky v minulých měsících potvrdila, že Spojené království může vstoupit do vyjednávání s EU z pozice síly. Vláda připouští i možnost, že vyjednávání selžou, protože se jí nepodaří prosadit výhodnou dohodu. Bílá kniha uvádí, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda.
V dokumentu je přesto hned několikrát zdůrazněno, že v britském zájmu je stabilní a úspěšná Evropská unie a vytvoření dobrých sousedských vztahů. Britská vláda tedy nevstupuje do vyjednávání s cílem oslabit EU, ale vyjednat dohodu, která bude výhodná pro obě strany. Po vystoupení z Unie se chce Spojené království stát globální nezávislou mocností, která spolupracuje nejen s Evropskou unií, ale i s dalšími regiony a státy světa, hlavně s USA.
Pro vyjednávání byl zřízen nový orgán, Společný ministerský výbor pro vyjednávání s EU, který se skládá ze zástupců jednotlivých regionálních parlamentů. Výbor v současnosti vede ministr pro odchod z Evropské unie David Davis.
Článek 50 Lisabonské smlouvy byl britskou vládou aktivován 29. března 2017. Od té doby do dvou let by měla vstoupit v platnost dohoda o vystoupení z EU, která definitivně ukončí platnost smluv mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Do té doby by britská vláda chtěla mít již vyjednané nové strategické partnerství s EU. Dvouletá lhůta může být prodloužena jen po souhlasu všech 27 zbývajících členských států. Až poté, co dohoda o odchodu vstoupí v platnost, Spojené království začne implementovat nové zákony a sjednávat další mezinárodní smlouvy. Tento proces bude probíhat postupně, v každém odvětví jinou rychlostí podle rozhodnutí vlády.
Nové strategické partnerství
Odchod z EU je ze strany Spojeného království bezpodmínečný, tj. že dojde k úplnému vystoupení z evropských struktur, včetně jednotného trhu a celní unie. Vláda chce, aby měl budoucí vztah s Evropskou unií podobu strategického partnerství založeného na vzájemné spolupráci. Mělo by dojít k vytvoření nové smlouvy o volném obchodu mezi Spojeným královstvím a EU, která převezme určité prvky stávající smlouvy. V případě celní dohody bude buď vytvořena zcela nová, nebo Británie zůstane signatářem některých prvků současné dohody. Cílem je zachovat co možná nejvolnější trh s EU, tak aby nebylo bráněno plynulému pohybu zboží, financí, energií, a nevznikly zbytečné překážky v oblastech poskytování služeb a transportu.
Britská vláda vyjádřila podporu liberalizaci jednotného evropského trhu, které se bude držet až do konce svého členství. Spojené království nemůže vyjednávat nové obchodní smlouvy před odchodem z Evropské unie, nicméně vyjádřilo záměr po odchodu prohloubit obchod s dalšími zeměmi a to především s USA v poměru k obchodu s Evropskou unií.
Po vystoupení skončí také působnost Soudního dvoru EU ve Spojeném království. Proto bude muset být vytvořen nový přístup k interpretaci a řešení sporů s Evropskou unií. V bílé knize je uvedeno několik příkladů mechanismů řešení sporů, které mohou sloužit jako inspirace, britská vláda se však nechce řídit precedenty.
Status Spojeného království v některých evropských agenturách bude podle bílé knihy předmětem vyjednávání. Jedná se například o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA), Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (EASA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a další. Velká Británie se také chce dále podílet na významných vědeckých projektech, jako je například výzkum v rámci vesmírného programu. Naopak britská vláda plánuje úplně vystoupit ze společenství Euratom, nicméně nový vztah vůči němu řadí k prioritám rozhovorů.
Velký zrušovací zákon
Podle bílé knihy budou v den odchodu z Evropské unie platit stejná pravidla jako před ním. Poté budou postupně představovány jednotlivé změny, tak aby byl přechod co nejplynulejší. Každá významná změna bude předložena ke schválení britskému parlamentu a musí být podpořena parlamentním zákonem.
Vystoupení z EU bude upraveno tzv. velkým zrušovacím zákonem (Great Repeal Bill), pomocí kterého bude zrušen zákon o vstupu do Evropského společenství z roku 1972. Současné evropské právo se tak změní na právo britské. U zákonů, které by po odchodu z EU nedávaly smysl, dojde ke změnám pomocí zákonných předpisů. Vláda přislíbila vydat bílou knihu o velkém zrušovacím zákoně, kde budou uvedeny další podrobnosti o legislativní podobě odchodu.
Konec financování z EU
Až vstoupí v účinnost dohoda o odchodu, Spojené království přestane přispívat do rozpočtu EU. Není však vyloučena možnost, že se bude chtít účastnit některého z programů Evropské unie. V tom případě vláda připouští, že by do nich vláda přispěla adekvátní částkou.
U projektů, které jsou nyní financované z evropských fondů, nedojde až do odchodu k žádné změně. Jejich financování po odchodu bude předmětem vyjednávání a existuje možnost, že tuto povinnost převezme britské Ministerstvo financí.
Práva občanů EU ve Spojeném království po odchodu
Britská vláda zaručuje stávající práva občanů Evropské unie na svém území po dobu trvání členství. Každý, kdo ve Spojeném království legálně žije a pracuje po dobu delší 5 let, má právo získat trvalé občanství. Podle bílé knihy práva pracujících ve Spojeném království již v současné době předcházejí normy Evropské unie a po odchodu budou ještě posílena.
Po odchodu však bude imigrace ze zemí Evropské unie regulována podle v té době platného britského práva. Mezi vítané imigranty budou patřit jednotliví vysoce kvalifikovaní pracovníci, výzkumníci a studenti. Studentům začínajícím studium v roce 2017/2018 je garantován nárok na podporu i po odchodu z EU. Více konkrétních informací o právech občanů EU bílá kniha neuvádí. Bude se ale jednat o jedno z prvních témat, které chce vláda otevřít při vyjednávání.
Společný postup v bezpečnostních otázkách
Podle bílé knihy má britská vláda zájem na pokračování spolupráce v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu. Důraz je v dokumentu kladen na sdílení informací a přeshraniční spolupráci. Vláda chce volit společný postup s Evropskou unií v otázkách sankcí proti Rusku, udržení stability na Balkáně a ochrany vnější evropské hranice. Obraná spolupráce by měla probíhat hlavně v rámci NATO. Spojené království se však dále plánuje účastnit zahraničních misí pod SBOP.
K čemu povede vyjednávání?
Britská vláda má jasno v tom, že Brexit je nevyhnutelný a s Evropskou unií bude potřeba vyjednat zcela novou podobu vztahu. Pro vyjednávání si stanovila poměrně složitý cíl: na jednu stranu chce neústupně prosazovat své priority včetně vystoupení ze všech evropských struktur, na stranu druhou se zavázala uskutečnit odchod plynule tak, aby co nejméně zasáhl britské občany. V bílé knize lze také najít oblasti, jako práva občanů EU v Británii nebo účast na evropských výzkumných programech, kde vláda ponechává poměrně otevřený prostor k rozhovorům. Jakou podobu tedy získá budoucí vztah a jaký dopad bude mít odchod Británie na členské státy EU a jejich občany, ukáže až samotné vyjednávání.
Autor: Kristýna Pavlíčková
